Mejdan s táborákem se odehrál v noci z pátku 23. dubna na sobotu v chráněném území, které spásají už třetím rokem divocí exmoorští pony. Ochránce přírody pečující o evropsky významnou lokalitu to šokovalo.
„V sobotu ráno jsme měli Na Plachtě brigádu a zjistili jsme při kontrole, že jeden kůň chybí. To už nám zároveň volal i chovatel koní pan Jireš z Hoděšovic v sousedním pardubickém okrese, že kůň doběhl k jejich farmě. Odchyt nám však zabral celý den,“ popisuje předseda Jaro Jaroměř David Číp, který děkoval všem pomocníkům.
„Potřebovali jsme dovézt z Josefovských luk část naháněcí ohrady složenou asi z šesti kovových dílců, protože koně v malém prostoru mohou hodně kopat. Pak jsme hřebce znovu museli najít, protože to už se zase pohyboval po lese, pak jsme ho museli natlačit zpět k farmě,“ říká David Číp.
Kůň Milda běžel napřed několik kilometrů Novohradeckými lesy až k Hoděšovicím, později odtud zamířil k restauraci Koliba u hlavního silničního tahu z Hradce Králové na Brno, takže hrozila i nějaká dopravní nehoda.
Ochranáři koně vmanévrovali přes les postupně zpátky k Hoděšovicím, kam ho to táhlo za stádem domácích koní. Urazil nejméně patnáct kilometrů.
Kůň utíkal z přírodní památky Na Plachtě (červená značka) do Hoděšovic (modrá značka). Pak odběhl k výpadovce na Brno u Koliby (šedá značka). Odchytili ho až v Hoděšovicích.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Přiblížit ke koni se dá na pět metrů
Zvíře naháněli čtyři ochránci přírody, k nimž se připojila i celá rodina farmáře. Pokud by se jim to nezdařilo, byl připraven v pohotovosti i veterinář královédvorské zoo s narkotizační puškou.
Ochranáři upozorňují, že bylo jen štěstí, že poplašené zvíře nezpůsobilo kolizi na silnici nebo jinou nešťastnou událost.
„Jsou to divoká zvířata, nikdy nebyla pod sedlem, nikdo je neochočuje. Neplaší se před lidmi, ale ani za námi nechodí, drží si odstup třeba pěti metrů. Když se dostanete blíž, už mají tendenci utíkat. Manipulace s nimi není jednoduchá,“ poznamenává David Číp.
„Výhodou je, že narozdíl od šlechtěných koní jsou tato zvířata bezúdržbová, nepotřebují přístřešek a celoročně pobývají venku na chudé pastvě, i proto je z našeho ochranářského hlediska tak výhodné, že je tu máme. Nevýhoda spočívá v té divokosti, tohoto koně nechytíte jednoduše za ohlávku a nemůžete ho snadno někam odvést,“ říká Číp.
Policie se zabývá poškozením ohrady
Lidé, kteří si uspořádali večírek na pastvině, po sobě zanechali ohniště, prázdné láhve i plechovky, některé PET lahve tam pálili. Ochranáři po nich vysbírali půl pytle střepů a další pytel plný nerozbitých lahví.
Když se v pátek v podvečer byl u koní podívat správce, bylo ještě vše v pořádku.
Incidentem se už zabývají i policisté. „V sobotu jsme přijali oznámení o poškození ohradníku, útěku koně a jeho odchytu. Případ řešíme jako přestupek proti majetku. Pokud se nám podaří pachatele dopadnout, přestupek předáme správnímu orgánu k dořešení,“ uvedla mluvčí hradecké policie Iva Kormošová.
Divoké exmoorské pony původem z Velké Británie dovezli ochranáři z Milovic v roce 2018, aby spásáním stařin v lokalitě Na Plachtě obnovili druhově bohaté pastviny. Původně tu žilo osm hřebců, ale pastva už jim přestávala stačit, proto tam od loňska jsou pouze čtyři. Ti zbývající se přesunuli do přírodní rezervace Baroch na Pardubicku.
Přírodní památka Na Plachtě je běžně přístupná. Lidé však nesmějí krmit koně, protože by je ohrožovali kolikami. Mejdan v ohradě byl prvním incidentem za tři roky, kdy tu koně žijí. O dohled nad pastvinami se nejméně jednou denně starají zejména dobrovolníci.
21. ledna 2018 |
Ochranáři neplánují četnější kontroly, spoléhají spíše na to, že jim příznivci v případě nouze znovu pomohou. Nyní mnozí volali, na kterém místě se právě hřebec nachází, jindy třeba upozornili na koně zapadnutého v bahně.
Na Plachtě bývalo vojenské cvičiště, které armáda opustila v devadesátých letech. Pokud by zarůstala, výjimečná pestrost druhů rostlin a živočichů by se tam nemusela udržet. Na 56 hektarech se vyskytují vřesoviště, písčiny, les, rybníky či tůně, z ochranářských důvodů se tam vrací i vojenská technika.
