DANIEL STROŽ, KAREL SÝS

Úvod výboru z Florianovy poezie Andělský happening, který vyšel k 75. výročí narození a 10. výročí úmrtí Miroslava Floriana

Prý bývá touhou herců zemřít na jevišti. Snad je to pravda – patří to k histrionské povaze mnohých z nich.

Miroslav Florian zemřel na jevišti ve chvíli, kdy mu vděčné obecenstvo začalo tleskat. Vlastně to nebylo obecenstvo, byli to přátelé, kteří mu přišli poděkovat za jeho verše.

Miroslav Florian nechtěl zemřít ani na jevišti, ani na slámě. V kalendáři měl u data 10. 5. 1996 poznámku: „Potom aplikovat inzulín a jít na pijatiku“. Bylo totiž co slavit – 65. narozeniny! Narozeniny muže, který vzal na sebe obranu města, jehož hradby již byly ztečeny a ulice vypleněny.

Básník prý mnoho zmůže, napsal jiný básník, který přílišnou bojovností nevynikal. Protože má básník v ruce meč, dodal na vysvětlenou.

Miroslav Florian na zbraně nebyl, spíš na smyčce. A přece…

Běda mlčící zemi, která potřebuje básníky, aby zachraňovali její čest!