Právě čtete

Na jaře si pokojovky žádají hnojení a dostatečné zalévání. Jak na to?

5541  
Sdílet: 

Na jaře si pokojovky žádají hnojení a dostatečné zalévání. Jak na to?

Začíná jaro, tedy i vegetační období. Nejen že se probouzí příroda za okny, ale i u nás doma na parapetu se rostliny dávají do pohybu. Po zimě začínají zase vystrkovat nové lístky, a proto budou potřebovat hnojivo a také odpovídající zálivku. Jak na to?

30. 4. 2021 4 min. čtení Kvítka v bytě
Na jaře si pokojovky žádají hnojení a dostatečné zalévání. Jak na to?

Kdy jindy než v dnešní době dokážeme docenit správnou výživu, která nám přinese vitalitu, zdraví a obranyschopnost. Stejnou logiku můžeme přenést na pěstování pokojových rostlin, případně i venkovních pěstovaných v nádobách. :-) Pěstování v květináči totiž nezajišťuje přirozený přísun živin tak, jak je tomu na louce, v lese nebo v tropické džungli.

Domácí rostliny jsou z velké části tropické druhy, které ve své domovině neprochází vegetačním klidem. V našich podmínkách jim ale nezbývá než se přizpůsobit a udělat si takový zimní „voraz“ ruku v ruce se sníženými světelnými podmínkami od podzimu až do konce zimy.

V zimě rostliny z důvodu vegetačního klidu nehnojíme, protože toho po nich zkrátka nechceme tolik. Na jaře ale začnou bujet a růst – ty před oknem stejně jako ty za oknem. Musíme tudíž začít doplňovat výživu a vytrvale a pravidelně hnojíme až do konce vegetačního období, tedy do začátku podzimu. Pak se cyklus začne opakovat a přichází klidová fáze.

S hnojením přichází i potřeba vyšší zálivky. Počasí je příjemnější, slunce se zdrží na obloze daleko déle a teplota na našich parapetech roste. Rostliny proto spotřebují (a vypaří) o mnoho více vody než v zimě.

Kolikrát týdně od začátku jara své pokojové rostliny zaléváte? Jednou týdně? Dvakrát týdně? No ale co když se dostaví tropické léto? Buďte připraveni zalévat klidně každé dva dny. Při parných dnech některé rostliny zaléváme i denně – kapradiny, fíkusy, kalateje vysychají extrémně rychle kvůli své bohaté listové ploše.

Vyznejte se v tom, jak správně hnojit rostliny

Způsobů přihnojování je několik. Typicky na začátku jara své pokojové rostliny přesazujeme do čerstvého substrátu. Ten obsahuje hnojivo na několik týdnů. Startovací dávka hnojiva nám poskytne dočasnou volnost, ale současně i prostor na přípravu dalších akcí.

Důležitým faktorem, jak poznat mezi lahvemi a krabicemi v hobby marketu to správné hnojivo, je nezbytný údaj N–P–K. Tato zkratka představuje trojici základních výživových prvků – dusík, fosfor a draslík. Hodnoty se mohou u jednotlivých hnojiv lišit.

  • Univerzální hnojiva budou mít vyvážený poměr dusíku a draslíku.
  • Hnojiva pro kvetoucí rostliny budou obsahovat větší podíl fosforu.

Každý prvek má totiž v rostlině jinou funkci a různě působí v odlišném množství. Srandovní jsou hnojiva pro bonsaje a kaktusy, ty mají minimální hodnoty N-P-K, protože to nejsou zrovna rychlíci v růstu. Jestli tyto hodnoty na obalu nenajdete, nejedná se o hnojivo!

Výběr hnojiv je celkem rozmanitý a všechna mají své pro a proti:

  1. Syntetická minerální hnojiva jsou uměle vyrobená a nejsou přírodní, ovšem dávkování a přesné hodnoty poměru jednotlivých prvků velmi jednoduše najdete na etiketě společně s doporučeným dávkováním. Přidávají se jednorázově do zálivkové vody.
  2. Organická rozpustná hnojiva (guáno, rohovina, žížalí čaj, vermikompost) jsou přírodní, docela dobře dostupná, ale přesné hodnoty jsou například u žížalího čaje a vermikompostu nedostupné. K přehnojení často nedochází, a tak při poučce „všeho s mírou“ určitě nic nepřeženete.
  3. Postupně rozpustná hnojiva (Osmocote, hnojivové tyčinky) jsou velice pohodlným řešením, aplikují se přímo do hlíny často jen jednou nebo dvakrát za vegetační období, je vhodné zalévat rostliny svrchu, aby se kuličky nebo tyčinky mohly lépe rozpouštět.

