Záleží na tom, zda je k dispozici rozlehlý pozemek, nebo miniaturní zahrádka na pár metrech čtverečních panelákové lodžie. Ale i na malém prostoru se dá dosáhnout velké nádhery. Radost z pěstování lze zažít i s obyčejným truhlíkem za oknem. Kdokoli si vzpomene na návštěvu Rakouska nebo Bavorska, jistě se mu vybaví květinová výzdoba skoro v každém okně. Proč si trochu této starosvětské atmosféry nedopřát i doma?

VELIKOST A BEZPEČÍ

V úplně nejmenší variantě si lze vystačit s obyčejným květináčem, třeba z keramiky. Fantazii se meze nekladou a jako vhodná nádoba pro styl shabby chic může stejně dobře posloužit i starý oprýskaný smaltovaný hrnec po prababičce. Pro umístění květin na parapetu se lépe hodí větší truhlíky, které je však potřeba důkladně upevnit. Údržbu usnadní samozavlažovací truhlíky, protože je nelze přelít a v případě deště dokážou samy udržet vhodnou výšku hladiny, aby květiny nestály ve vodě.

Důležité je truhlík instalovat ve vodorovné poloze, případně jej vypodložit a odvést možnou přebytečnou vodu, aby neobtěžovala sousedy. Hrozí-li nebezpečí, že by přerostlé květiny mohly svojí vahou strhnout celý truhlík dolů, nabízí se jako elegantní řešení rozpěrná teleskopická tyč, kvůli níž není třeba vrtat do zdi. Také lze na parapet, zeď či okno přidělat vlastnoručně vyrobenou ohrádku, která může zároveň sloužit jako dekorace a zakrýt méně vzhledné, levnější květináče.

JAKO VE STARÉM BABYLÓNĚ

Možností, která se dobře uplatní zejména na menších balkónech, ale ozdobí i větší plochy, jsou vertikální záhonky. V kaskádovitém uspořádání bude zahrádka připomínat proslulé visuté zahrady Semiramidiny. Nemusíte přitom volit nejjednodušší řešení vyrobené z obyčejné europalety. Využít lze různé stojany nebo starou komodu se šuplíky, případně existují i profesionálně vyráběné variabilní systémy. Ať je takový stojan výrobkem vlastním či řemeslníků, je vhodnější použít přinejmenším impregnované dřevo, které lépe odolává účinkům vody a hniloby, a materiál následně ošetřit ochrannými přípravky. Má-li konstrukce vydržet opravdu dlouhou dobu, vyplatí se sáhnout po sibiřském modřínu nebo některé z exotických dřevin, jako je teak. Sází-li se květiny či bylinky přímo do dřevěných truhlíků, je třeba je nejprve vyložit nepropustnou fólií a dno prosypat drenáží, aby rostliny nestály ve vodě.

KÁMEN A ZUB ČASU

Pro úpravu nejrůznějších zákoutí zahrady, terasy anebo zápraží staré chalupy se hodí kamenná koryta. Kdysi nezbytná součást každého hospodářství je dnes vyhledávaným zpestřením mnoha zahrad. Není třeba po nich pátrat po bazarech, existuje řada specializovaných firem, které se jejich výrobou zabývají. Nabídka sahá od klasického pískovce a žuly až po vápenec a umělý pískovec v nejrůznějších tvarech. Použít se dají nejen místo květináče, ale také jako malé jezírko nebo pítko pro ptáky. Skvěle vypadají v podobě malé japonské zahrádky, která kombinuje rostliny, zakrslé stromky a kameny.

