V předchozím díle  Vrbětic jsem se  zabýval  jedním ze  dvou linků,  který pan poslanec  Růžička, takto člen  bezpečnostního a obranného výboru sněmovny,  doporučil  jednomu ze  čtenářů Kosy  jako zdroj  veřejně  dostupných informací  o vrbětické  kauze, které se  dle  jeho informovaného názoru  nejvíce  blíží  pravdě.  Co z té pravdy  zůstalo, znáte….

Možná  vás napadlo  a proč  vlk  také neprozkoumá ten  druhý?  Co když  tam  je  něco, co přebije  jakékoliv pochybnosti o ruské stopě a dokáže, že  GRU opravdu u nás  spáchala obě  vrbětické sabotáže  a  pak to bude neotřesitelně  a nad jakoukoliv pochybnost  akt  mezinárodního, navíc  státního terorismu. Což v případě  nezpochybnitelných důkazů rád potvrdím a nekompromisně podpořím!

Jsem si vědom toho, že  tohle  dlužím. Jak vám, tak především onomu čtenáři, který kontaktoval poslance  Růžičku, ale  ze všeho nejvíce  sám sobě!  Takže  díl VII.  Který prozkoumá tento link opět doporučený poslancem Růžičkou, co by  když ne pravda  pravdoucí, tak skoro:

https://www.respekt.cz/agenda/bellingcat-a-respekt-vybuch-ve-vrbeticich-byl-soucasti-dlouhodobejsi-operace-proti-ukrajine

který  vás navede  na stránky  Respektu, přesně  řečeno – otevře  vám následující článek

Bellingcat a Respekt: Výbuch ve Vrběticích byl součástí podvratné operace proti Ukrajině

Původně  jsem z něj nehodlal citovat, protože  vím, že  dnes to krátké v žádném případě  nebude. Ale přeci jen mi to nedá, pár kousků, které  popisují ústřední leitmotiv  předmětného textu v  Respektu, přeci jen pustím. Abych  urychlil a  zpřehlednil vlastní  text:

Česká policie a tajné služby pracují s verzí, že cílem útoku byly vrbětické muniční sklady, v nichž měly být uloženy zbraně mířící na Ukrajinu. Konkrétně měl útok směřovat na materiál bulharského obchodníka se zbraněmi Emiliana Gebreva, který mohl být exportován k ukrajinským vládním silám stojícím tehdy v konfliktu proti Rusku. Kdyby to tak bylo a zbraně explodovaly za pomoci výbušného zařízení umístěného do zásilky, což měli zařídit právě Čepiga a Miškin, poškodilo by to Gebrevovu pověst byznysmena u jeho partnerů a zároveň by došlo k znehodnocení munice.

Data analyzovaná Bellingcatem a jeho partnery podporují hypotézu, že výbuchy v roce 2014 v Česku byly součástí dlouhodobější operace GRU, která měla narušit schopnost Ukrajiny získávat zbraně a munici nezbytnou pro obranu proti ruským jednotkám. V červenci 2014 začala GRU koordinovat útoky proti východním částem Ukrajiny a součástí toho bylo i diverzní působení jednotky 29155. Její členové měli za úkol několik akcí – kromě výbuchu ve Vrběticích i následný pokus o atentát na Emiliana Gebreva a velmi pravděpodobně minimálně jeden další výbuch v muničních skladech v Bulharsku v roce 2015.

Detektivové se domnívají, že výbušný systém mohl být aktivován až při převozu zbraní z Vrbětic, tedy mimo zdejší územní. Není však ani vyloučeno, že k výbuchu mělo dojít už ve skladech.

Zdroje z ukrajinských bezpečnostních složek tvrdí, že jednou z cest, jak se GRU snažila zabránit dodávkám zbraní na Ukrajinu, byly pokusy o jejich odkupy na evropské půdě.

Teprve když se odkup zbraní nepovedl, mohlo vedení GRU přistoupit k násilné akci. Krátce poté, co Gebrev prodej odmítl, si šest členů jednotky 29155 rezervovalo lety do Česka a okolních zemí.

Nebuďme malicherní a  abstrahujme od takového poružného detailu,  že  Respekt už  netrvá na verzi,  že první výbuch bylo selhání a  až ten druhý  byl správně načasován, aby  k výbuchům došlo mimo územ  ČR, ale jaksi spekuluje, že  je to naopak, že první exploze  je  správně  a ta druhá  selháním. Mávněme  nad  touhle  variabilitou názorů Respektu  rukou a  sesumírujme  si  ten  nový článek:

1-GRU  dostala  za úkol podvázat  zásobování  ukrajinské armády  municí a zbraněmi  v boji  s opolčenci na  Donbasu.

2-buď tím, že odkoupí všechno s postsovětské  výzbroje  a munice, co se na  dostupném trhu objeví a když  se  to nezdaří pak

3- prohibitivní   zboží  zničí diverzní akcí.

