Vliv na to má počasí, a jak jinak, než v současné době také pandemie koronaviru.

Klasickou sklizeň z polí prozatím brzdily ranní mrazy, které ničily vyrostlé oddenky. V minulých letech to farma řešila tak, že na menší část pole s bílým chřestem, který se sklízí jako první, instalovala fóliovníky. Ty zajišťují prohřátí půdy a brání zmrznutí rostlinek. Loni tak lidé mohli vařit chřestovou polévku už začátkem dubna.

„Letos jsme to ale nedělali, protože je to nákladné a nebylo komu chřest prodávat. Kromě zavřených restaurací jsme byli v panice kvůli omezení pohybu mezi okresy a zrušeným trhům. Lidé by si nemohli přijet nakoupit ani k nám do Hostína,“ řekl MF DNES jednatel společnosti Český chřest Jiří Šafář.

S rostoucími teplotami ale začne ve velkém růst i ten bílý chřest, který nechrání žádné fóliovníky, ale roste „volně“ v dlouhých vyvýšených řadách na poli. Rostliny chrání pouze černá plachta, ta zajišťuje regulaci tepla, a hlavně aby se k výhonkům nedostalo světlo, které by je zničilo. Má to ale háček. „Chřest dokáže narůst až o osm centimetrů za den. To znamená, že ráno jej nevidíte a odpoledne protrhne krycí plachtu. Tím přicházíme o plachtu i ekonomický užitek z chřestu, který jde do koše,“ vysvětluje Šafář.

Nesmí prorazit plachtu

S větším oteplením proto bude muset sklizeň začít rychle a ve velkém. Zatímco ještě v pondělí začínající úrodu sklízelo jen kolem pěti zaměstnanců, v příštích dnech budou muset nastoupit desítky lidí. Farmáři přitom potřebují zkušené pracovníky, kteří dokážou správně odhadnout hloubku jednotlivé rostliny tak, aby ji mohli kovovým nástrojem pod zemí odlomit a vytáhnout. Nesmějí přitom zničit spodní ani horní část. „Je to docela náročné, ale dá se to naučit,“ reagoval na dotaz MF DNES ukrajinský pracovník ve fialové mikině, jak náročná práce to je. „Jsem rád, že si tady mohu vydělat, není to špatné,“ dodal.

Právě zkušených zahraničních dělníků byl loni kvůli zavřeným hranicím zásadní nedostatek. Zemědělci proto využili zájmu hudebníků a dalších lidí z oborů, které byly kvůli pandemii omezené. Ti se ale sklízení museli teprve učit a vznikaly tak ztráty. Letos tento problém odpadl. „Snažili jsme se rozjet program, který umožní, aby zemědělci mohli opět najmout pracovníky ze zahraničí, tento problém tak letos není tak velký,“ řekl na zahájení sklizně ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). „Proti loňsku letos se zaměstnanci potíže nejsou. Musíme jen provádět více testů, máme více administrativy a organizačních věcí, ale na to jsme se připravili,“ potvrzuje Šafář.

Zemědělce letos trápí jiné starosti. „Ti, co produkují zeleninu a přímo ji dodávají do stravovacích provozů, mají největší ztráty. Postihlo je především uzavření restaurací a vývařoven,“ uvedl ministr Toman.

Některé z nich sice dál vaří a jídlo je možné vyzvedávat prostřednictvím „výdejních okének“, je to ale jen zlomek běžného odbytu.

V Hostíně proto očekávají razantní pokles prodeje do vývařoven a restaurací o 70 procent proti běžnému roku.

Zavřené přitom nejsou jen české, ale i zahraniční podniky. Českému chřestu se přitom dobře dařilo u strávníků například v Německu, ale prakticky i po celé Evropě. Pochutnávali si na něm ovšem také v Dubaji nebo Japonsku. Všude tam bude letos odbyt slabší.

Kratší období prodeje

„Máme proto problém, kde chřest tak rychle prodáme. Situace s počasím i pandemií je podobná v celé Evropě, a to znamená, že za dva týdny ho bude všude moc,“ uvedl Šafář.

Situaci mohou zachránit hlavně supermarkety, trhy nebo online prodej. I na pultech obchodů ovšem bude tato zelenia ležet kratší dobu než jindy. Kvůli posunutému začátku sklizně se zkracuje období, v němž se chřest běžně prodává ze dvou měsíců na letošní měsíc a půl.

„Doufám, že supermarkety nám vyjdou vstříc a období prodeje posunou,“ věří Šafář.

A do všeho se promítají rok od roku vyšší náklady. Vzrostla cena sazenic, nafty i fólií používaných na zakrývání polí.

Z hlediska výnosů proto v Hostíně místo rekordního očekávají spíše průměrný ročník. Sklidit by se mělo do 300 tun chřestu, přičemž 70 procent bude tvořit zelený, jehož sezona začne za dva týdny, a 30 procent bílý, který se sklízí od tohoto týdne. „Normální poměr je přitom 60 na 40, ale o část bílého jsme přišli tím, že jej sklízíme později,“ dodává jednatel společnosti.

Pomohou školní jídelny?

Podle ministerstva zemědělství by pěstitele do budoucna mohly více podpořit státní instituce. „Dali jsme do zákona o potravinách paragraf, aby veřejní zadavatelé, to znamená školy, školky či nemocnice, brali suroviny k vaření přednostně od lokálních pěstitelů a výrobců,“ uvedl ministr Toman.

Předseda Zelinářské unie Čech a a Moravy Petr Hanka připomněl, že soběstačnost České republiky v pěstování zeleniny je nízká. „Česká republika produkuje kolem 24 kilogramů na osobu, přitom spotřeba je průměrně 87 kilogramů na člověka,“ řekl Hanka. Kritizoval i cenu jako prioritu při výběru dodavatele zeleniny. Důvodem nízké ceny totiž podle něho nemusí být jen přebytek, ale také nižší kvalita.

Souvislosti Pěstování chřestu

Český chřest byl v historii slavný, dodával se například na císařský dvůr ve Vídni, do Německa či do Říma. Znelíbil se však komunistům. Poslední chřest v Československu byl coby „buržoazní zelenina“ v roce 1955 zaorán. Znovu pěstovat tuto plodinu na Mělnicku začali v 90. letech minulého století Nizozemci. Těm se ale příliš nedařilo a krachující firmu v roce 2012 zakoupili čeští majitelé a založili společnost Český chřest. Ta je o poznání úspěšnější. Pěstování této jarní plodiny je těžké a nákladné už jen proto, že sazenice plodí poprvé za tři roky. Ve velkém se do toho v Česku kromě farmy v Hostíně prakticky nikdo nepouští.

Autor: Pavel Svačina

Zdroj: MF DNES