I u kamenných koryt a žlabů je zapotřebí dbát na správné složení vrstev – opět musí na dno přijít drenážní vrstva z drobných kamínků a je třeba dbát na to, aby se odtokový otvor neucpával. Atraktivní rustikální variantu kamenných koryt představuje žlab vytesaný do části kmene stromu. Efektního šedivého zabarvení starého dřeva lze dosáhnout i uměle použitím vhodné lazury, která slouží i jako povrchová impregnace proti škůdcům. Zajímavě vypadá v kombinaci s obložením lomovým kamenem, což by ovšem mělo respektovat krajové zvyklosti. Antikvární vzhled je možno vytvořit také například ze starých litinových van z přelomu 19. a 20. století, v oblibě jsou rovněž starožitná nástěnná umyvadla. Avšak pozor, hranice mezi uměním a kýčem je velmi tenká a kromě starožitností se týká zejména výrobků z umělého kamene.

HRÁTKY SE STAVEBNICÍ

Při plánování stavby zídky nebo plotu lze zauvažovat o použití různých modulárních systémů přímo určených pro osázení. Prefabrikované multifunkční dílce z betonu se dají podle prostoru poskládat do opěrné zdi nebo protihlukové či protipohledové zábrany. Navíc se z nich dá vytvořit posezení na zahradě, lavička nebo zvýšené záhonky. Jejich hlavní výhodou je rychlá a jednoduchá instalace a trvanlivost.

ABY ZÁDA NEBOLELA

Prvkem, který se poslední dobou začíná v českých zahradách stále více objevovat, jsou zvýšené záhony. Kromě estetických předností nabývají na oblíbenosti také pro svoje ergonomické výhody. Aby byly dobře přístupné, staví se nejčastěji ve tvaru obdélníku nebo písmene U či L, možné jsou i varianty kruhové, mnohostěnné, různě zalomené atd. Výška je variabilní, většinou se pohybuje mezi 50 cm až jedním metrem. Šířka záhonu se obvykle doporučuje do 1,5 m. Do svrchní vrstvy vyvýšených záhonů je možné použít kvalitní zahradnický substrát, což se hodí hlavně v případě zahrádek s méně kvalitní zeminou. Výše umístěný povrch pak lépe odolává plevelu, chrání výpěstky před škůdci, rychleji se prohřívá a rostliny začínají růst dříve.

Možnosti konstrukce vyvýšených záhonů jsou velmi rozmanité. Dříve hojně používané železniční pražce dnes nelze kvůli toxicitě jejich impregnace doporučit. Spektrum použitého materiálu sahá od beden stlučených z prken a kulatiny či košatin ze splétaného lískového proutí přes europalety, různé kamenné či cihlové zídky, ohradníky, palisády a gabiony až po tvarově vysoce variabilní stavebnicové systémy. Každopádně platí jedna zásada – čím vyšší záhon, tím robustnější a stabilnější musí být jeho stěny.

JAK NA ZVÝŠENÝ ZÁHON

Stavba zvýšeného záhonu začíná přípravou podkladu. Je třeba vybrat místo, které leží na slunci. U záhonů zakládaných na hlíně se doporučuje položit na zem králičí pletivo, aby se zabránilo pronikání hlodavců. Vyšší konstrukce je nutné ukotvit, aby se stěny záhonu nerozvalily. Stavíte-li ve svahu, můžete rozplánovat záhony jako jednotlivé terasy, ale u výše položených záhonů nezapomeňte vymezit prostor pro chodníčky. Materiál stěn, který podléhá hnilobě, jako třeba dřevo, lze odizolovat fólií. Jsou-li stěny dostatečně robustní, můžete nad záhon ještě připevnit konstrukci pařeniště nebo malého skleníku. Podle výšky záhonu nasypejte rovnou zahradnický substrát nebo kompost promísený se zeminou. Do vyšších záhonů je dobré dát nejprve podklad z menších větví, na něj vrstvu kompostu a dosypat zeminou a substrátem. Vrstvy se brzy slehnou, takže bude potřeba zeminu či substrát přisypat – u vyšších záhonů to může být v závislosti na použitém plnivu celkem velké množství.

Zdroj: Časopis Dům a zahrada