Podle profesorky Tesařové pomáhá hlavně screening a nové léky v zajišťovací léčbě. A i do budoucna to vypadá, že šance pacientek na vyléčení bude stále vyšší.
„Pravděpodobně se bude objevovat stále nová cílená léčba, která rozdělí karcinom prsu na další podtypy podle léčebných cílů. Univerzální protirakovinný lék je zatím jen náš sen,“ uvedla v online rozhovoru.
Odpovědi lékařky Petra Tesařové najdete zde |
Čtenářkám poradila, jak by měla vypadat prevence proti tomuto onemocnění. „V rámci primární prevence je dobré dodržovat obecné zásady zdravého životního stylu, významné riziko je obezita, nedostatek pohybu a alkohol. V rámci sekundární prevence je rozumné zapojení do screeningových programů nejčastějších zhoubných onemocnění. A zapátrat v rodinné historii, nemoci, kterými trpěli předci, se mohou opakovat i u potomků,“ doporučila.
Zároveň upozornila, že je třeba sledovat jiná onemocnění, která mohou nádoru předcházet, žaludeční vředy, polypy ve střevě, mastopatii, cirhózu. Speciální dietní opatření nejsou třeba a nijak zásadně nesnižují riziko nemoci, stačí jíst zdravě a méně, snížit množství alkoholu, tuků a cukrů a hýbat se.
Včasná diagnóza může zachránit život
Základem úspěšného léčení rakoviny prsu je včasná diagnóza. Proto by ženy měly provádět každý měsíc samovyšetření (přesný návod najdete zde) a také chodit na preventivní mamografický screening. Na ten má nárok každá žena od 45. roku věku, a to každé dva roky (jak vyšetření probíhá, se můžete podívat zde).
Varovnými signály karcinomu prsu bývají nejčastěji bulka, výtok z bradavek, zataženina na kůži, nebolestivé zarudnutí kůže či kůže vypadající jako kůra pomeranče.
Léčba nemusí být vždy s chemoterapií
Diagnóza rakoviny prsu děsí ženy nejen proto, že se obávají o svůj život, ale také se často bojí drastické léčby chemoterapií. Až polovina pacientek se jí však dnes už může vyhnout, a to díky použití genomového testování.
Onkologové jím dokážou předpovědět míru rizika návratu onemocnění, a tak mají možnost zvolit pro pacientky vhodnou a co nejméně zatěžující léčbu. Genomové testování představuje začátek takzvané personalizované léčby karcinomu prsu a je jednou z nejnovějších analytických metod v oboru onkologie.
Lékaři jejím prostřednictvím získávají další důležitá data, podle kterých mohou přesněji rozhodovat o následné léčbě pacientek s rakovinou prsu.„Dosud jsme se museli spoléhat zejména na klinické a patologické faktory, jako jsou věk pacienta, velikost tumoru, rychlost množení buněk, status hormonálních receptorů nebo zasažení lymfatických uzlin. Vždy se ale jednalo o hrubé informace. Díky genomovým testům máme k dispozici mnohem přesnější data, můžeme proto část pacientek ušetřit agresivní onkologické léčby, která mívá negativní dopady na zdraví i psychiku,“ říká profesorka Petra Tesařová z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Genomový test MammaPrint analyzuje 70 nejdůležitějších genů spojených s návratem karcinomu prsu a dělí pacientky do skupin s nízkým a naopak vysokým rizikem vzniku metastáz během prvních 10 let po diagnóze.
Pacientky v nízkorizikové skupině se mohou vyhnout zajišťovací léčbě v podobě chemoterapie a pravděpodobně budou léčeny pouze hormonální (endokrinní) terapií. Pokud test ukáže vysoké riziko, je to pro lékaře jasný důkaz, že je chemoterapie nevyhnutelná. Test pomáhá identifikovat také pacientky s ultranízkým rizikem, u kterých je možné vyhnout se jak chemoterapii, tak i bezpečně redukovat hormonální léčbu.
Ve všech případech je nejdůležitější to, že mají lékaři a pacientky jistotu informovaného rozhodování o další léčbě.
Prof. MUDr. Petra Tesařová
|