Železárny směřují ke snížení emisí skleníkových plynů o polovinu do roku 2030

publikováno:
autor:

Rekonstrukce jedné ze dvou vysokých pecí a modernizace posledního ze tří ohřívačů větrů. To jsou dvě nejvýznamnější akce letošního roku, které v Třineckých železárnách (TŽ) povedou ke snížení energetické náročnosti provozu. Spolu s nákupem energie z obnovitelných zdrojů pro chod veškerých administrativních budov to bude znamenat snížení objemu emisí CO2.

Modernizovaný ohřívač větru v těchto dnech získává novou žáruvzdornou vyzdívku, v létě bude zkompletován a v říjnu začnou studené zkoušky zařízení. Po jeho plném náběhu dojde ke značnému snížení spotřeby tepelné energie, a tedy emisí skleníkových plynů. Rekonstrukce vysoké pece se nyní připravuje, začít by měla v srpnu.

Cesta ke snižování emisí CO2 dle Zelené dohody Evropské unie však pro hutní obor nebude snadná. Firma nyní intenzivně připravuje několik vzájemně provázaných inovativních projektů, které plánuje realizovat v následujících deseti letech. „Vycházíme v nich jak z využití energie z obnovitelných zdrojů, stavíme na ekologizaci prvovýroby, provozu a procesů, a počítáme také s rozšiřováním portfolia do ekologických segmentů. Naším cílem je do roku 2030 díky nim postupně snížit emise o 55 %,“ vypočítává generální ředitel TŽ Jan Czudek. Součástí záměrů je i masivní výsadba stromů a péče o zeleň, která probíhá už nyní.

Emise skleníkových plynů souvisí v hutní výrobě s technologickými postupy, v nichž je uhlík klíčový, neobejde se zatím bez koksu ani bez ohromného množství energie. „Na transformaci budeme potřebovat čas a peníze. To v prvé řadě. V té druhé také dostatečnou ochranu na globálním trhu pro zachování konkurenceschopnosti naší špičkové oceli a také dostatek energie z obnovitelných zdrojů,“ připomíná generální ředitel.

Z hlediska produkce emisí skleníkových plynů jsou na tom železárny v Třinci poměrně dobře. Emisní intenzita výroby oceli v třinecké huti je v posledních 10 letech na stabilní úrovni 1,7 – 1,8 t CO2 na tunu oceli. „Díky dlouhodobé snaze o snižování emisí v Evropě jsme stejně jako jiné špičkové evropské hutě dosáhli technologicky optimálního stavu při stávající rudné cestě výroby oceli. Pro srovnání, emisní intenzita velkých světových výrobců mimo Evropu přesahuje 2 tuny CO2 na tunu vyrobené oceli,“ podotýká generální ředitel hutě.

I tak ale železárny platí za emisní povolenky stovky milionů korun ročně, částka se už blíží se k miliardě. Nyní navíc cena za emisní povolenku prudce stoupá, stojí už 44 euro. Tyto peníze pak směřují do ekologických projektů. Například financují lidem zateplení domů z dotačních titulů Nová zelená úsporám na zateplení domů či výměnu neekologických kotlů skrz Kotlíkové dotace. Firma tak nepřímo financuje lidem úspory energie.

Třinecké železárny samotné se také budou ucházet o dotační podporu z Modernizačního fondu, který je rovněž financovaný z prodeje emisních povolenek, a zároveň o podporu z Fondu pro spravedlivou transformaci regionů závislých na fosilních palivech.

O cestě k uhlíkové neutralitě se dočtete více ZDE.