4- tak se do jejich hledáčku  dostaly  Vrbětice a onen bulharský obchodník se  smrtí.

5-ve Vrběticích jim nic, z  toho co  držel, neprodal, tedy  následovala  sabotážní   akce.

Takhle  to vidí  Respekt,Bellingcat a znalý pan poslanec  Růžička. Nebo přibližně  takhle.

Mohl bych se  s  touhle podivuhodnou story  vypořádat  velmi krátce a jednoduše.

Začnu  třeba další pozoruhodnou citací  z inkriminovaného dílka  Respektu:

Právní zástupce Imex Group Radek Ondruš Bellingcatu a Respektu řekl, že Gebrev neplánoval v průběhu roku 2014 nic ze svých zásob v českých skladech expedovat.

Bellingcat a jeho partneři včetně Respektu mají k dispozici korespondenci mezi Imexem a Emcem, ze které vyplývá, že Imex neúspěšně přesvědčuje bulharského obchodníka, aby si svoji munici vyzvedl. Konkrétně 3. října 2014 zaslal ředitel společnosti Imex Group Petr Bernatík ml. Gebrevovi stížnost, že Emco si dosud ze skladu nevyzvedlo zakoupenou munici. Imex proto Emco vybídl k zaplacení poplatků za skladování po uplynutí lhůty. Imex také Emco informoval, že ho oslovilo několik zájemců o jejich nevyzvednuté zboží.

Tím  PADÁ  v podstatě  UKRAJINSK7 MOTIV! Zboží na  frontu, aktuálně prostě  přijít NEMOHLO!  NE  v   nějakém historicky  krátkém a  pro Ukrajinu údajně  s nedostatkem munice, v kritickém čase.

Uniká mi proč  GRU, jejíž  temná vražedná ruka  dosáhne  úplně  všude, a jak  jste  četli v minulém díle v jiném, panem poslancem doporučeném otevřeném zdroji, blízkém jemu  známé pravdě – ruská tajná služba velmi pravděpodobně byla přes Tadžikistán,  ve spojení  v majiteli IMEXu  Bernatíky by

1-si jako cíl diverze  vybrala  sklady, kde  bylo naprosté minimum  kritického materiálu, zajímavého pro UK Army, navíc pro akutní potřeby  Kyjeva  nedostupného  -vlastně jen mizerných cca 6300 dělostřeleckých granátů ráže 152mm, což je  jednodenní palebný průměr  pro pouhých sto hlavní!!! Což platí pro sklad  č.16. Kvůli  tomu někdo podnikne  diverzi na  území cizího státu a  riskne  obrovský mezinárodní konflikt! Nehledě k tomu, že  Bulhar  Gebrev, i podle  IMEXu   do konce roku  2014 nic nikam a to ani na Ukrajinu vyvážet nehodlal!  Jestliže  Bernatíci „jeli“ v  sabotáži proti svému vlastnictví, dokonce tak, že snad pašovali oba  záškodníky  ve vlastním autě  do areálu, pak by to těm zloduchům nepochybně  vyzvonili!!!!Chápe ještě někdo tu bulharskou stopu? A zejména    údajnou umanutou ruskou snahu vyhodit  to vzduchu, aby  se  kyjevská armáda  nedostala  k munici?

Když po světě  v  té době  původní sovětské  výzbroje  a právě munice  bylo dost a dost a  spousta  států bývalého východního bloku i  třetího světa se  všeho snažila  zbavit?  A to ještě o dva roky později, jak si  záhy  dokážeme!!! Nehledě  k tomu, že  Česká republika  i její soukromé zbrojařské firmy  materiál Kyjevu  dodávaly  zcela oficiálně, protože my přece  podporujeme  nový demokratický režim na  Ukrajině!   Nějaký  bulharský prostředník? Proč? K čemu?  To kontakty do Kyjeva  držel jen on?  Jak je  tedy možné, že  tzv. zelený materiál v té době i později dodávaly  české firmy  o sto šest? I bez Bulhara…..

Už  takhle se  dá  ten výtvor  Respektu, především jeho hlavní premisa o  ruské diverzi  s cílem znebojeschopnit  kyjevskou armádu odříznutím dodávek  zahraniční munice, odstřelit.  Protože  nejspíš  i takový Kundra se  Spurným a Bellingcatem by museli uznat, že  Rusko NIKDY nemohlo  obsáhnout  a zblokovat/zničit/vyhodit  všechny  zásoby  post/sovětské munice, co jich  v té době na planetě  bylo!

Takže  vzniká jasná otázka  – proč  tohle  všechno? Proč  nám tak usilovně a okatě  podsouvají  zrovna  tu Ukrajinu?

