Brněnští knihovníci digitalizují unikátní historické rukopisy

Zemská knihovna má ve své sbírce hned několik cenný exemplářů, které čtenářům zpřístupní nově v online formě. Jedná se třeba o Agendu olomucensis, což je nejstarší brněnský tisk, nebo torza bývalých knihoven. Například rudolfinského dvořana Ferdinanda Hoffmanna z Grünbüchl. Největším pokladem je však obrazová bible, která pochází pravděpodobně z Nizozemí a do Brna se dostala z bývalého jezuitského gymnázia v Jihlavě.

„Jde o jediný dochovaný deskový tisk na území České republiky. Vznikl tedy ještě před vynálezem knihtisku. Je to bible, která je zprostředkována nejenom textem, ale hlavně obrazovými materiálem,“ popsal Drbně vzácný exemplář Jiří Dufka z Oddělení rukopisů a starých tisků MZK. 

Jiří Dufka ukazuje vzácné tisky

Přínos pro badatele

Podle ředitele MZK Tomáše Kubíčka má digitalizovaní dokumentů usnadnit práci badatelům i čtenářům ze široké veřejnosti. Dosud je možné číst takové historické knihy pouze ve studovnách. Přenos do online formy podléhá přísným pravidlům, aby nedošlo k poškození knižních pokladů. 

„Digitalizace začíná v restaurátorské dílně, kde dojde k základnímu ošetření svazků, čímž se zamezí možnému poškození. Teprve pak je možné přistoupit ke skenování. Jakmile vzniknou digitální obrazy, spojíme je ve speciálním softwaru s tzv. metadaty, což jsou informace o knize. Čtenáři si dílo přečtou v digitální knihovně,“ popsal proces Dufka.

Pomohli Norové

Digitalizaci starých tisků umožnila brněnské knihovně dotace Norských fondů, která činí necelých 40 milionů korun. Částku využije kromě instituce z Brna také Muzeum umění v Olomouci či Knihovna Akademie věd ČR. Spolupráce se týká knihovny Kroměříži nebo Národního archivu v Reykjavíku, který bude digitalizovat část svých fondů. Celkem se digitalizuje 80 tisíc materiálů, kam spadají knihy, hudebniny nebo grafiky. Hotovo má být do tří let.