„Zaznamenáváme větší počet reklamací. Jsou to desítky staveb. Nárůst reklamací za letošní rok proti běžnému roku je mezi dvaceti a třiceti procenty,“ řekl MF DNES ředitel úseku kontroly staveb na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jiří Hlavatý.
Silnice přitom mají dvojí záruční dobu. Zatímco ty starší mívají pětileté období, nyní státní správce silnic po zhotovitelích v soutěžích požaduje desetiletou záruku. A právě kvalitu výstavby letošní silnější zima řádně prověřila.
Podle statistik ŘSD, které provozuje dálniční síť a síť silnic první třídy, se náklady na opravy výtluků po aktuálně končící zimě vyšplhají zhruba na dvojnásobek toho, co stála sezona 2019/2020. Výspravy na dálnicích se tak podle odhadů vyšplhají na téměř 130 milionů korun proti 64 za předchozí období.
Návrat silnic první třídy do stavu před zimou si pak vyžádá bezmála půl miliardy korun. Vloni na opravu výtluků stačilo přibližně 270 milionů korun.
Problémy jsou všude
Stav silnic se zhoršil po celé republice, v několika krajích se ale problémy nakumulovaly více než jinde. Konkrétně ŘSD hovoří o Pardubickém kraji nebo jižní Moravě. V té sehrála roli skutečnost, že rovinatý jih Moravy mívá mírnější průběh zimy i nižší očekávání investic nutných do oprav.
Podobně jako ŘSD mluví o rekordně silné zimě i krajské správy a údržby, na kterých leží financování oprav silnic nižších tříd. „Zima se protáhla do půlky dubna, sypače brázdily po nocích Vysočinu až do 16. dubna. Je fakt, že jsme museli v dubnu v minulých letech také sem tam vyrazit, ale byly to jen dvě noci. Takovéto prodloužení zimní údržby nebylo zaznamenáno minimálně 10 let,“ řekl MF DNES Ředitel Krajské správy a údržby silnic Vysočiny Radovan Necid.
Kolik bude kraj oprava výtluků po letošní zimě stát, zatím spočítáno přesně není. Loni si tyto opravy vyžádaly 165 milionů korun, letos toto číslo zřejmě překročí dvousetmilionovou částku.
Zhruba 82 kilometrů je potřeba vyasfaltovat ve Středočeském kraji. Náklady na opravu výtluků v rozlohou největším kraji se podle mluvčí Krajské správy a údržby silnic Petry Kučerové vyšplhají na 330 milionů korun. V předchozích letech obvykle stačilo dvě stě milionů.
6. dubna 2021 |
Nejsou lomy a dochází kámen
Jedním z důvodů, proč je výstavba silnic stále problematičtější, je skutečnost, že v Česku dochází kvalitní kámen, který se používá na výrobu asfaltových směsí. „Platí, že 30 let se neotevřel žádný nový kamenolom a stávající provozovny dotěžují zásoby,“ uvedl ložiskový geolog z České geologické služby Josef Godany.
Středočeské silnice jsou v dezolátním stavu. Na větší opravy chybí materiál |
Zároveň s tím, jak se vytěžují ložiska kamene, se s narůstajícím počtem dopravních staveb a oprav zvyšuje hlad po tomto materiálu. Oba protichůdné faktory pak zvyšují tlak na stavební firmy. Dodat kamenivo do asfaltové směsi v požadované kvalitě je tak stále náročnější.
To pozoruje i ŘSD, které pravidelně zkoumá vlastnosti dodávaného materiálu. Podle Hlavatého se tak v poslední době stává, že firmy musí pro splnění kvality smíchat kamenivo ze dvou nebo z více lomů. To samo o sobě nemá vliv na kvalitu, ale zvyšuje logistickou náročnost a cenu. Není však výjimkou, kdy musí ŘSD nabízený materiál odmítat s poukazem, že požadované normy nesplňuje.
Kromě materiálu je problém i s dozorem na stavbách. Nedostatek inženýrů připustil v nedávném rozhovoru pro server zdopravy.cz i generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Firma proto dlouhodobě spolupracuje s externisty, alespoň částečně se snaží mít na stavbách vlastní dozor. „Tam, kde máme vlastní zaměstnance, se nám stavby daří daleko lépe sledovat a kontrolovat,“ dodal Hlavatý.
VIDEO: Proč je někde asfalt a jinde (i nesmyslně) kostky? Proč mezi tramvajové koleje dávají raději kostky? A jak složité je dláždit? Podívejte se:
8. listopadu 2020 |
