Hlavní obsah

Národní poklad přes 50 let nikdo neviděl v plné kráse. Toronto má šanci oprášit zašlou slávu

První dny pátého měsíce jsou pro fanoušky Toronta vždycky obdobím, v němž je přepadnou rozporuplné pocity. Každoročně si 2. května připomínají chvíle, kdy Maple Leafs vyválčili svůj třináctý a zatím poslední Stanley Cup. Jenže to bylo už v roce 1967. Klub považovaný za kanadský národní poklad a rodinné stříbro v jednom už víc než 50 let svým příznivcům moc radosti nedělá.

Foto: Frank Gunn, ČTK/AP

Hokejisté Toronta Maple Leafs Joe Thornton (97), Justin Holl (3) a Adam Brooks (77) slaví gól proti Vancouveru.

Článek

Týmy ze země, která světu objevila hokej, jsou drceny konkurencí od amerických sousedů. Někdejší ligový buldozer Montreal vyhrál naposledy v roce 1993, Edmonton v roce 1990 a Calgary v roce 1989. Vancouver, Winnipeg ani novodobí Senators z Ottawy ještě radost ze Stanley Cupu nezažili.

Letošní rok však přinesl nečekanou příležitost. Kanadský klub vzhledem k výjimečnému formátu play off bude každopádně mezi poslední čtyřkou. První dvě kola se totiž odehrají v rámci přeskupených divizí. A té Severní ‚kanadské' s přehledem vládlo Toronto. Nevyhnulo se sice výkyvům, ale devět bodů na čele je dostatečný náskok, aby se Maple Leafs mohli věnovat ladění formy na start play off.

Bilance ze základní části proti dalším třem postupujícím ze Severu jim pak dává dostatek sebevědomí. S druhým Edmontonem to mají 6-1-2, se třetím Winnipegem 6-3-0 a s rivaly z Montrealu zatím 5-2-0.

„Když se podíváte na složení prvních dvou lajn Toronta, tak je to neskutečná síla," glosuje bývalý útočník New Jersey Patrik Eliáš spolupráci Mitche Marnera s nejlepším střelcem NHL Austonem Matthewsem (38 gólů) v elitním útoku a Williama Nylandera s Johnem Tavaresem ve druhé formaci.

„Toronto ale netěží jen z energie mladších hráčů. Díky Joe Thorntonovi a Jasonu Spezzovi jsou i zkušení a před uzávěrkou trejdů skvěle posílili o Nicka Foligna z Columbusu," připomněl Eliáš, kterému se zamlouvá i defenziva, před startem sezony vyztužená o T. J. Brodieho z Calgary.

„Máme tu teď řadu hrajících legend s bohatou historií," souhlasil Matthews.

Jediný otazník? Gólmani

Jediným otazníkem je post gólmana. Jednička Frederik Andersen je mimo hru se zraněním od 19. března. Dánský brankář už sice trénuje a rozchytat by se měl na farmě v týmu Marlies, klub však přesto jako pojistku k Jacku Campbellovi přivedl z Calgary Davida Ritticha, jehož úvodní výkony v novém působišti vzbudily dost rozpaků. Minulý týden proti Vancouveru už ale český brankář vypadal srovnaně. A možná se potvrdí jeho slova po výměně, že to pro něj o moc lépe dopadnout nemohlo.

„Toronto má super tým s velkými ambicemi," řekl Rittich.

Ty má ale už posledních pár let, jenže dvakrát mu cestu z prvního kola play off v sedmém zápase zatarasil Boston a loni Maple Leafs senzačně zbabrali už předkolo v domácí bublině s Columbusem. To byla další rána víc než půlstoletí těžce zkoušeným fanouškům.

Komiksy Kanaďana Jeffa Lemirea Rváč, a zejména fenomenální Essex County mistrovsky vystihují, co pro obyvatele Ontaria hokej znamená.

„Vystihuje podstatu kanadské zkušenosti v Novém světě. V zemi, kde vládne neúprosná a nehostinná zima, představuje naději na přežití a utvrzuje nás v tom, že nás neudolá ani onen vražedný mráz," sdělil světu už ve 30. letech minulého století kanadský spisovatel Stephen Leacock.

Šampionský tým Toronta z roku 1967 byl ztělesněním těchto řádek. V poslední sezoně tzv. Original Six před rozšířením NHL o šest dalších týmů rozhodně neměl roli favorita. V základní části skončil 19 bodů za dominujícím Chicagem.

Sbírka zvadlých růží

Přesto ho vyřadil v šesti zápasech a 4:2 pak ve finále přemohl i Montreal navzdory tomu, že mužstvo bylo považováno za přestárlou ‚sbírku zvadlých růží'.

Gólmanovi Terry Sawchukovi bylo už sedmatřicet, totéž kapitánovi Georgi Armstrongovi, centrovi Redu Kellymu táhlo na 40 a další brankář Johnny 'Čínská zeď' Bower měl dokonce 42 let... A stejně všichni s úspěchem bojovali o přežití až do vítězného konce.

Otázkou je, jak tento příběh odvahy rezonuje mezi současnými obyvateli Toronta. Za posledních padesát let se jejich počet v metropoli Ontaria navýšil o 4 miliony na současných 6,3 milionu. K převratným změnám došlo v demografickém složení. Podíl zastoupení bělošské populace klesl za posledních patnáct let ke 45 procentům a hokej už v Torontu není tak dominantním sportem, jako tomu bylo ve 20. století.

Skokový nárůst fanouškovské základny zaznamenali spíš baseballisté Blue Jays a basketbalisté Raptors, kteří v roce 2019 vyhráli finále NBA. Ze stínu vystoupil i dříve opomíjený fotbal v podání FC Toronto.

Maple Leafs tak musí o přízeň víc bojovat. Letošní úspěch by byl tím nejlepším magnetem na fanoušky. Třeba i na ty, kteří už nad hokejisty Toronta před lety zlomili hůl.

Protože jak píše Lemire v Essex County: „Hokej je jako rodina. Nezanevře na vás, ani kdybyste se odcizili na bůhvíjak dlouho."

Reklama

Související témata: