Ale zase se můžeme z té minulosti poučit, protože tam se událo hned několik velkých epidemií, které dokázaly zlikvidovat většinu populace. Já jsem nicméně přesvědčen, že lidstvo je natolik variabilní a přizpůsobivé, že přežije jakoukoliv epidemii.

Spíše než pandemie se obávám jakési homogenizace myšlení. Je důležité zachovat si tu vrozenou variabilitu nejenom v boji s viry a bakteriemi, ale také v otázce duchovní, protože dnes se mluví obecně o homogenizaci celého světa, například i ekosystému, ale já myslím, že bychom si měli tu tradiční variabilitu a rozmanitost rozhodně ponechat.

Já se domnívám, že covid nastavil zrcadlo naší civilizaci, že je to do jisté míry ta stinná stránka naší společnosti, která zde po léta vzniká. Covid jenom všechny ty nešvary zvýrazňuje.

Fotogalerie: - Za klima a sněhuláky

Musím říct, že je tak trochu absurdní, podíváme-li se například na náš rozhovor z června loňského roku, kdy jsme v podstatě považovali za hotovou věc, že covid je už na definitivním ústupu. Člověku to vlastně napovídá, že by se už raději neměl žádných predikcí dopouštět.

Ne, to si nemyslím, člověk musí predikovat, musí předvídat i předpovídat. Predikuje i veverka, když sbírá oříšky na zimu…

(smích) Jste si jistý, že to je relevantní asociace?

Ale ano, protože člověk je také nakonec řízen hlasem přírody, takže ta podstata je společná.
Víte, jeden z komentátorů New York Times napsal nedávno článek s příznačným názvem „Budoucnost neexistuje“. Tím chtěl vyjádřit ten současný stav a obavy o celou lidskou populaci, protože jestli jsme dříve něco mohli předvídat, tak teď už nevíme téměř nic a je to o hodně složitější. Ale to je spíš záležitost té celosvětové atmosféry, nikoliv nějakých objektivních studií.

Vy jste předvídal, že rok 2020 bude nebo může být značně turbulentní, to se tedy skutečně potvrdilo…

Tak ano, my známe třeba určité trendy. Teď je co do klimatu trend oteplování a víme nebo predikujeme už s určitou jistotou, že tento stav bude i nadále pokračovat.
Na druhé straně musíme vždy počítat s tím, že každý trend, když doroste do určité velikosti, tak se změní ve svůj přesný opak.

Fotogalerie: - Koronavirová siesta

Vy jste v minulosti několikrát zmínil termín klimatická tíseň, jenž reprezentuje určitý nesouhlas zejména té nejmladší generace s tím, kam po stránce ekologické a environmentální svět směřuje. Budou podle vás tyto hlasy sílit?

Já jsem přesvědčen, že ano, protože dopady klimatických změn se budou postupně čím dál tím více prohlubovat. Z toho také potom vznikne značně konfliktní atmosféra.

Pokud dnes USA v čele s prezidentem Joe Bidenem a další velké státy slibují, že emise by se měly do roku 2050 snížit o polovinu, je nanejvýš pravděpodobné, že celá ta věc se nám nakonec stejně vymkne z ruky – a bude z toho jen bohapustý kšeft – například s uhlíkovými povolenkami, to je zcela typický příklad. Prostě spekulování.

Moje predikce je, že se zvýší to napětí, protože nikoliv zanedbatelná část dnešních středoškoláků bude za pár let tvrdě protestovat.

Protestovat proti čemu?

Oni si budou chtít především zachovat ty materiální statky, které si dokázali vydobýt jejich rodiče. Například v Rakousku existuje průzkum, který upozorňuje na to, že v současné době jsou ti nejbohatší lidé v důchodovém nebo předdůchodovém věku.

To se týká prosím vás Rakouska a západní Evropy, tak mě rovnou nekamenujte!

Ale faktem je – a tady ta predikce svůj smysl nepochybně má –, že ta naše generace měla možnost alespoň nějaký ten majetek nashromáždit – a právě za pár let vypukne boj o to, jestli si ho naše děti dokážou pohlídat a udržet, protože ty ekonomické podmínky se budou v průběhu času spíše zhoršovat.

Fotogalerie: - Peníze v časech koronaviru

Vy sám naznačujete, že nás čeká jiný ekonomický svět, čeká nás celková transformace na virtuální on-line svět, který nyní v mnoha směrech nahradil zaměstnavatelům či školákům svět skutečný, v němž se lidé osobně setkávají?

