Tartuffe čili podvodník je jednou z nejznámějších her francouzského dramatika Jeana-Baptiste Poquelina, známého pod jménem Molière. Vypráví příběh o „svatouškovi“ Tartuffovi, který se vetřel do přízně váženého pana Orgona a omotal si jej kolem prstu natolik, že tento milující otec zapomněl na skutečné blaho své rodiny a zaslepeně věřil jen jeho slovům.
„Původní premiéra této hry proběhla v květnu roku 1664 před královským dvorem ve Versailles. Dílo však ve své době vyvolalo skandál a po dlouhou dobu bylo zakázáno,“ vysvětlila dramaturgyně Západočeského divadla v Chebu Martina Pokorná.
Sám autor proto text několikrát přepracovával a upravoval. Ve finální verzi se sice vysmívá lidské hlouposti, pokrytectví a církvi, ale vyzdvihuje také pravou víru, spravedlnost a velikost svého panovníka.
„Naše úprava má proto poměrně razantně pozměněný závěr. Poslední dějství totiž k původnímu textu přiléhá trochu násilně, všechny spory jako zázrakem vyřeší král - zřejmě to tak autor napsal proto, aby jej opět nezakázala cenzura. U nás je to trochu jinak, vše zrelativizuje přidaná němá scéna, po níž bychom rádi, aby divák odcházel z divadla a sám si trochu domýšlel, co se vlastně odehrálo,“ dodala Pokorná.
Na to, jak celá hra dopadne a jestli Orgon skutečně přepíše veškerý svůj majetek na Tartuffa a provdá za něj i svou vlastní dceru, si však diváci budou muset ještě několik týdnů či měsíců počkat - do té doby, než to dovolí protiepidemická opatření.
Režie tohoto kusu se ujal herec a režisér Petr Mikeska, který s chebským divadlem nespolupracuje poprvé. Už dříve tu režíroval divácky oblíbené inscenace jako Králova řeč, Cyrano z Bergeracu či Jméno. Navíc zde zažil i své první herecké angažmá, a proto se prý vždy do Chebu vrací rád.
Historická, ale aktuální
„Navždy bude mít výsadní postavení. Mám rád atmosféru města i divadla, přívětivost místních. Říkávám, že se vždycky vracím do Chebu jako do lázní,“ popsal Mikeska.
Na režii klasických děl, jako je komedie Tartuffe, se navíc prý vždy velmi těší. „Tato díla mají jednu výhodu oproti těm moderním – jsou vyzkoušena dlouhým časem. Baví mě se snažit přečíst text ze sedmnáctého století z perspektivy člověka 21. století. Vždy v něm objevím něco archetypálního, platného navzdory času, společenskému zřízení a geografickému umístění. A bohužel Tartuffa, tuto komedií mravů, pokládám za velmi aktuální – a to především ve třech pojmech, a to manipulace, moc a morálka. Pojmy, které mi v současné společnosti tanou na mysli častěji, než bych sám chtěl,“ upřesnil režisér.
Až to celá situace dovolí, doufá, že si lidé čas na návštěvu divadla najdou. „Na našem Tartuffovi uvidí, že lidé se nemění. Přes závažnost řešeného problému však Molière umí poodstoupit a lidskému pachtění se vysmát. Takže doufám v divácké pobavené přemýšlení. Navíc v balení barokní výtvarnosti a alexandrínu,“ dodal Mikeska.
Titulní role Tartuffa se ujal chebský herec Jan Hanny Firla. Pro toho je ztvárnění tohoto nádivy a podvodníka jednou z velkých životních hereckých výzev. „Baví mě to hledání muže tisíce tváří. Celý text je velmi nadčasový a dá se v něm najít mnoho paralel například i k naší současné politické situaci. Diváci by se jednou měli přijít podívat i proto, aby se sami v životě těmhle pokrytcům uměli vyhýbat,“ uvedl Firla.
V dalších rolích budou k vidění Viktor Braunreiter, Pavla Janiššová, Petr Németh, Pavel Richta, Stephanie Van Vleet, Radmila Urbanová, Daniel Mišák, Kateřina Pokorná a Karel Beseda.
Po komediích Společenstvo vlastníků a Hra, která se zvrtla, se jedná o třetí „šuplíkový“ titul, který Západočeské divadlo v Chebu v období lockdownu připravilo a který uvede hned, jak to povolí epidemická situace.
