Výročí 18. dubna

   1771 Karel Filip ze Schwarzenbergu (+ 1820, český šlechtic a polní maršál, jenž se proslavil v bojích proti republikánské i císařské Francii a Napoleonovi, a zároveň diplomat u carského dvora v Rusku a ve Francii. On je zakladatelem mladší, tzv. orlické větve Schwarzenbergů, a tedy i prvním knížetem ze schwarzenberské sekundogenitury.

   Jako druhorozený určen k vojenské kariéře, což se projevovalo v rodinách šlechty již v dětství, chlapečkové mívali vysoké hodnosti a obdrželi vlastní jednotky a táhli s nimi do bojů. On proti Turkům a revoluční Francii.

   Načež propukají boje s napoleonskou Francií. Těžká zkouška u Hohenlindenu 1800, kde se mu podaří zabránit obklíčení. Po těchto zkouškách ohněm diplomatická služba v Rusku. Za války 1805 vyvede své jednotky od obklíčeného Ulmu, kde Rakousko pod Mackem ztratí třetinu armády, která padne do zajetí. U Slavkova patří k těm rozumným velitelům, kteří doporučují počkat a zkonsolidovat obě armády. Nadutý a vojensky neschopný ruský car přiměje rakouského (vlastně tehdy ještě římského císaře, kteroužto funkci František odpíská za rok) přistoupit na velkou bitvu (na našem území druhou největší po Hradci Králové o 61 let později. Jak to dopadlo, víme, kdyby vyhrála dvojkoalice, nebyl by v Paříži Slavkovský most a nádraží a Andrej Bolkonskij možná neutrpěl zranění a nevzal si Natašu Rostovovou, tu nejněžnější Rusku té doby.

   1809 u tragického Wagramu šikovně vedl zadní voj a povýšen zde na generála a později i vyznamenán Řádem Zlatého rouna. Po období námluv s Francií doslova, neb Napoleon si bere rakouskou princeznu za ženu, vystřídá v Paříži Metternicha v pozici velvyslance a jeho hlavním úkolem je připravit ten vysoký sňatek a potvrdit, že opět zafunguje rakouské zasnubování s politickými cíli. V Paříži doje k onomu proslulému neštěstí, kdy na slavnosti na velvyslanectví padne manželka bratrova za oběť požáru. Napoleon si ho oblíbí, a ježto nyní s Rakouskem spojenci, táhne s ním v čele pomocných rakouských sborů do Ruska 1812. Zajímavé je, že od ústupu z Ruska Napoleon všechny rozhodující bitvy prohrál a Karel Filip zase vyhrál. Koalice se rozdrolila a nakonec dohoda s Rusy, že povolí volný odchod, což bylo třikrát víc vojáků, než se podařilo vyvést z Ruska Napoleonovi.

   Ten poté odmítal jakákoli mírová jednání, nato opustil Karel Filip Paříž a přijal pozici vrchního velitele rakouské armády. Z toho o půl roku později vyplynula pozice vrchního velitele rozsáhlé koalice s Ruskem, Pruskem a Švédskem, jež vybojovala 1813 s Napoleonem vítěznou bitvu v tzv. bitvě národů u Lipska, největším vojenském střetnutí 19. století až do Velké války. O vítězstvích povětšinou rozhoduje logistika armád a organizátorská práce před bitvou. To bylo úkolem Radeckého, takže je poprávu čítán k vítězným vojevůdcům. A to i navzdory už příslovečné hlouposti a rozhádanosti ruských velitelů.

   Stopa u nás u Chlumce na Ústecku, kde památník bitvy, kterou zde prohrál francouzský kontingent táhnoucí do Čech, aby zabránil přísunu rakouských posil, a podruhé poblíž u Přestanova. U Chlumce obrovský kamenný lev na pylonu, a ježto autora za lva kritizovali, zastřelil se. Po Napoleonově návratu na sto dní už rakouská armáda u Waterloo nezasáhla. Od všech aliančních zemí vyznamenán a císařem mu polepšen erb o meč. 1817 mrtvice a ochrnutí napravo a nohou a po zlepšení ve Varech už jen neúspěšné pokusy o uzdravení včetně tehdy módní homeopatie.

   1937 Jan Kaplický (+2009), český architekt a vizionář moderní architektury, žijící od své emigrace v roce 1968 ve Spojeném království. Společně s Davidem Nixonem založil architektonické studio Future Systems. Za stavbu Lord's Media Centra na londýnském kriketovém stadionu oceněn Stirlingovou cenou, nejprestižnější britskou cenou za architekturu. Kromě působení v oblasti architektury a designu se Kaplický podílel i na výuce na univerzitách ve Spojeném království, Francii a Německu. V Česku bylo vydáno několik jeho knih. U nás se proslavil nejvíce svou účastí v soutěži na novou státní knihovnu, jež bohužel nešťastně manipulována a nakonec celý záměr odtrouben zbabělci Klausem a Bémem, který přece nemohl jednat jinak než tatíček.

