Staří mistři ve Schwarzenberském paláci II. Poznejte příběhy mistrovských děl renesance a baroka

Smyslnost mezi nebem a zemí. Bartholomaeus Spranger: Zmrtvýchvstalý Kristus - Epitaf pražského zlatníka Mikuláše Müllera, 1592/1593

Již Sprangerovy současníci považovali Zmrtvýchvstalého Krista za mistrně zhotovené dílo. Brilantně znázorněný Vykupitel ve spirální póze zvané figura serpentinata ‒ ve zkrouceném hadím tvaru ‒ ukazuje fyzickou sílu, napětí a zároveň lehkost i uvolněnost v manýristickém duchu.

Kristus, pán nad životem a smrtí, jako by svou nataženou pravou rukou chtěl něco odmítnout. V levé ruce nonšalantně drží kříž s praporcem vítězství. Spící strážce hrobu zpodobňuje vizionářský pohled na zmrtvýchvstání Krista, jehož tvář v expresivním poloprofilu, pohlížející k místu posmrtné blaženosti, obklopuje svatozář.

V současnosti obraz zaujímá prominentní místo ve Schwarzenberském paláci: naproti Dürerově Růžencové slavnosti, která dorazila do rudolfínské Prahy za Sprangerových časů, a vedle El Grecova Modlícího se Krista, k němuž Zmrtvýchvstalého Krista pojí osobnější vazba tvůrce ke ztvárněnému námětu. Obě tato díla, El Grecovo intimní zachycení Krista a Sprangerův Epitaf pražského zlatníka Mikuláše Müllera, byla vytvořena ve stejné době, kolem roku 1590. Vedou spolu tichý dialog.

Bartholomaeus Spranger: Zmrtvýchvstalý Kristus
autor: Jiří Kamen
Spustit audio

Související