Vzpomínáte ještě   na jinou informaci z minulých dílů Vrbětic. Konkrétně  tu, kam ta munice  jaksi směrovala???  Respekt  tvrdí od počátku že  na  Ukrajinu, ale nevylučuje/nevylučoval ani Sýrii. Seznam.cz  má /měl pořadí přesně opačné  -podle něj  zboží  šlo do Sýrie, ale nevylučoval Ukrajinu. Vše jsem doložil. Nehodlám to opakovat. Stejně  jako Gebrevovo vyjádření, že  na Ukrajinu nedodával, ale o Sýrii pomlčel.

Přidám ještě  něco, sice  obecně známého,  s čím se ovšem nikdo neobtěžuje  popracovat.

28.5.2014 Porošenko, takto čerstvý prezident  Ukrajiny  dal povel své armádě, aby zahájila PROTITERORISTICKOU operaci na Donbase. Protiteroristickou proti vlastnímu, ruskojazyčnému obyvatelstvu!!!!!

Dovolím si citovat dobový  tisk:

Jedním z cílů vládních jednotek zasahujících na separatistickém východě je zadržet představitele rebelů. „Chceme je dopadnout a postavit před soud,“ řekl Porošenko. „Ale aby bylo jasno: když těžce ozbrojený bojovník střílí na naše vojáky, pak musí čelit naší armádě.“

Zopakuji datum -28.5.2014. Do prvního výbuchu ve Vrběticích  zbývalo 4,5 měsíce.Chce mi někdo  namluvit, že  začnete  válku s prý těžce ozbrojeným protivníkem, kterého chcete  rozdrtit  na prach  a nemáte   dostatek zbraní a munice?  Taktéž  mám  spolknout  to, že na Ukrajině ze  sovětských dob neexistovaly obrovské zásoby všeho možného vojenského materiálu  v přecpaných arzenálech po Rudé  armádě? Které zdědila právě  Ukrajina  při rozpadu Sovětského svazu??? Protože  je  tam Sovětský svaz deponoval pro případ  globální  války na nejexponovanějším západním útočném i obranném směru? Tohle všechno neexistovalo  a  Ukrajina  už nejpozději po  120 dnech od  zahájení ATO byla donucena  shánět každý jednotlivý granát a samopal,aby  se jí nezhroutila  fronta???? Po 4 měsících proto,  že,  první muničák vybuchl už   16.10.  takže  snahy o kyjevský nákup startovaly nepochybně  o dost  dříve!

Tohle je nám předkládáno k uvěření!!!!!

Ptám se znovu -PROČ? Ukrajina? Pro mne až úděsně  směšné!!!!

Co takhle  druhý  cíl?  Sýrie!  Tady, jak vzápětí velmi rozsáhle doložím,  by  to mohlo být o něčem jiném.

Neptám se  sám.  V podstatě  stejnou  otázku  klade i komentátor  Českého rozhlasu   Thomas Kulidakis  na  webu ČRo. Viz  citace:

Končící bulharská ministryně zahraničí požádala Rusko o součinnost, tedy spolupráci při vyšetřování. Se slovy, že její země si upřímně a vřele přeje mít co nejlepší vztahy s Moskvou, ozřejmila, že jistě i v zájmu Kremlu je vyjasnit všechny okolnosti čtyř případů, které spojuje především časová shoda přítomnosti čtyř Rusů na bulharském území v předmětné době. Tedy jednou v roce 2011, dvakrát na jaře 2015 a jednou v roce 2020.

Na tomto místě je vhodné zmínit, že k výbuchům různých zařízení produkujících či skladujících nebo upravujících vojenský materiál v Bulharsku docházelo průběžně. I před rokem 2011, i po něm, přičemž například největší exploze v Gornim Lomu zahrnutá není. Exploze, při které tam na začátku října 2014 zemřelo patnáct lidí, byla podle vyšetřovatelů i tehdejšího prezidenta způsobena naprosto flagrantním porušením bezpečnostních norem a pravidel pro nakládání s výbušninami.

Kdo jsou cíloví zákazníci

Ruská reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Kromě klasických řečnických výpadů o nesamostatné politice určované kampaní Západu, nepřípustné zpupnosti bývalých satelitů apod. zazněla i jedna logická námitka, na kterou bychom neměli zapomínat ani v České republice. Podle ruského ministra zahraničí by bylo záhodno, aby nejen české a bulharské úřady vyšetřily, kdo a za jakých podmínek v případě soukromých osob mohl skladovat zbraně, případně je upravovat a expedovat, a hlavně kam.

Případ Vrbětice i bulharská stopa nám skýtají možnost vyšetřit celý případ na dřeň, do samotné hloubky. Tedy za jakých podmínek se zbraně vyvážejí, vyrábějí, kdo jsou cíloví zákazníci, v jakých konfliktech se s nimi zabíjí, jak se vydávají licence a jestli nynější kladní hrdinové v boji s Ruskem nejsou nebo nebyli třeba i záporáci. Přílišné soustředění jen na jednu, mezinárodní, větev kauzy je nepřípadné.