Já se domnívám, že do určité míry ano, na pouhé předání informací je ta on-line forma zcela optimální, ale na početnější schůzky a větší diskuse, tam už zkrátka ten osobní aspekt chybí, zvláště v situacích, kdy máte být takzvaně kreativní nebo když se máte v tom týmu dohodnout na celkové strategii. Tam zkrátka absentuje řeč těla, čímž je ten proces nedokonalý a navíc také často neúměrně dlouhý.

Pane Cílku, předpokládám, že jste nezůstal ušetřen kauzy Vrbětice 2014, kde údajně výbuchy ve dvou skladech zbraní realizovali agenti ruské tajné služby. To oznámila 16. dubna naše vláda a už více než týden se dohadujeme s ruskou stranou, kolik kde ponechat a naopak stáhnout diplomatů, přičemž Rusové, kteří od nás dostali ultimátum, to celé považují za řízenou provokaci Západu. Jak na to pohlížíte vy?

Ale protože jde o věc z okruhu tajných služeb, tak se tu skutečnou pravdu v podstatě nemáme šanci nikdy dozvědět, neboť v tomto světě se žádné zdroje neuvádějí a nic se veřejně nevysvětluje.

Ale taky si myslím, že základ je to, co kdysi napsal už K. H. Borovský, že nesmíme nikdy směšovat ruský lid a ruské státní zřízení. A v tomto případě to přesně platí. Například mně by se těžko žilo bez bohaté ruské kultury, ale zato lehce bez těch ruských režimů.

Fotogalerie: - Zeman v Rusku

Například europoslanec Jan Zahradil v jedné z diskusí, kterou jsem vedl, řekl, že s Ruskem je největší problém, že se stále považuje za velmoc z doby studené války, přestože realita už je někde úplně jinde...

Tak, podívejte se – například ruská ekonomika je ekonomika velikosti Itálie. Je o něco větší jen kvůli tomu, že do ní musíme započítat i tu šedou ekonomiku, ale v oficiálních číslech to platí.
Takže k velmoci má v ekonomickém směru Rusko daleko. Jinak je to národ, který nyní prochází krizí identity.

Ale za daleko větší nebezpečí než Rusko já momentálně považuji Čínu. Ta je bohatá, ekonomicky jde teď neuvěřitelně nahoru, má propracované a centralizované strategie, je velmi pragmatická atd. – a z toho jde strach.

Od Rusů se dá vždy očekávat nějaké silné gesto, ale jinak je z nich cítit spíše slabost, zatímco Čína je celistvá, konsolidovaná, sebevědomá a představuje skutečnou a velmi nebezpečnou hrozbu.

Fotogalerie: - Teror v Číně

Americký prezident Joe Biden zvolil proti Rusku velmi ostrou a nesmlouvavou rétoriku, slyšel jsem také názor, že tato strategie USA nakonec dotlačí Rusko směrem do náruče Číny…

Pokud by to tak bylo, je myslím naprosto zřejmé, že spojenectví Ruska a Číny by mohlo být opravdu velmi nebezpečné, samozřejmě i v celosvětovém měřítku. Čína disponuje nezměrnou lidskou silou, Rusko zase může kromě jiného nabídnout obrovská, zatím nevyužitá území. Číňané umějí být stejně brutální jako Rusové, ne-li i více, ale umějí být mnohem systematičtější a připravovat si některé své kroky pečlivě deset či dvacet let dopředu.    

Takže když si představíte velikost takovéhoto impéria, je zcela jasné, že by se mu ani Američané prostě nemohli postavit a hrát s ním rovnocennou hru.

Ale předpokládám, že tohle jistě není cíl Joea Bidena, který ostatně v tom svém honu na čarodějnice přece jen trochu zmírňuje, a víme, že už svého ruského protějška Vladimira Putina pozval k jednacímu stolu na neutrální evropské půdě, možná i u nás v Praze.

Rozhovor vedl Tomáš Procházka

Psali jsme:

Cílek: Odškodné černochům? Jako odškodné za Rakousko-Uhersko. Záchrana planety? Jíst o 10 procent míň

„To byste nemohli fungovat.“ Václav Cílek utnul Volného a jiné. Jednou větou

Václav Cílek: Málo se mluví o ruské vakcíně Sputnik! Znám lékaře, kteří odmítají očkování. Zde je důvod

Cílek: Flegr, toho znám. A pravda je taková. Deprese z covidu? Našel jsem informace

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.