Nejmenší město Žďárska má přislíbenou dotaci, která pokryje většinu nákladů na odtěžení sedimentů a další práce ve výši zhruba 25 milionů korun.
Rybníku, který patří městu a hospodaří na něm Moravský rybářský svaz (MRS), někteří místní říkají Štičí. Právě těchto dravců bylo v rybníku, který je zařazený mezi pstruhové revíry, kromě bílé ryby nejvíc.
 |
„Celkově napočítali rybáři 94 štik. Byli tu i krásní líni, velcí i kolem padesáti až šedesáti centimetrů,“ líčil starosta František Mládek, který také patří mezi rybáře.
Naposledy byl rybník vyloven v květnu 1998. I proto byla řada místních zvědavá, jaké poklady rybáři ze sítí vytáhnou. „Největší překvapení pro rybáře i laiky bylo, že v rybníku nebyl žádný velký kapr, přitom ještě před dvěma roky se tady chytali na udici kapři velcí 60 až 70 centimetrů,“ připomněl Martin Kovařík, hospodář místní organizace MRS.
Rybáři už s největší pravděpodobností v minulosti pochytali také všechny kapitální štiky.
Predátor na pstruhové vodě
Plánované odbahnění a další úpravy rybníka, který má podle Kovaříka spíše parametry vodní zdrže nebo malé přehrady, prospěje vodní ploše hned z několika hledisek. I tady totiž v minulých letech opakovaně škodily přívalové deště.
„Ty jsou z hlediska hospodaření na pstruhovém revíru negativní v tom, že v bažinách na přítoku se velmi úspěšně množí štiky, které jako predátor číslo jedna na pstruhové vodě nemají co dělat. Když štika sjede při povodni do řeky, škodí pstruhům a dalším druhům,“ popisuje Martin Kovařík. „A samozřejmě takové deště škodí i rybníku, protože regulovaná řeka přináší sedimenty,“ dodává.
Sedimenty budou vysychat
Rybník vybudovaný v letech 1973 až 1983 se tak během desítek let zanesl bahnem. „Je hodně mělký, naměřili jsme v něm průměrně čtyřicet centimetrů sedimentů,“ poukazuje starosta. Projekt počítá s odtěžením 8 100 kubíků sedimentu z plochy 2,5 hektaru.
Zásadní novinkou bude, že se řeka vyhne rybníku obtokovým korytem na pravém břehu. „Do litorálu (pobřežního pásma, pozn. red.) na přítoku se podle požadavků Agentury ochrany přírody a krajiny nesmí zasáhnout, vznikne tam rozdělovací hráz, řeka bude nově meandrovat na kraji lesa, vzniknou také tři tůně,“ vypočítává František Mládek. Na rybníce také vznikne ostrůvek vhodný pro hnízdění ptáků.
Úpravy se dotknou také samotné hráze. „Podle projektu se bude hráz dosypávat, nová bude hradicí konstrukce i vak,“ vysvětluje Mládek.
Regulaci hladiny bude zajišťovat právě nový vakový jez. „Ten současný je asi dvacet let za svou životností. Už byl několikrát spravovaný, mohlo by se stát, že vak praskne a rybník vyteče. Jen výměna vaku s hradicí konstrukcí by nás stála asi dva miliony korun, díky dotaci za celou revitalizaci bude naše spoluúčast pouze kolem tří milionů korun,“ srovnává František Mládek.
Dotace na odbahnění jako vánoční dárek
Město dostalo příslib štědré dotace jako vítaný vánoční dárek. „O schválení dotace ve výši přes 24 milionů korun jsme se dozvěděli loni v prosinci. Příspěvek z Evropské unie činí 95 procent celkových výdajů,“ připomněl starosta.
Po vypuštění a vylovení rybníka budou sedimenty vysychat, město mezitím najde v soutěži dodavatele. „Nejpozději do konce června bychom měli mít firmu. Uvidíme, zda bude dodavatel schopný po zúřadování všech záležitostí začít odbahňovat už letos na podzim,“ poznamenal starosta s tím, že akce by mohla být dokončená v létě 2023.