Musíme nejen chtít důkladné vyšetření všech okolností, ale být také smíření, že výsledky se nám nemusí líbit. Vzpomeňme jen na obvinění kupříkladu z roku 2015, že některé české firmy vyvážely zbraně na Ukrajinu, a nejen tam, navzdory embargu. Gebrev přiznal, že prodával do Gruzie i na Ukrajinu v době konfliktu s Ruskem. Naši zúčastnění také dluží vyšetřovatelům i veřejnosti nejednu odpověď.

Thomas Kulidakis  má sakra pravdu, když konstatuje, že naši zúčastnění také dluží vyšetřovatelům i veřejnosti nejednu odpověď!

On sice píše  jmenovitě  o dodávkách  Ukrajině, ale konstatuje, že nejen tam, navzdory  embargu a  to hned  v   roce  2015. Pospekulujme, co  asi tam může  být ono JINAM NAVZDORY  EMBARGU?   Vždyť  on to  uvádí  jak Respekt, tak Seznam.cz  – SÝRIE!!!!

Jenže Sýrie  je  obrovský reputační problém.  Tam dodávky  nekončily  u regulérní  a mezinárodně uznané  vlády, nýbrž  u jejích povstaleckých protivníků!!!!    Sice nám dlouho různé Respekty a  Seznamy.cz tvrdily, že  jde o bojovníky  umírněné syrské demokratické opozice, ale  nakonec se  ukázalo,  že  šlo o tvrdé  islamisty  z různých větví Islámského státu!  To už  dnes  ani Respekt se  Seznam.cz nepopírají!  A Islámský stát  je cílem sabotážních útoků všude, kde je náš spojenecký svět  zjistí.  Ovšem samo přiznání  nebo nezávislý průkaz, že  Česko   na přímo přes  své zbrojaře, či nepřímo, přes šíbry  typu Gebrev  podporovalo v Sýrii Islámský  stát je  těžký  malér!!!! Reputační, jak už konstatováno!!! To Ukrajina  vypadá daleko a  daleko lépe, že? Být  dodavatelem fanatických hrdlořezů IS  je, pokud  se prokáže, třeba  zpětně, obrovský průšvih!

Poslanec  Růžička  by nyní nepochybně  prohlásil, že  šířím hoax. Jako  každý dezinformační  web.  Jenže  takhle Kosa  nehraje!  Když přijde s nějakým tvrzením a třeba jen spekulací, dá si záležet, aby  pečlivě doložila, proč  tak činí! Takže  je nejvyšší čas dodat  fakta! A  to nejlépe od  zdroje , kde snad  dokonce  ani netuší, co   to hoax a dezinformace  je!

Konkrétně  mám pro vás  připraveny  TŘI   texty, které vyšly  na  serveru, jenž se pyšní  těmito mezinárodními oceněními za  investigativní  žurnalistiku:

Ano čtete dobře, tenhle  ČESKÝ  web dostal Pulitzera a cenu Evropské unie za investigativní žurnalistiku!!  Tedy kromě  dalších. Zdroj bez  vady a  hany!  I pro poslance  Růžičku!

Jak  že  se jmenuje,když oněm není obecné povědomí?

                                                 INVESTIGACE.CZ

V jejich  archivu naleznete ledacos. Mne  osobně a řekněme – nejen pro účely  tohoto článku zaujaly  tyto tři:

České, slovenské a československé zbraně v syrské válce

Další dodávky českých zbraní do syrské války

Analýza letů – dodávky zbraní na Blízký východ

Z toho prvního vybírám toto:

Žádné oficiální informace o tom, která strana syrského konfliktu drží které zbraně a kdo je jejich dodavatel, neexistují. Ani existovat nemohou. Zbraně jako velmi cenná komodita přecházejí z jedné válčící strany na druhou podle toho, kdo dobyl území a s ním si zabral i vojenské vybavení poražené strany.

Novináři i aktivisté si tak k odhadům dopomáhají různými způsoby. Pravděpodobně nejznámějším případem občanského aktivisty, který se během syrského konfliktu stal špičkovým investigativním novinářem, je Elliot Higgins. Ten světu zpřístupnil koncept Open Source Intelligence (OSINT). Tento termín by se do češtiny dal přeložit přibližně jako „zpravodajská služba z veřejných zdrojů“. Elliot Higgins si v počátečních letech syrské války založil blog pod pseudonymem Brown Moses, na kterém analyzoval a ověřoval videa a fotky ze sociálních sítí, které přinášely autentické záběry z válečných zón. Na základě jasně definovaných příznaků dokázal s pomocí internetových zdrojů jako jsou Wikipedia, diskusní fóra vojenských nadšenců nebo i Google maps ověřit, jestli je obrazový materiál autentický a je tedy dobré mu přiládat nějakou váhu, či nikoliv.