   Řekněme si však otevřeně, zda by bývalo bylo dobré investovat desítky miliard a zřídit byť pokročilé, přesto však do jisté míry konkurenční zařízení a říci tím, že zřejmě nemáme pro Klementinum se všemi omezeními a nedostatečnostmi budoucnost. Pokud jde o architektonickou stránku, je prokázáno, že by stavba nikterak nerušila panorama Prahy, ale naopak byla nesmírným obohacením této perly světového kulturního dědictví. Avšak nakonec soutěž prohlášena za neplatnou. Tak si musíme počkat, až Calatrava, nebo Gehry zvítězí v soutěži o Vltavskou koncertní síň. Vždyť projektovat něco tak prestižního zrovna v Praze je čest na celý život. A na zahájení Markéta Janoušková zahraje Beethovenův houslový koncert, Pokud v té době už nebude prezidentkou. 

   Významné projekty Jana Kaplického:

Hauer-King House v Londýně

Butik Way-in v obchodním domě Harrods, Londýn (1984, spolupráce s Evou Jiřičnou)

Národní knihovna, Paříž (1989) – nerealizováno, druhé místo v architektonické soutěži

Green Bird, Londýn (1990) – nerealizováno, projekt stopatrového mrakodrapu

Hauer-King House, Londýn (1992) – rodinný dům

Docklands Floating Bridge, Londýn (1994) – pontonový most

Lord's Media Centre, Londýn (1994) – tiskové centrum na londýnském kriketovém stadionu. Oceněno cenou Stirling Prize.

Dům ve Walesu, Jižní Anglie (1994)

Butik Comme des Garçons, New York, Tokyo a Paříž (1997–1998)

Obchodní dům Selfridges, Birmingham (1999)

Příbory a jídelní servis navržené pro výrobce Alessi (2004)

Muzeum Enza Ferrariho, Modena – (březen 2012)[9]

Národní knihovna na Letné, Praha (2006) – doposud nerealizováno

Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka, České Budějovice (2008) – doposud nerealizováno

Golfový klub Volavka, Konopiště (2008) – projekt

   1772 David Ricardo, (+1823) britský politický ekonom, jeden z nejvlivnějších klasických ekonomů spolu s Thomasem Malthusem, Jamesem Millem a Adamem Smithem, na jehož dílo Ricardo navázal. Jeho teorie výrazně přispěly k rozvoji ekonomického myšlení. Světově známý je pro svou teorii komparativní výhody, která je dodnes základem obhajoby mezinárodního obchodu a stala se též základem pro rozvoj dalších ekonomických teorií.

Ricardo se narodil v Londýně (Anglie) jako třetí ze sedmnácti dětí židovské rodiny, která se do Anglie přestěhovala z Nizozemska. Nikdy nestudoval. Ve 21 letech utekl s dívkou Priscillou a konvertoval na křesťanskou víru. Otec ho odmítl a jeho matka s ním už nikdy nemluvila. Po této neshodě odešel z rodinného podniku, založil si makléřskou firmu a začal podnikat „na vlastní pěst“.

Převážnou část svého jmění dosáhl díky spekulacím o výsledku bitvy u Waterloo. Jednalo se o jeho největší risk v podnikatelské sféře. Poté, co dorazily šokující zprávy, že Wellington vyhrál bitvu proti Napoleonovi, Ricardo se stal okamžitým milionářem. Okamžitě zanechal obchodní činnosti a začal se věnovat veřejné činnosti.

Ricardo byl blízkým přítelem Jamese Milla . Mezi jeho další významné přátele patřili Jeremy Bentham a Thomas Malthus, s nimiž Ricardo vedl hluboké debaty (v korespondenci) o takových věcech, jako je například role vlastníků půdy ve společnosti. Byl také členem Malthusova klubu politické ekonomiky a členem King of Clubs. Byl jedním z původních členů Geologické společnosti. V obou klubech učinil mimořádný dojem. Nakonec i 1819 v parlamentu, zde hájí liberální politiku. Mimo jiné tvrdil, že státy, které uzavírají své hranice před ostatními, nikdy nemohou dosáhnout hospodářského rozmachu. Zzemřel na infekci středního ucha, která se rozšířila do mozku a vyvolala septikémii.

   S ekonomií se setkával v lázních, při přečtení Smithova Bohatství národů se rozhodl politickou situaci zrekonstruovat a zmodernizovat. Nebyl spokojen s tím, jak Smith konstituoval ekonomickou vědu, protože nebyla dost přesná, nedefinoval přesně pojmy, které používal. Ricardo vytvořil klasickou politickou ekonomii na bázi deduktivně abstraktní, nepoužíval žádné empirické důkazy, neuchyloval se k historii. Byl prvním ekonomem, který pracoval s takovým důrazem na pojmosloví, přesnost a důkazy.

Ve své době byl velmi uznávaným ekonomem. Stručně jeho přínosy: Příčiny znehodnocení britské libry, teorie pracovní hodnoty, teorie pozemkové renty, teorie komparativní výhody, inspiroval rané socialisty a inspiruje dodnes a vyvolává spory. Jeho myšlenky měly obrovský vliv na pozdější vývoj v ekonomii. Američtí ekonomové řadí Ricarda jako druhého nejvlivnějšího ekonomického myslitele za Adamem Smithem v době před dvacátým stoletím.