České firmy mají velký zájem o biometan. S jeho pomocí chtějí snížit své emise skleníkových plynů. S biometanem se ale počítá zejména v dopravě.
Rostoucí ceny emisních povolenek a tlak na plnění přísných evropských cílů nutí Česko k postupnému omezování fosilních zdrojů energie. Začíná se proto poohlížet po vhodných alternativách. Nejde přitom pouze o výrobu elektřiny, ale také o zajištění tepla a pohonných hmot.
S ukončováním těžby uhlí bude Česko „přesedat“ na využívání zemního plynu. I ten se však řadí mezi fosilní paliva, jejichž využívání výrazně zatěžuje planetu. Zemní plyn navíc Česko dováží dominantně z Ruska, což je z hlediska zajištění energetické bezpečnosti problematické. Zemní plyn tak sehraje roli přechodového paliva.
Na významu však rostou tzv. zelené plyny, které jsou vyráběny s pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů. Kromě syntetického metanu a vodíku se mezi ně řadí i biometan, tedy vyčištěný bioplyn. Ten se nyní vyrábí buď z hnojiva a zemědělských plodin, nebo z odpadu.
Podpora pro biometan
S využitím biometanu se počítá zejména v dopravním sektoru. Vyplývá to z národního klimaticko-energetického plánu. Pomoci by ale mohl i s dekarbonizací teplárenství a výroby elektřiny.
„Novela zákona o podporovaných zdrojích energie by měla nově podpořit upgrade bioplynu na biometan, který je chemickým ekvivalentem zemního plynu a je možno vtláčet ho do distribuční soustavy zemního plynu,“ uvedl redakci mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Zákonem o podporovaných zdrojích energie (POZE) se nyní zabývají poslanci. Očekávanou novelu čeká začátkem května druhé čtení. Roční podpora výbory biometanu by měla podle vládního návrhu dosahovat nanejvýš 1700 korun za megawatthodinu.
V ČR se nyní vtláčí metan do plynárenské sítě pouze v jediném zařízení, a to v bioplynové stanici v Rapotíně. Za loňský rok se v Rapotíně vtlačilo do distribuční plynárenské sítě skupiny GasNet celkem 718 tisíc m3 biometanu, což by mělo odpovídat celoroční spotřebě jedné menší obce.
„Biometan je podle nás palivem budoucnosti a bude hrát v moderní energetice důležitou roli,“ řekl Michal Ostatnický ze společnosti GasNet. Plynárenská skupina tvrdí, že bez biometanu Česko nemůže splnit závazné emisní cíle Evropské unie. Do roku 2030 by podle propočtů společnosti mohl biometan tvořit až 10 % spotřebovaného plynu v zemi.
Biometan by také mohl ve formě stlačeného plynu (CNG) pomoci s ozeleněním české silniční dopravy. Tato technologie už má za sebou i pilotní projekt, konkrétně v Brně, kde pokusně provozovali autobus hromadné dopravy poháněný právě tzv. bioCNG.
Podle loňské studie Asociace pro vozidla na zemní plyn a bioplyn (NGVA) a Evropské bioplynové asociace (EBA) by měl biometan v roce 2030 nahradit až 40 % zemního plynu používaného ve státech EU v sektoru dopravy. Emise skleníkových plynů v tomto sektoru by se tak měly podle asociací snížit o 55 %.
Akumulační potenciál biometanu
Jak redakci potvrdil Bílý, pokud by se biometan vyráběl z tzv. pokročilých surovin – tedy například z odpadu – bude považován za pokročilé biopalivo a umožní Česku splnit závazné cíle pro snížení emisí skleníkových plynů v dopravě.
„Zároveň by biometan mohl přispět k řešení problému akumulace energie z obnovitelných zdrojů, protože pro jeho skladování má ČR, na rozdíl do elektřiny, již nyní k dispozici velké skladovací kapacity,“ zmínil další výhodu Bílý.
Plánovanou podporu pro biometan vítají i experti. „Je dobře, že vláda v projednávané novele zákona o podporovaných zdrojích energie s podporou biometanu formou zeleného bonusu počítá,“ píše ve svém komentáři Martin Madej z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Výrobu biometanu by mohla podpořit nejen provozní podpora, ale také nová odpadová legislativa. Ta totiž počítá s ukončením skládkování směsného komunálního odpadu. Vytříděný bioodpad by tak měl směřovat právě do bioplynových stanic.
Firmy mají o biometan zájem
Podle ministerstva zemědělství je již nyní po biometanu velká poptávka ze strany průmyslových podniků. Právě ty musí v následujících letech razantně snížit své emise uhlíku, jinak je čekají masivní výdaje za emisní povolenky. Podobný scénář předpovídá i Adam Moravec z České asociace pro biomasu.
„Z počátku bude biometan vykoupen těmi, kteří budou vyžadovat uhlíkovou neutralitu včetně distributorů paliv pro dopravu. Po naplnění těchto požadavků bude biometan k dispozici pro širší spektrum odběratelů, a tím bude i teplárenství,“ vysvětluje Moravec.
České domácnosti závislé na uhlí by tak mohly nejprve začít využívat zemní plyn s postupně zvyšující se příměsí biometanu.
Na druhou stranu, Madej z AMO upozorňuje, že téměř třetina z pěti tisíc malých českých obcí do 1000 obyvatel nemá zavedenou plynovou infrastrukturu. V Česku jsou také oblasti, které jsou hůře dostupné. Příkladem jsou horské oblasti, ve kterých podle Madeje bude nadále nejdostupnějším zdrojem tepla dřevo a dřevní štěpka.