Elliotův blog můžete najít zde; jeho současný novinářský projekt Bellingcat, který rozhodně stojí za pozornost, je k vidění tady.

Jak dodává N.R. Jenzen-Jones, ředitel Armament Research Service, konzultační firmy specializující se na analýzu zbraní používaných v různých válečných konfliktech, z českých i slovenských zbraní se v syrské válce používají především ruční a lehké zbraně:

„V syrské válce narazíte na různé zbraně vyrobené v Československu a jeho nástupnických státech. Jde především o ruční a lehké zbraně, jako například: kulovnice CZ 550, pistole CZ 75, ruční granáty RG-F1, pancéřovky RPG-75, samopaly vz. 25, pušky vz. 52, samopaly vz. 58 a samopaly vz. 61 aka škorpiony. S výjimkou RG-F1, CZ 550 a vz. 52, byly všechny tyto zbraně viděny v držení jak vládních tak povstaleckých vojsk“, dodává N.R. Jenzen-Jones.

Jiný přístup zvolila skupina odborníků z Conflict Armaments Research. Ti ve válečných zónách posbírali několik tisíc vystřílených nábojnic a na základě těchto vzorků a dalších výpočtů sestavili žebříčky munice, kterou používají bojovníci Islámského státu. Česká munice se umístila překvapivě vysoko. Podrobnou zprávu včetně metodologie můžete najít zde.

Takže  Bellingat v  době, kdy  fungoval  jako skutečně  NEUTRÁLNÍ  rešeršní organizace a nikoliv řízeně protiruská  agentura, o níž  zlé jazyky  tvrdí, že je prodlouženou rukou CIA, což jsou přirozeně  jen odporné pomluvy, zanalyzoval , že  české a slovenské zbraně a munici, ve  velké míře   v syrském konfliktu používá jak vládní armáda  tak Islamisté.

Nabízí se otázka – jak se český  vojenský materiál k  syrským islamistům dostal? Jediná  „správná odpověď  zní – z vládních skladů po ústupu  vládních  vojsk, přece!

Vážně?  A čím ta  vládní  vojska Islámský stát  k ústupu donutil?  Praky, luky a  šípy, či mysliveckými flintami? Takže  ta odpověď není ani jediná a  už vůbec ne správná.

To nemluvím o analýze  té vystřílené munice!!!  Samopal a pod. použijete  v tisícovce bojů,  ale  munici spotřebujete  velmi rychle. Zejména při rozsáhlých bojových operacích, takže  nutně potřebujete  stále novou!  A  tedy nové dodávky!

Je  čas citovat z  druhého z trojice  článků z Investigace.cz

Oficiální stanovisko českého ministerstva zahraničí říká: „V roce 2016 jsme neudělili žádnou exportní licenci na vojenský materiál do Sýrie.“ A přesto se tam zdejší zbraně a munice dostaly. Jde o dodávky odeslané původně do Spojených států. Pentagon zaručil českým úřadům, že koncovým uživatelem bude americká armáda. Ve skutečnosti je následně přeposlal do Sýrie. Oficiálně na školení a vybavení rebelů bojujících proti Islámskému státu a prezidentu Asadovi.

Teď už bereme všechno

Z veřejně dostupných dokumentů jsme zjistili, že americké ministerstvo obrany nakoupilo ve středoevropském regionu zastaralé AK-47, granátomety, minomety a další sovětskou vojenskou techniku téměř za půl miliardy dolarů (přibližně 12,5 miliardy korun). Tu pak předalo dál do Sýrie – přičemž obchodním partnerům nepravdivě sdělovalo, že uživateli budou Američané.

Pentagon chtěl původně v rámci syrského programu Train and Equip (Proškol a vybav) investovat 500 milionů dolarů do vojenského vybavení a zaškolení umírněných syrských bojovníků, kteří by se postavili ISIS. V plánu bylo nakupovat moderní americké zbraně. Tento program ale nedopadl podle představ Pentagonu, protože jen malá část proškolených a vybavených bojovníků opravdu stanula v bojové linii.

Proto Washington v září roku 2015 oznámil změnu plánu. Peníze byly z původního školícího programu přesměrovány čistě na vojenské vybavení skupin, které už s Islámským státem bojovaly. Konkrétně jde o přibližně 50 tisíc převážně kurdských bojovníků, kteří bojují proti Islámskému státu v severní Sýrii.

Jak to funguje

Nákupy zbraní a munice pro syrské rebely probíhají třemi způsoby.

