Před 60 lety, 17. dubna 1961, dorazilo k břehům Kuby v Zátoce sviní 1400 kubánských exulantů, aby svrhli vládu Fidela Castra. Pedro Roig byl jedním z nich a pro Paměť národa popsal tuto neúspěšnou vojenskou operaci pod tajným vedením CIA.
Americkou podporu státního převratu na Kubě schválil v březnu 1960 prezident Dwight Eisenhower, který se nechtěl smířit s tím, že 160 kilometrů od amerických břehů vzniká za podpory Sovětského svazu komunistická země. Fidel Castro, který se ujal vlády v lednu 1959, dal velice záhy najevo své sympatie k marxismu a zkonfiskoval veškerý americký majetek.
Zklamání nad kroky nového kubánského vůdce cítil i Pedro Roig, který se v roce 1954 jako čtrnáctiletý přidal ke guerillovému Hnutí 26. července. To v čele s Fidelem Castrem usilovalo o svržení diktátora Fulgencia Batisty. Pedro se v hnutí identifikoval s jinými autoritami než s Fidelem Castrem – s Frankem Paísem a Josém Antoniem Echeverríou. „Tyto dvě postavy v boji proti Batistovi neměly žádné sympatie k marxismu,“ vysvětluje.
Kvůli problémům s batistickou policií uprchl do Spojených států, odkud se vrátil okamžitě po Batistovu svržení v lednu 1959. Na Kubě chtěl dokončit střední školu, ale brzy zjistil, že učitelé nastavují pravidla toho, co se smí říkat. Cítil, že nemá právo vyjádřit svůj názor. Revoluční vláda se měnila v autoritářskou. „Už v květnu 1960 jsem začal mít pocit, že se na toto místo nehodím,“ říká Pedro. Když se od přátel dozvěděl, že se v USA začíná formovat skupina, kterou budou Američané trénovat v boji proti Castrovu režimu, z Kuby opět uprchl.
Přísně tajná operace CIA
Pedro Roig vysvětluje, že Američané měli tehdy tři možnosti, jak naložit s Fidelem Castrem, který se začal přátelit se sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem a vojenskou pomoc přijímal i z komunistické Číny. „Zaprvé, neudělat nic, což pro ně bylo nepřijatelné,“ domnívá se Pedro Roig, protože představa komunistické vojenské základny v těsné blízkosti USA byla pro Američany děsivá.
„Druhou možností bylo Kubu napadnout, ale vzpomínky na sovětskou invazi v Maďarsku v roce 1956 byly příliš živé, takže toto řešení zavrhli. Nakonec se rozhodli pro třetí možnost, využít pro převrat Kubánce,“ říká Pedro Roig s tím, že tento model s úspěchem použili Američané už v roce 1954 ke svržení režimu v Guatemale. CIA tehdy vycvičila invazní armádu složenou z guatemalských exulantů a žoldáků, a stejným způsobem chtěla postupovat i v případě Kuby. Samozřejmě v naprostém utajení, vojenská operace měla vypadat jako kubánská.
CIA zřídila výcvikové tábory pro kubánské exulanty v Guatemale. V únoru 1961, krátce po své inauguraci, dal invazi zelenou nový americký prezident John Fitzgerald Kennedy s podmínkou, že americká podpora musí být dokonale zamaskována. Američané proto ke břehům Kuby vyslali invazní armádu nazvanou Brigáda 2506 na starých lodích, které měly vypadat jako kubánské, což byl podle Pedra Roiga jeden z celé řady omylů, jež vedly k neúspěchu operace. Na poslední chvíli bylo změněno místo vylodění – z města Trinidad na Zátoku sviní (Bahía de Cochinos).
„Po řadě protichůdných rozkazů nás poslali do Zátoky sviní, kam naše loď dorazila 17. dubna asi ve tři odpoledne. Všechno to bylo tak strašně zmatené, že lodě naší brigády si nás spletly s castristickou lodí a málem z nich na nás začali střílet. Invaze v Zátoce sviní byla obrovská chyba, protože nebyl splněn základní předpoklad o podpoře pozemního útoku ze vzduchu,“ vysvětluje Pedro Roig.
Selhala pomoc ze vzduchu
Dva dny před invazí vyslali Američané pouhých osm zastaralých bombardérů B-26, které měly zničit kubánská letiště, a zabránit tak Castrovu letectvu zapojit se do bojů. Bombardéry ale všechny cíle minuly a kubánská média zveřejnila jejich fotografie. Z nich bylo jasné, že se jedná o americké bombardéry přemalované jako kubánské, a prezident Kennedy druhý letecký úder zrušil. Invazní síly se tak dostaly pod těžkou palbu ze země i ze vzduchu.
Brigáda 2605 měla málo munice a čelila obrovské přesile – dvaceti tisícům vojáků. Po třech dnech nerovného boje byla invaze rozdrcena. Pedru Roigovi a několika málo dalším se podařilo uprchnout na moře a vrátit se na lodi do Spojených států, přes sto brigadistů padlo a 1200 bylo zajato. Castro je propustil do USA za 20 měsíců výměnou za dětskou výživu a léky v hodnotě 53 milionů dolarů.
Jedním z padlých byl otec Maríi Werlau, které byl v době invaze rok a půl a své vzpomínky vyprávěla pro Paměť národa: „Představuji si, jak otřesné to muselo být. Snili o tom, že osvobodí Kubu od komunismu, nechali doma své rodiny. Můj otec zemřel, když mu bylo 28 let. Matce bylo ještě o dva roky méně, když zůstala s dvěma malými dětmi. Všechny její nejbližší kamarádky byly vdovy po mužích, kteří zemřeli během operace v Zátoce sviní. Nikdy už je nikdo neviděl. To všechno velmi ovlivnilo mé dětství. Ačkoli se o tom nemluvilo každý den, bylo to něco, co jsme cítili neustále,“ vyprávěla María Werlau, která žije v USA a angažuje se v boji za svobodnou Kubu.
Hořká porážka v Zátoce sviní poškodila prezidenta Kennedyho hned na začátku jeho vládnutí a vedla ke karibské jaderné krizi, v jejímž důsledku se Spojené státy zavázaly nepodniknout přímý útok proti Kubě. To znamenalo konec přísně tajné operace Mongoose na likvidaci Fidela Castra, kterou se chtěl prezident Kennedy pomstít za ponižující neúspěch invaze.
Pedro Roig po svém třetím útěku do Spojených států vystudoval na Univerzitě v Miami historii a na St. Thomas University právo. Stal se vysokoškolským profesorem a v letech 2003 až 2010 působil jako ředitel amerického federálního Úřadu pro kubánské vysílání (OCB), který dohlíží na vysílání televizní a rozhlasové stanice Martí z Miami. V roce 2017 vyprávěl svůj příběh pro Paměť národa a k ideologii komunismu uvedl:
„Problémem komunismu je, kdo je ten, kdo určuje, co je společné dobro a jak je distribuováno? V odpovědi na tuto otázku se dostáváme k něčemu až náboženskému a polomystickému: je to skupina vybraných jedinců, kteří jsou ideologicky čistí, a ti určují, co je dobro, a také trestají.”