AKTUÁLNÍ KOMENTÁŘ ERIKA BESTA: Havel a Irák, Zeman a Rusko

Ve svém nedělním vystoupení na CNN Prima News se prezident Miloš Zeman hned dvakrát zmínil o Iráku:

„Zpravodajské důstojníky nemám rád, většinou dělají více škody než užitku. Vzpomeňte si na CIA, která informovala americkou vládu, že jsou v Iráku zbraně hromadného ničení a nic tam nebylo.“

„Pan plukovník Koudelka nedávno dostal v New Yorku medaili CIA, a já bych jenom znovu připomněl, že CIA byla zpravodajská služba, která informovala americkou vládu o tom, že v Iráku jsou zbraně hromadného ničení. Nejen, že se to nepotvrdilo, ba přímo vyvrátilo, ale důsledky byly strašlivé. Tisíce zmařených životů, obrovské materiální ztráty a tak dál.“

Před 20 lety byl, coby předseda vlády, o něco umírněnější. Reagoval na slova tehdejšího prezidenta Václava Havla v pořadu Larryho Kinga na CNN ve smyslu, že by v případě dohody mezinárodního společenství Česká republika úder proti Iráku podpořila. Celý Havlův rozhovor v angličtině je k dispozici zde.

V češtině Havel na dotaz: „Pane prezidente, kdyby Spojené státy vstoupily do Iráku, podpoří je Československo?“, odpověděl: „Já se domnívám, že ten irácký režim je velmi krutý, velmi brutální, a že ohrožuje asi pravděpodobně i své sousedy, a že principiálně porušuje lidská práva. Zda, kdy, jakým způsobem, v jaké sestavě tam lze zasáhnout silou a mocí, to je veliká otázka, to je otázka pro politiky, odborníky, zpravodajce. Já nejsem nějakým velkým přítelem bombardování, útoků a válek za každou cenu. Nicméně nevylučuji, že lidské svobody, lidská práva v krajních případech musí být bráněny silou. A dozraje-li světové společenství k názoru, že to platí i pro tento případ, samozřejmě Česká republika to bude respektovat a podporovat.“

Zeman podle Radia Prague International odmítl komentovat úvahy o možném vojenském zásahu proti Iráku. „Nevidím zatím důvod, proč bych se k tomu měl vyjádřit. Budou-li shromážděny dostatečně věrohodné důkazy k tomu, že Irák je zapleten do mezinárodní teroristické sítě, pak se k tomu mezinárodní společenství jistě určitým způsobem postaví,“ řekl novinářům Zeman.

Další příspěvek k debatě o vojenském zásahu proti Iráku v roce 2003 poskytl tento týden bývalý předseda vlády Vladimír Špidla redaktorovi Danielu Kaiserovi z Týdeníku Echo.

Měl jste kvůli Iráku střet s prezidentem Václavem Havlem. Můžete přiblížit, o co tehdy šlo?

Václav Havel nás podpisem Dopisu osmi posunul do takzvané koalice ochotných. V té já jsem být nechtěl. Invazi jsem považoval za věc spornou a nechtěl jsem, aby do ní naše republika byla zapojena přímo. Z mnoha důvodů, mimo jiné proto, že se mi ty zpravodajské informace nezdály. Havlův podpis mě vysloveně zasáhl. Zvažoval jsem proti němu ústavní žalobu, za zahraniční politiku přece odpovídá vláda a v posledku premiér. Prezident je pouze hlava státu, nemá žádné právo dělat v tak důležité věci vlastní politiku. Nicméně ta žaloba neměla cenu, on za několik dní na Hradě končil. Když jsem vychladl, nechal jsem různě rozeslat dopisy, že česká pozice není taková, jak by se zdálo z Havlova dopisu.

Tehdy to byl Havel a Irák, nyní je to Zeman a Rusko.

Erik BEST

Erik Best se narodil 11. října 1962 v Severní Karolíně na východě Spojených států. Prakticky celé dětství však prožil v Montaně, na severozápadě USA, kam se jeho rodiče přestěhovali krátce po jeho narození. V roce 1985 absolvoval s bakalářským titulem z východoevropských studií na Georgetown University School of Foreign Service. Během tohoto studia se zaměřoval na ruský jazyk, v čemž pokračoval i na Middlebury College ve Vermontu, kde získal magisterský titul. V rámci vzdělávání této univerzitě dvakrát studijně pobýval letech 1983 a 1984 v Moskvě. V dalších letech studoval obchod na University of North Carolina. Titul MBA zde získal v roce 1987. Erik Best se v Česku oženil. Jeho manželka Dita je českého původu. Společně vychovávají čtyři dětí. V Praze podle vlastních slov žije od února roku 1991. Přesně rok poté zde začal pro místní anglicky hovořící komunitu vydávat denní zpravodaj Fleet Sheet, stručný přehled vybraných zpráv z českého tisku. Původně předpokládal, že většina cizinců Prahu ještě před rokem 2000 opustí, takže jeho vydavatelské vize neměly horizont delší než šest let. K žádnému odchodu cizinců z České republiky však nedošlo a Fleet Sheet navíc postupně přilákal i české předplatitele. Náklad bulletinu se proto zvětšil a vychází doposud. Své počáteční tuzemské podnikatelské aktivity zahájil Erik Best na jaře 1992 jako živnostník. Na podzim 1994 založil společnost The Bohemia Daily Standard, jejímž je jednatelem a spolumajitelem. V roce 2000 založil se svojí manželkou Ditou Bestovou nakladatelství E.S.Best, které je oficiálním vydavatelem obou zpravodajů. S rozvojem internetu totiž Erik Best začátkem tisíciletí rozšířil své publikační aktivity a od roku 2001 vydává ještě elektronický Final Word. Od roku 2010 existuje i jeho česká mutace. Final Word je krátký a originální denní komentář připravený týmem Erika Besta, věnovaný významným ekonomickým a politickým tématům posledních dnů. Právě díky svému elektronickému bulletinu Final Word vstoupil Erik Best do širšího povědomí české veřejnosti a začal být zván do českých rozhlasových a televizních pořadů. V letech 2011–2013 publikoval své postřehy také na blogu Aktuálně.cz. 

Prezident republiky Miloš Zeman udělil 28. října 2018 Eriku Bestovi státní vyznamenání – medaili Za zásluhy o stát