Část zbraní nakupuje Pentagon v rámci velení speciálních operací (Special Operations Command – SOCOM), druhým nákupčím je oddělení vojenské výzbroje. Třetí oddělení amerického ministerstva obrany, které ve velkém nakupuje zbraně a munici sovětského stylu s plánem dodat je do Sýrie, se jmenuje Project Manager for Maneuver Ammunition Systems, PM-MAS. Toto oddělení má oficiálně zabezpečovat dodávky zbraní z postkomunistické Evropy pro americkou armádu, „další agentury“ a jejich partnery.

S programem PM-MAS je spojeno hned několik skandálů. PM-MAS vybrali nezkušeného a nekvalifikovaného obchodního partnera, takže náklad bosenské munice, který měl zamířit do Iráku, zmizel.

 

Prozkoumali jsme sedm veřejných zakázek, které v roce 2016 zadával PM-MAS. Zjistili jsme, že se v nich jedná o nákup zbraní z Česka, Ukrajiny, Srbska, Bulharska, Rumunska a Gruzie. Podle dokumentů jsou zbraně nakupovány pro již zmíněný syrský program Train and Equip. Hodnota těchto sedmi veřejných zakázek je 71 milionů dolarů (1,7 miliardy korun), celkový objem zbraní putujících odtud do Sýrie je ale pravděpodobně mnohonásobně větší.

Masivní nákupy zbraní sovětského typu se nelíbí Rusku. Ruské ministerstvo zahraničí veřejně odsoudilo vývoz bulharských a rumunských zbraní do Sýrie. Navíc prohlásilo, že tyto dodávky vojenského materiálu nejsou jen porušením mezinárodních závazků o obchodu se zbraněmi, ale že zbraně jsou vyráběny nelegálně, protože licence na výrobu těchto zbraní už vypršely.

Zbraně na Blízký východ… Co by se tak mohlo zvrtnout?

Pro každý vývoz zbraní potřebuje exportér předložit sérii dokumentů, aby dostal exportní licenci. Tu schvaluje ministerstvo zahraničí a ministerstvo průmyslu a obchodu. Jeden z dokumentů – takzvaný certifikát koncového uživatele – má garantovat, aby se zbraně nedostávaly k teroristům nebo do nepřehledných občanských válek nebo konfliktních zón.

Uvádět nepravdivé informace v certifikátech konečného uživatele je proto nelegální. A podle dokumentů, které máme k dispozici, Pentagon v tomto ohledu selhal. V dokumentaci tvrdil, že koncovým uživatelem zbraní bude americká armáda, nikoliv syrští rebelové.

České ministerstvo zahraničí ke zjištění, že čeští zbrojaři jen od září 2015 dodali do Sýrie zbraně za 1 704 780 000 korun,  nejprve sdělilo, že se k „čistě spekulativním informacím“ nebude vyjadřovat. Když jsme tiskovému oddělení ministerstva poskytli dokumenty, které prokazují, že zbraně z Česka nakoupené americkou vládou jsou opravdu používány v Sýrii, oficiální reakce byla následující:

„Odpovědnost za dodávky pro konečné uživatele v USA je plně v kompetenci daných konečných uživatelů v USA, a to i v případě možných dodávek v rámci programů zahraniční vojenské pomoci. ČR tyto programy podporuje, jelikož cílí k posílení mezinárodní bezpečnosti (včetně EU a ČR) včetně boje proti (eliminace) ISIL a dalším teroristickým organizacím po celém světě (…)”.

Je proto otázkou, zda se ministerstvo zahraničí stalo obětí nepravdivých informací Američanů, nebo zda od počátku vědělo, kde zbraně reálně skončí.

Jen tři dny poté, kdy jsme na české ministerstvo zahraničí zaslali dokumenty z americké databáze veřejných zakázek, které jasně ukazovaly, že zbraně dodané z Česka rovnou poputují do Sýrie, byly údaje v této databázi změněny.  Tak, aby v nich nebyla žádná zmínka o Sýrii. Ve stejnou dobu byl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v USA na meetingu Globální koalice pro boj s ISIS.

Takže  už  víte, proč  hovořím o Sýrii a nikoliv o Ukrajině?  Kdo dodával  post/sovětské zbraně a  munici syrskému Islámskému státu, proč a jak?

Slyším odpověď, že  zbraně  dostávala  umírněná  syrská opozice a nikoliv islamisté? Pak čtěte pozorně- post/sovětské zbraně  a munice vystřídaly u Američanů a jejich odběratelů původní US  materiál. A  to ze  dvou důvodů:

-byl daleko levnější a při tom zabíjel více méně  stejně

-Američany  trénovaní  a vyzbrojovaní žoldáci   masově  přebíhali k Islámskému státu.

