Líšeň v lize? Pro případ, že by postoupila, si už zajistila azyl

Líšeň v lize? Pro případ, že by postoupila, si už zajistila azyl

Rok a půl byla hnacím motorem fotbalistů Líšně ve druhé lize vedle vlastních výsledků také vidina, že si jejich výkonů všimne některý z prvoligových klubů a oni si díky tomu vyzkoušejí nejvyšší soutěž. Na jaře se však před nimi otevřela ještě lákavější varianta: probojovat se mezi elitu jako tým.

Matocha: První místo je velké lákadlo

Zhruba dva týdny strávil v zimě líšeňský záložník Marek Matocha na testech v prvoligové Opavě. Její středeční mizerný výkon proti Liberci v televizi neviděl, zrovna byl na tréninku. Přesto si troufá říct: „V momentálním rozpoložení, v jakém jsme, bychom se Opavě herně mohli v pohodě rovnat.“

Jedním dechem ale 22letý šikovný středopolař dodává, že srovnávat oba celky je hodně ošidné.

V čem?
Nám se teď daří, zápasy jsme zvládli dobře a nejsme svázaní žádným tlakem. Mančafty ze spodku ligové tabulky to naproti tomu mají hodně složité, pro ně je ten tlak velký. Nám jde hlavně o to, abychom se o to poprali a proháněli Hradec. Proto současné výkony Opavy a Líšně srovnávat nejde.

Kvalitou hráčů, jak jste je poznal na obou stranách, se Líšeň ligovému celku rovnat může?
Nikdo z Líšně by se u nich neztratil. To je normálně srovnatelné. Jenom to hrozně nerad vztahuji na případný vzájemný zápas, protože to se hrozně špatně porovnává. Jinak my jsme si i v zimě v přípravě dokázali, že s ligovými týmy můžeme hrát. Jasně, byly to přáteláky, ale obrovský rozdíl mezi námi nebyl.

Žene vás vidina prvního místa? Daleko za Hradcem nejste.
To nejsme, ale my to bereme hlavně tak, že chceme vyhrávat svoje zápasy. To je hlavní. První místo nás ale láká. Co hraji fotbal, nikdy jsem v žádné soutěži nebyl první, pro mě by to bylo něco úžasného. Hradec chceme prohnat. Když se to povede, budeme šťastní, a pak by se teprve vidělo, co by se stalo.

Potěšilo vás, že jste Hradec na úvod jara porazili?
Pochopitelně. Tam byla naše motivace ještě větší. Vyhráli jsme a byli jsme první.

Změnilo to uvnitř týmu pohled na boj o první místo?
Neřekl bych. Samozřejmě jsme si to užívali, vedli jsme druhou ligu, ale řekli jsme si, že hlavně musíme pracovat dál. Šlo přece jenom o jeden zápas, který jsme zvládli. Věděli jsme sami dobře, že je před námi ještě půlka ročníku. Pro nás je super pocit, že se nám tak daří.

První polovinu FNL uzavřela Líšeň na prvním místě, a ačkoliv má nyní na vedoucí Hradec Králové šestibodovou ztrátu, prvenství ve druhé lize před sebou vnímá jako dosažitelnou metu.

„Je to strašně daleko, ale pro mě osobně by bylo nejlepší, kdybych si ligu mohl zahrát v Líšni s touhle partou a celým tímhle týmem,“ zasnil se v týdnu záložník Marek Matocha.

Vedení skromného oddílu z okraje Brna neříká těmto snům ne. Přestože cíl postoupit do první ligy Líšeň neměla a do zbytku sezony ani mít nebude, raději si s předstihem zajistila azyl, v němž by Spartu, Slavii nebo Plzeň mohla přivítat.

Bylo by to v Králově Poli, kde ligu hraje Zbrojovka. Nájemní smlouvu tam Líšeň se zástupci města Brna, jemuž stadion patří, už uzavřela.

Stadion bylo nutné řešit dřív

„Pokládám za velmi nepravděpodobné, že by Líšeň na konci soutěže byla v situaci, že se může rozhodovat, zda bude hrát v příštím roce první, nebo druhou ligu. Přesto jsem před zahájením soutěže na jaře řekl hráčům, že se pokusím získat licenci i pro první ligu, abychom se případně mohli po 30. květnu – v případě, že skončíme na místě, které umožňuje postup – společně rozhodnout, co uděláme,“ vysvětlil krok se stadionem Karel Hladiš, předseda Líšně.

Nájemní smlouvu na stadionu ligových parametrů musel doložit k žádosti o tzv. stříbrnou licenci, potřebnou pro nejvyšší soutěž. Líšeň má dosud jen bronzovou, dostačující pro FNL.

Ani to ještě neznamená, že v Líšni změnili kurz a napřeli svoje síly k boji o postup. Přihlášky do licenčního řízení ale měly uzávěrku v první polovině dubna, takže pokud si druholigový tým nechtěl svoji šanci uzavřít, musel jednat s předstihem.

