Odpolední kvalifikace Grand Prix Monaco Historique 2021

Odpolední kvalifikace Grand Prix Monaco Historique 2021

V sobotu odpoledne se muselo rozhodnout o pořadí na startu sérií C, F a G, přičemž se zvláště od jezdců „Trofejí Nikiho Laudy a Gillese Villeneuvea“ (F1 z Let 1973-76 a F1-wing-cary z let 1977-80) očekávaly rekordy.
A především 4 násobný vítěz Le Mans, Marco Werner v jeho Lotusu 77 nezklamal: časem 1:31.261 min na bývalém voze Gunnara Nilssona z roku 1976 zajel nejrychlejší čas celého dne.

Málokdo dnes ještě ví, že Velká cena Monaka roku 1952 nebyla vypsána pro monoposty F1, ale pro sportovní vozy! Připomenout to má série C, která je i po 69 letech vypsána pro sporťáky s motorem vepředu z let 1952-57. Tato „Trofej Vittoria Marzotta“ (Ital tehdy na Ferrari 225 závod vyhrál) je i letos z „československého“ hlediska zvláště zajímavá: Jen zde startuje krajanka. V Německu žijící slovenská rodačka Katarina Kývalová se závodu tradičně účastní v jejím Cooper Jaguaru T33.

O špičku jednoho z lépe obsazených polí víkendu se ovšem přetahovali především Španěl Guillermo Fierro a Angličan David Hart, oba na krásných Maserati 300S. Velkou část kvalifikace absolvovali jedoucí v zájemném závěsu (!) a Fierro se nakonec dokázal s náskokem 1,4 sekundy prosadit. Koncem kvalifikace udeřil i Rakušan Niklas Halusa na Jaguaru D Type a ztrácel na polemana jen 0,6 sekundy.

Senzací závěru ale byla Katarina Kývalová. Tato pilotka již dlouhá léta patří mezi vyslovené experty historického sportu a vypálila do ulic Monaka 4. nejlepší čas mezi 16 soupeři!

  1. Guillermo Fiero, Maserati 300S           2:03,002min
  2. David Hart, Maserati 300S                             +1,490s
  3. Niklas Halusa, Jaguar D Type                        +1,615s
  4. Katarina Kyvalova, Cooper-Jaguar T33       +9,744s
  5. Michiel van Duijvendijk, Maserati A6GCS  + 10,825s
  6. Stephen Bond, Lister Flat Iron                      +  10,853s

Série F o trofej Nikiho Laudy obsahuje vozy F1 z let 1973-76 a byla doslova nabyta bývalými hvězdami motorsportu. Vítěz Le Mans, Marco Werner chtěl po 3. místě před třemi lety vyhrát na Nilssonově Lotusu 77 z roku 1976, hvězdní Francouzi Jean Alesi a René Arnoux startovali na vozech Ferrari 312B (ex-Lauda a Regazzoni 1974) a Jean-Denis Delétraz nastoupil na Heskethu 308B po Jamesovi Huntovi! Všem ovšem chtěl pokazit show vítěz této třídy z roku 2018, Michael Lyons na Huntově McLarenu M26 a Stuart Hall (Yardley-McLaren M23) mínil Lyonsovi tuto těsnou porážku oplatit. Specialista GT, Švýcar Toni Sailer chtěl zkusit štěstí na Shadow DN1 z roku 1973.

Přinejmenším pro tyto borce byla „Historique“ smrtelně vážnou záležitostí. A předvedli to hned po výjezdu z boxů. Na špičce se nejdříve usadil Werner a po 10 minutích ho na prvním místě právě vystřídal Lyons, když René Arnoux „ztratil“ svůj Ferrari v Tabákové zatáčce a ulomil si zadní kolo. To bývalý tovární jezdec Ferrari, Renaultu a Ligieru právě držel 7. pozici za Delétrazem.