Nevěříte?  Pak si  prostudujte  toto z jedině správného serveru iHned:

Novináři popsali, jak americká CIA selhala v Sýrii. Bojovníci přeběhli k islamistům

dám jeden maličký citát:

Všechny strany se nyní shodují, že americká vojenská pomoc umírněným syrským bojovníkům proti režimu Bašára Asada se nevydařila, napsal americký deník The Wall Street Journal. Podle něj byl tento program zatím nejriskantnějším počinem CIA v Sýrii od začátku občanské války v roce 2011.

Konflikt si vyžádal přes 200 000 obětí a Asad je stále u moci. Umírnění bojovníci kontrolují jen zlomek severní Sýrie, zatímco Islámský stát a fronta an-Nusra, odnož al-Káidy, si pozice drží. Celé jednotky, které CIA podporovala a které prošly americkým výcvikem, se buď přidaly na stranu Islámského státu, přestaly bojovat, anebo se pohřešují.

Takže  místo  americké výbavy  radši  ta levnější  post/sovětská!!!! Pro islamisty. Když už  ti  tzv.bojovníci za „demokracii“ v  Sýrii, po treninku s novýmvybavením zdrhají  k Islámskému státu!

Mimochodem do vývozu zbraní a munice  v roce  2016 se zapojila,vedle České republiky kdože? No přece  UKRAJINA!!!!!!

Která v roce 2014/15 v absolutní nouzi, cca  4 měsíce po zahájení ATO  zoufale nakupovala, podle  Respektu, Bellingcatu a  poslance Růžičky  v  Česku munici a GRU jí to sabotážemi  kazilo!     Ovšem už ve  2016, po drtivých porážkách u Ilovajsku a Debalceva  zbraně  a munici vyvážela  Islámskému státu…… Tohle  nám Respekty, Seznamy.cz a poslanec  Růžička  předkládá k uvěření!

Jak, že  se  to realizovalo?  Jak se  také zbraně  do Sýrie  dostávaly a  to nikoliv  vládě  a jejím jednotkám, NÝBRŽ K ISLAMISTŮM  napřímo?

Tak na  to přesně odpovídá  třetí  text  z Investigace.cz.

I z něj si dovolím citovat:

–

Analyzovat lety a letecké společnosti, které přepravují vojenský materiál a zejména pak zbraně a munici není vůbec jednoduché. Přestože je spousta online nástrojů, které novinářům pomáhají sledovat letecký provoz, doprava zbraní má vlastní kategorii.

Spolu s BIRN a OCCRP jsme analyzovali 66 letů, které tyto dodávky zbraní během posledních 12ti měsíců přepravovaly. Lety, které startovaly v Srbsku, z nichž některé měly mezipřistání v Bratislavě či Ostravě, končily na leteckých vojenských základnách v Saúdské Arábii, Jordánsku nebo ve Spojených Arabských Emirátech. Tyto tři státy hrají podle mezinárodních pozorovatelů nezanedbatelnou logistickou roli při vyzbrojování syrských povstalců.

Analýza ukázala, že tok zbraní ze Střední a Východní Evropy na vojenské základny na Blízkém východě je stabilní: V průměru to vychází ne jednu leteckou dodávku zbraní týdně. Přitom před koncem roku 2012, kdy začaly masivní dodávky zbraní, nebyly nákladní lety z našeho regionu na Blízký východ vůbec obvyklé. To dokazují jak letová data z databází EU, tak nám to potvrdilo i několik planespotterů.

Jako hlavní dopravní uzly těchto armádních dodávek ze seznamu vyšla tři města: Bělehrad, Sofie a Bratislava. Na seznamu ale figuruje i letiště v Ostravě.

Důvody, proč si myslíme, že těchto 66 letů přepravovalo zbraně, jsou následující:

U 44 letů nám vojenskou povahu nákladu omylem potvrdil srbský letecký úřad.

Dalších 15 letů mělo cíl na vojenských základnách v Saúdské Arábii nebo Spojených arabských emirátech. Sedm letů bylo vojenských a provozovaných společnostmi, u kterých je zdokumentováno, že dodávají zbraně syrským rebelům.

Podstatná část těchto letů měla mezipřistání na jednom z českých nebo slovenských letišť. To by mohlo znamenat, že posádky doplňovaly zásilku vojenského materiálu před tím, než se vydaly směr Blízký východ.

Letecké statistiky Evropské unie poskytují náhled toho, jak velká by celá letecká operace mohla být: hovoří o tisících tun neidentifikovaného nákladu, který startoval na Slovensku nebo v Bulharsku a končil na jedné z námi monitorovaných blízkovýchodních vojenských základen.