„Vedení města Brna a vedení Zbrojovky Brno nám vyšly vstříc a uzavřeli jsme nájemní smlouvu na pronájem areálu Srbská, a to jen pro případné hraní mistrovských utkání, to je přibližně dvakrát za měsíc. Celý areál by dál užívala Zbrojovka a my bychom se připravovali dál na našem hřišti v Líšni,“ upřesnil Hladiš.

O tom, kdo licenčním řízením prošel, se bude teprve rozhodovat a stadion je jenom jedním z kritérií. Mezi další patří například počet mládežnických družstev, bezdlužnost nebo doložení hospodaření.

Přestože Zbrojovka v nedávné minulosti avizovala, že stadion v Králově Poli zanedlouho přestane vyhovovat ligovým nárokům, zatím se na něm nejvyšší soutěž hrát dá.

„Stadiony rozdělujeme do kategorií jedna až čtyři. Srbská vyhovuje, ale je v kategorii tři, tedy na hraně,“ sdělil Stanislav Rýznar, licenční manažer Fotbalové asociace ČR.

Předseda favorizuje Hradec

I s nájemní smlouvou v kapse předseda Hladiš tvrdí, že otázku postupu v jeho klubu ještě nikdo neřešil. „Domnívám se, že Hradec Králové si první místo a tím možnost postupu nenechá ujít,“ míní dokonce.

Proto se i otázkou rozpočtu pro první ligu zatím zabývá jen velmi zhruba. Jistý si je pouze tím, že musel jít výš.

„Jiná je situace v druhé lize a jiná je u družstev, která hrají první ligu. A to jak v otázce platby za přenosová práva, tak i výše dotací z města Brna a kraje a v současné době i z Národní sportovní agentury. Také věřím, že sponzoři mají větší zájem pomoci družstvu, které hraje první ligu. Ale tyto otázky nejsou na pořadu dne, jsou hodně předčasné,“ přemítá předseda Líšně.

Mužstvo je zatím odhodláno Hladišovi přemýšlení o budoucnosti „komplikovat“ až do konce května, kdy druhá liga končí.

Doma dokázala Líšeň nad Hradcem Králové vyhrát 2:1, na východě Čech se oba celky utkají v předposledním kole. Nahoru jde jen vítěz druhé ligy, zato však bez baráže.

Může to být Líšeň?

„Smyslem sportu je přece vyhrát, odejít se zápasu jako vítěz. To je náš cíl. Kluci hrají vždycky o nějakou prémii, může tam být cílová prémie za dobré umístění od LFA. Motivace je pro kluky obrovská, že hrajeme o špici. Cítím z nich obrovský elán, chuť zahrát si dobrý fotbal, porvat se o výsledek. Je jasné, že když vyhráváte, dostanete se v tabulce na dobré umístění,“ pronesl trenér Milan Valachovič zeširoka.

Matocha: První místo je velké lákadlo Líšeňský Marek Matocha (vlevo) v utkání proti Hradci Králové Zhruba dva týdny strávil v zimě líšeňský záložník Marek Matocha na testech v prvoligové Opavě. Její středeční mizerný výkon proti Liberci v televizi neviděl, zrovna byl na tréninku. Přesto si troufá říct: „V momentálním rozpoložení, v jakém jsme, bychom se Opavě herně mohli v pohodě rovnat.“ Jedním dechem ale 22letý šikovný středopolař dodává, že srovnávat oba celky je hodně ošidné. V čem? Nám se teď daří, zápasy jsme zvládli dobře a nejsme svázaní žádným tlakem. Mančafty ze spodku ligové tabulky to naproti tomu mají hodně složité, pro ně je ten tlak velký. Nám jde hlavně o to, abychom se o to poprali a proháněli Hradec. Proto současné výkony Opavy a Líšně srovnávat nejde. Kvalitou hráčů, jak jste je poznal na obou stranách, se Líšeň ligovému celku rovnat může? Nikdo z Líšně by se u nich neztratil. To je normálně srovnatelné. Jenom to hrozně nerad vztahuji na případný vzájemný zápas, protože to se hrozně špatně porovnává. Jinak my jsme si i v zimě v přípravě dokázali, že s ligovými týmy můžeme hrát. Jasně, byly to přáteláky, ale obrovský rozdíl mezi námi nebyl. Žene vás vidina prvního místa? Daleko za Hradcem nejste. To nejsme, ale my to bereme hlavně tak, že chceme vyhrávat svoje zápasy. To je hlavní. První místo nás ale láká. Co hraji fotbal, nikdy jsem v žádné soutěži nebyl první, pro mě by to bylo něco úžasného. Hradec chceme prohnat. Když se to povede, budeme šťastní, a pak by se teprve vidělo, co by se stalo. Potěšilo vás, že jste Hradec na úvod jara porazili? Pochopitelně. Tam byla naše motivace ještě větší. Vyhráli jsme a byli jsme první. Změnilo to uvnitř týmu pohled na boj o první místo? Neřekl bych. Samozřejmě jsme si to užívali, vedli jsme druhou ligu, ale řekli jsme si, že hlavně musíme pracovat dál. Šlo přece jenom o jeden zápas, který jsme zvládli. Věděli jsme sami dobře, že je před námi ještě půlka ročníku. Pro nás je super pocit, že se nám tak daří.