Lignohumát pro lepší působení

My velice rády používáme lignohumát jako doplněk výživy rostlin. Lignohumát, který se vyrábí výluhem z rašeliny, neobsahuje výživové prvky. Je to směs ligninu a speciálních kyselin působících jako přenašeč hnojiva z hlíny do rostliny.

V přírodě tyto látky přirozeně vznikají při rozkladu organických zbytků. Do květináče je ale musíme dodávat. Získáme tím vyšší efekt hnojení, dobře také působí na celkovou stavbu rostlin. Jsou pak odolnější vůči škůdcům. Pro ty není tak jednoduché rostlinu dobýt.

6 mýtů o hnojení a zalévání, které slýcháme nejčastěji

Hnojení je nezbytnou součástí pěstování rostlin. Věříme, že si vybere každý – i ten největší odpůrce hnojení může zvolit šetrnou a přírodní variantu. Existuje několik lichých představ, které jen zbytečně brzdí vaše rostliny ve vývoji.

1. Rostliny hnojit nepotřebují

Občas slýcháváme, že není potřeba hnojit, že rostliny rostou i bez toho. Jistě, rostou. Víte ale, že s hnojením by rostly lépe a vypadaly by zdravěji?

2. Rostlině nevadí nepravidelná zálivka

Víte, že když budete rostliny zalévat pravidelně – jakmile jim přeschne povrch substrátu a nebudete je nechávat dlouho na suchu, porostou rychleji? Zdravý růst souvisí s vhodným (světlým) stanovištěm, pravidelnou zálivkou a hnojením a nakonec i s dobrým přístupem vzduchu do kořenového balu – zapomeňte na udusané vyčerpané hlíny, které se rozbahněné krčí v plastovém květináči. Zapomeňte určitě i na rostliny zasazené přímo do obalu na květináč bez drenážní odtokové dírky.

3. Stačí, když si na hnojení vzpomenu jednou za měsíc

Příležitostné hnojení – případně hnojení jen jednou dvakrát za vegetaci – ještě nikdy žádnou rostlinu nespasilo. Hnojte pravidelně. Nejlepší je režim hnojení každé dva týdny. Ošetříte tak potřeby většiny pokojových rostlin. My v průběhu celé vegetace střídáme hnojící týden s týdnem, kdy do zálivky přidáváme lignohumát.

4. Když použiji více hnojiva, budu mít krásnější rostliny

Druhým extrémem je přílišné hnojení. Radíme vám, nepřekračujte doporučená dávkování. Více výživy neznamená vydatnější růst! Zase byste na své rostliny jen upletli bič.

5. Hnojivo zachrání chřadnoucí pokojovky

Určitě nepodávejte hnojení v případě, že se vaší rostlině zrovna nedaří. Hnojení není lék. Někdy třeba přeženete zálivku, kořenový bal zahnije a potřebuje se vzpamatovat (a že on to sám zvládne), jen se nepotřebuje zatěžovat zpracováním výživy, která je pro něj v tuto chvíli přítěží.

6. Když zapomenu zalévat, pak rostlině radši hodně dopřeju

Nespoutané zalévání taky ještě nikomu neprospělo. Stane-li se, že některá z vašich rostlin utrpěla suchem, postavte ji na pár hodin do dřezu s pár centimetry vody. Rozhodně ji ale nenechávejte stát ve vodě desítky hodin až jednotky dní.

Autor: Veronika Ježková, Kvítka v bytě

Dekorace a doplňky do bytu

Dekorace a doplňky do bytu

Udělejte si to doma ještě krásnější s Tchibo.cz

Do e-shopu
Pokud se vám článek líbil, mohlo by vás také zajímat
Další články