Covid prověřil schopnosti firem i bank

Václav Štětina

Václav Štětina Zdroj: Raiffeisenbank a.s.

S Václavem Štětinou, šéfem firemního bankovnictví Raiffeisenbank, jsme mluvili o tom, jak se změnilo fungování malých a středních firem v uplynulém roce a co přinesla pandemie.

Jak poznamenala pandemie váš byznys?

Samozřejmě poznamenala, ale myslím, že jsme tuto specifickou dobu dokázali využít na maximum.

Co to přesně znamená?

Uplynulé měsíce jsme se hodně posunuli v digitalizaci našich služeb. Byť si obecně myslím, že banky ve svých službách prozatím teprve otevřely brány digitálního světa, za několik málo posledních měsíců došlo k obrovskému posunu. Naši klienti již standardně využívají online úvěrové výpisy, mají možnost na dálku elektronicky podepisovat smluvní dokumentaci, postupně digitalizujeme čerpání provozních úvěrů a vystavování bankovních záruk. Naším cílem je, aby do konce letošního roku byla více než třetina všech žádostí o čerpání úvěrů, vystavení nebo změnu bankovní záruky realizována elektronicky přes internetové bankovnictví. Dále pro naše klienty připravujeme, a v letošním roce chceme postupně implementovat, plně digitální proces v zakládání i obsluze firemních účtů.

Hodně novinek jsme představili i v produktové oblasti. Našim klientům z řad malých a středních podniků jsme nabídli tři zcela nové typy běžných účtů, které kombinují možnost spravovat více měn na jednom účtu s velmi atraktivními cenovými podmínkami. Tyto účty je navíc možné propojit přímo s účetním systémem firmy.

Postupně také zjednodušujeme úvěrové produkty tak, aby jejich podmínky pro naše klienty byly ještě více srozumitelné. Představili jsme a vybraným klientům nabídli možnost akceptovat předschválené kontokorentní úvěry. A v neposlední řadě, což jsme v předchozích měsících považovali za zásadní, jsme se aktivně zapojili do všech podpůrných covidových programů ČMZRB a EGAP s cílem umožnit čerpat výhody těchto programů našim klientům.

Jaké jsou v rámci těchto programů nejčastější důvody pro neposkytnutí úvěru?

Je potřeba si uvědomit, že tato podpora je na bázi dodatečných úvěrových zdrojů a tedy dluhu, byť do určité části zaručené těmito institucemi, který musí být v možnostech firmy splatit. Principiálně je to tedy nedostatečně prokázaná schopnost uhradit bance úvěrové prostředky poskytované v rámci garančního programu v poskytnutém objemu a termínech daných pravidly programu. 

Asi nejrizikovější skupinou jsou firmy z oborů gastro a cestovního ruchu. Mají vůbec takové firmy šanci získat nějakou finanční podporu?

K tomuto sektoru přistupujeme velmi selektivně. Pokud někdo našel alternativní způsob, jak alespoň částečně generovat nějaké finanční prostředky, udržel se alespoň v omezeném provozu a existuje předpoklad, že se bude moci plně vrátit po skončení omezení do plného provozu, tak obor gastronomie či cestovního ruchu automaticky neznamená stopku. Schopnost vrátit se k tvorbě dostatečných zdrojů po splácení prověřujeme i z historie. Jde o garanční program, navíc s definovaným limitem ručení, tudíž banka má povinnost posoudit reálnou návratnost poskytovaného financování.

Jak pomáháte s odkladem splátek nebo jejich vstřícným rozložením?

Jsme v roli věřitele a je naším zájmem, aby se nám peníze, které jsme našim klientům poskytli, vrátily zpět. Pokud se firma dostane do přechodných potíží, je naším společným zájmem, abychom s jejími majiteli nebo managementem situaci řešili a nalezli optimální řešení pro obě strany odpovídající možnostem firmy.

Jak se změnily podmínky úvěrování? Posuzují banky žadatele o úvěry přísněji?

Nabídka je „regulována“ poptávkou. Pokud tedy klesá poptávka po financování, banky se snaží vylepšit své nabídky u financování firem, které současnou situaci procházejí bez zásadních negativních dopadů na jejich finanční situaci. To mnohdy může znamenat i lepší úrokové podmínky, než tomu bylo před pandemií. Nemám však pocit, že by banky slevovaly ze svých standardů týkajících se struktury financování a požadavků na zajištění. Banky obecně důkladněji vyhodnocují dopady současné situace na odvětví podnikání a jednotlivé klienty.

Sledujete za poslední rok nějaké zásadní změny v chování malých a středních podniků?

Jde především o vytváření rezerv a hromadění hotovosti. Pozorujeme vyšší obezřetnost při realizaci nových rozvojových projektů, a pokud k nim firmy přistoupí, pak po důkladném zvážení pozitivních dopadů na efektivitu, případně zabezpečení prostředí (kapacity) pro nové zakázky, výrobní program apod. Upřímně mám obrovský respekt k majitelům firem, kteří v předchozích měsících řešili opatření pro zajištění kontinuity svého podnikání. Osobně jsem očekával, že tento dopad na malé a střední firmy bude zásadnější. Díky flexibilitě a schopnosti reagovat na mimořádnou situaci však majitelé a manažeři provádějí své firmy tímto obdobím více než úspěšně.

Václav Štětina

Kariéru ve firemním bankovnictví zahájil v Komerční bance, ze které odcházel v roce 2002 jako ředitel obchodního centra. Přešel do eBanky, kde vedl obchodní útvar zaměřený na segment malých a středních podniků a zároveň spoluvytvářel jeho obchodní koncept. Do Raiffeisenbank přišel s celou eBankou v roce 2007 a momentálně zastává post ředitele firemního bankovnictví.