Po úklidu dráhy na trať poprvé vyrazil na rychlé kolo i Jean Alesi a zapsal si hned výborný 4. čas. To už byl na špičce znovu JPS-Lotus Marca Wernera před Lyonsem a Marchem 761 mladého Francouze Juliana Andlauera. Werner poté vykouzlil sérii dalších zlepšení a ta mu skutečně vynesla prvnenství – a nejrychlejšího kola soboty vůbec! Na tom nic nezměnilo ani senzační představení zcela odpoutaného Jeana Alesiho. Francouz předvedl, že nepřijel do Monaka jen pro obejmutí od knížete Alberta: s vozem si kolo od kola lépe rozuměl a nakonec si před mladíky Lyonsem a Andlauerem vybojoval místo v první startovní řadě. Překvapením byla i dobrá 5. pozice Rakušana Halusy v McLarenu M23 po Jochenovi Massovi. Delétraz zajel dobrý 7. čas, Sailer 10. a René Arnoux zítra vyrazí do Grand Prix z 11. pozice – pokud se ovšem mechanikům podaří jeho 312B3 opravit…

  1. Marco Werner, Lotus 77                1:31,261 min
  2. Jean Alesi, Ferrari B3                             +1,937s
  3. Michael Lyons, McLaren M26              +2,292s
  4. Julian Andlauer March 761                   +3,071s
  5. Lukas Halusa, McLaren M23               +3,704s
  6. Jamie Constable, Lola T370                 +5,191s

Michael Lyons měl jen půlhodinku času, aby „přesedlal“ z McLarenu M26 do Heskethu 308E (ex-Rupert Keegan), se kterým hodlal jet pro vavříny i v sérii G pro vozy F1 z let 1977-1980. V této „Trofeji Gillese Villeneuvea“ se mu chtěl postavit nejen mladý Brit Matteo Ferrer-Aza, s jeho Ligierem JS11/15 dobře známým z Mosteckého závodu F1, ale i Jean-Denis Delétraz, který stejně tak rychle přeskočil z Heskethu 308B do ATS D4, tedy do vozu, který zde vyhrál roku 2018. Domácí fandové byli zvědaví i na výkon Alaina Ferté. Pilot, který zde před třemi dekádami vyhrál Grand Prix F3, slavil svůj návrat do monopostů v kokpitu Arrowsu A3. Ve volném pátečním tréninku, ale jeho ex-Patrese-vůz vypnul hned v prvním kole v tunelu…

Úvod části ovšem patřil Jihoafričanovi Jordanu Grogorovi. S jeho Warsteiner-Arrowsem A3 zde dojel roku 2018 třetí a letos chtěl více. Za ním se usadil Mike Cantillon na Alboretově Tyrrellu 010.

Kolem poločasu kvalifikace právě explodoval na rovince Cosworth V8 v Delétrazově ATS, když „se probudil“ i Lyons a zajel druhý čas. Jeho útok ovšem přišel příliš pozdě. „Provoz“ na trati poté zesílil a Grogor udržel své prvenství. O druhou startovní řadu se rozdělily Tyrrelly 010 Francouze Evense Stievenharta a Brita Cantillona. Za nimi budou číhat Lotus 81 Stevena Brookse s Williamsem FW07B Marka Hazella a Shadow DN8 Jamieho Constabla společně s Alainem Fertéem, který se během kvalifikace výrazně zlepšoval.

Pokud má jeho tým v depu čerstvý motor, tak Delétraz vyrazí z 10. pozice. Nizozemský majitel potravinářského řetězu Jumbo a velký sponsor motorsportu, Frits van Eerd zítra postaví svůj Fittipladi F7 na 14. místo.

Od 8:30 h můžete závody sledovat na tomto odkaze  – bude to senzační…

  1. Jordan Grogor, Arrows A3                   1:31,417 min
  2. Michael Lyons, Hesketh 308E                   +0,187s
  3. Evens Stievanhart, Tyrrell 010                  +1,938s
  4. Mika Cantillon, Tyrrell 010                        +2,475s
  5. Steven Brooks, Lotus 81                             +3,421s
  6. Mark Hazell, Williams FW07B                 +3,621s

Zdroje článku:

Redakce SvětFormule.cz (Roman Klemm)
Sdílejte na:
Zavřít