Bývalý dlouholetý reprezentant Aleš Razým a švagr současné hvězdy Kateřiny Razýmové je jedním ze tří kandidátů na nového předsedu svazového úseku běžeckého lyžování. Účastník tří zimních olympiád jde do volebního boje proti Stanislavu Henychovi a bývalému šéfovi svazu Aleši Vaňkovi.
Borci z nedávné úspěšné generace běžeckého lyžování nezůstávají stranou. Lukáš Bauer provozuje laufařský tým, Martin Koukal či Dušan Kožíšek trénují mládež. A Aleš Razým chce rovnou do čela odborného úseku. Místo jeho předsedy nedávno uvolnil Pavel Benc, jenž se stal ředitelem armádní Dukly.
Co vás přimělo kandidovat?
„Pár lidí se mě ptalo, jestli to nechci dělat. Nakonec to ve mně hlodalo. Vzal jsem si čas. Zjišťoval jsem, co to všechno obnáší. Nakonec jsem se rozhodl, že kandidovat budu.“
Čím chcete přispět?
„Jsem už tři roky v radě úseku a všímám si slabých míst. Nemáme krizi, není třeba něco hasit, někoho vyhazovat. Na svaz nevidím, ale v úseku máme obrovské rezervy. Když budeme řešit věci efektivněji, získáme prostor posunout se dál. I smysluplná pravidla se můžou za čas změnit. Můžeme přemýšlet, jakým způsobem se pousnout marketingově, vzděláváním trenérů…“
Jak vidíte perspektivu reprezentačního týmu?
„To bude záležet na nich. My jsme servis, abychom nastavili pravidla, podmínky. Jestli toho závodníci a trenéři využijí, nejsem schopný ovlivnit. Je to spíš o tom, co z prostředků, které máme, dokážeme vyždímat. U závodníků máme slabé období přechodu ze střední školy do dospělosti. Je menší účast dospělých na závodech. To jsou věci, které bych chtěl řešit. Aby to nebylo tak, že když někoho nezařadíme do reprezentace, že nebude mít možnost nic dělat. Mám myšlenky, které by se daly rozvést.“
Konzultoval jste své rozhodnutí kandidovat s bratrem Vladislavem či jeho manželkou a svěřenkyní Kateřinou Razýmovou?
„S Kačkou jsem to neřešil vůbec, tu do toho nechci zatahovat. Z téhle kandidatury pro ni nic nekouká… (smích) Pokud bych mohl nějak pomoct, tak se to projeví za pět let. Řešil jsem to s bráchou a s rodiči. Různí se názory, jestli jsem schopný to odfiltrovat od práce, rodiny, kolik mi to sebere času. Ty pozitivní myšlenky, názory jsou tam taky. Jako softwarový vývojář jsem s dětmi doma. Z baráku vypadnu maximálně na zahradu. Bylo by fajn občas vypadnout, než jenom koukat do monitoru.“
Jakou vidíte svoji naději na úspěch?
„Tohle si nikdo neopovažuje tipovat. Dost lidí je rozhodnutých s tím, že nevíme pro koho. Co vím, já jsem jediný, kdo sepsal program. Nevím, s čím do toho jdou ostatní. Cítím se ale úplně v klidu.“
