Na kus řeči se Senekou aneb Jaký život, takové umění

Témat, týkajících se Senekova díla, je mnoho, v pořadu zmíníme problematiku např. intertextuálních souvislostí, které mají svůj význam jak pro tvůrce, tak pro posluchače, bádání o údajné nehratelnosti Senekových dramat na divadle, brutality v jeho hrách a jiné zajímavosti, které nejsou obecně známé.

Zasvěcené komentáře odborníků i hrané ukázky z her

Úryvky ze Senekových textů, které tvorbu této osobnosti nejlépe vystihují, jsou v pořadu komentovány také dalšími odborníky – překladatelkou a klasickou filoložkou, doktorkou Danielou Čadkovou a odborníkem na římskou literaturu, doktorem Jiřím Šubrtem. Stěžejními příspěvky jsou však hrané ukázky z nově přeložených dramat. V překladu Evy Stehlíkové uslyšíme vybrané pasáže z her Thyestes a Oidipus, Daniela Čadková přeložila hry Šílený Herkules a Octavia. Zazní zde i vybraná pasáž z Faidry, zatím jediné rozhlasové inscenace od tohoto dramatika.

Seneka jako průvodce

Čtenáři odborných publikací Evy Stehlíkové a účastníci jejích přednášek na univerzitách znají způsob, jakým dokázala množství zásadních faktů a vlastních badatelských poznatků sdělit jasně, stručně a vtipně. Pro rozhlasové posluchače možná bude překvapením, že je pořad záměrně komponován zábavně vzdělávací formou. Provází ho totiž fiktivní postava římského filozofa a dramatika Seneky, která svoji životní i uměleckou dráhu uvede do dobového kontextu prostřednictvím dialogu s dvojicí současných začínajících badatelů. Domácí učitel budoucího, neblaze proslulého císaře Nerona, se představí jako muž, který s velkým gustem objasňuje to, co se o něm díky „antickému bulváru“ traduje už stovky let.

Čtěte také

Osudy Evy Stehlíkové

Eva Stehlíková (1941–2019) byla odbornicí na antické divadlo, o kterém přednášela na teatrologii Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a napsala několik významný knih – Řecké divadlo klasické doby (1991), Římské divadlo (1993), Antické divadlo (2005), Divadlo za časů Nerona a Seneky (2005), Co je nám po Hekubě (2012). Publikovala studie také o českém divadle šedesátých let, divadelní kritice, byla editorkou publikace Alfréd Radok mezi filmem a divadlem (2008), vydala knihu o středověkých latinských hrách – A co když je to divadlo? (1998), překládala např. dramatické texty z latiny (Plautus, Seneka) a starověké řečtiny (Euripides, Menandros), je zakladatelkou databáze inscenací antického dramatu atd. V roce 2014 byl vydán sborník Vetera et nova, který mj. obsahuje výběr z její obsáhlé práce.