Důležitou logistickou roli při přepravě vojenského materiálu hrají přepravci z Běloruska TransAVIAexport a jejich partnerská firma ze Slovenska Air Cargo Global. Letecká společnost TransAVIAExport za sebou má – co se týká přepravy zbraní, dlouhou historii. V roce 2014 byly tyto aerolinie najaty známým obchodníkem se zbraněmi Slobodanem Tešićem na to, aby dodaly srbské a běloruské zbraně na povstalecké letecké základny v Lybii. Sankční výbor OSN tento případ vyšetřoval s podezřením na porušení sankčních dohod.

Složme si tedy dnešní puzzle. Je nám tvrzeno,  že  za výbuchy  ve Vrběticích je  GRU a  snaha  dostat Ukrajinu, přes nějakého bulharského šíbra na kolena. A protože  to  tvrdí Respekt  s Bellincatem, je to pravda  pravdoucí. Protože  je  to nejblíže pravdě, kterou zná pan poslanec  Růžička.

Ovšem Respekt předvádí  jen konstrukce, které  může  doložit pouze  svými domněnkami a  dojmy.  Pro mne platí, že si domněnku  či  dojem nepletu s důkazem. A ve svém věku s tím už  ani nezačnu.

S využitím  mezinárodně oceněného investigativního českého portálu představuji daleko pravděpodobnější  konstrukci, z podstatné  části doloženou. Která  má  z faktografického hlediska  jedinou slabinu – přímo popisuje  dodávky  zbraní syrským islamistům z České republiky  a s NEJVĚTŠÍ PRAVDĚPODOBNOSTÍ především z Vrbětic, v  létech  2015 a 2016.

Letadla  startující  ze  Srbska, Bulharska, atd.atd. mezipřistávala  na českých letištích, pravděpodobně Ostravě, odkud  Na Vrbětice  zaútočil nikoliv  americký brouk,nýbrž  ruský  záškodník. Ostrava  tedy  ohledně Vrbětic  vyhovuje všem.

Mezipřistávala  a dobírala náklad  nikoliv ve 2014, kdy k vrbětickým výbuchům došlo. Nemám sebemenší  důvod  to nepřiznat.  Jenže  následující věta  z posledního článku o letecké přepravě

. Přitom před koncem roku 2012, kdy začaly masivní dodávky zbraní, nebyly nákladní lety z našeho regionu na Blízký východ vůbec obvyklé. To dokazují jak letová data z databází EU, tak nám to potvrdilo i několik planespotterů.

znamená tohle:

Koncem roku 2012 nastartovaly  masivní dodávky  zbraní a střeliva z post/sovětského prostoru  islamistům  do Sýrie.  Takže  to probíhalo zcela jistě nejen v létech 2015 a 2016 ,nýbrž  i 2013a  2014!!!!!

A  v jakém rozsahu? I  to ten poslední  článek řeší –

Letecké statistiky Evropské unie poskytují náhled toho, jak velká by celá letecká operace mohla být: hovoří o tisících tun neidentifikovaného nákladu, který startoval na Slovensku nebo v Bulharsku a končil na jedné z námi monitorovaných blízkovýchodních vojenských základen.

To  už vypadá i časově jinak,ne?

Přidejte  si k tomu informaci  z druhého citovaného textu  – že  když Investigace.cz  konfrontovalo  české  ministerstvo se svými zjištěními, že  Američané podvádí a zbraně údajně dodané jim končí v Sýrii, smazalo  veškeré dohledatelné stopy  o předmětných obchodech!!!!

Nehodlám nic naznačovat. Natož  činit  nějaké závěry.Nicméně jestli prokazatelně a doložitelně české zbraně a munice, s největší  pravděpodobností i z Vrbětic /proč jinak letiště Mošnov, že?/  v létech2015/16 končily u syrských islamistů  a  první masivní dodávky ke stejnému adresátu šly  už v roce  2012, pak lze oprávněně  SPEKULOVAT, že  se tak dělo i v  roce  2014!!!

Co takhle spojit  vrbětické exploze právě  s tímhle  fujtajblovým kšeftem?  Například, že nešlo o sabotáž, ale  o vhodnou příležitost  cosi , co hrozilo velkým průšvihem, zakrýt?

Konstatuji,  že  jediná vyšetřovací  verze , která je nám předkládána  je  děravá jak cedník a věrohodná jak podomní prodavač  zázračných dek, hrnců a univerzálních  mazání na cokoliv.

Je nám tvrzeno, že  EXISTUJE JEDINÁ  vyšetřovací verze  Vrbětic.

Správná informace zní,  že  JE PŘIPUŠTĚNA  jen JEDINÁ vyšetřovací  verze   v tomto případě! Jakkoliv je  bizarní.

Tedy z mého pohledu. Já sám jsem schopen jich  dát  z fleku celkem nejméně  7.

1-ta  jediná šetřená

2-exploze  záměrná  se  zahraniční ingerencí, ale  kvůli  zbraním pro Islámský  stát, proti kterému jsme přece bojovali a bojujeme. Proto přece jsou  naši boys  dosud  v Iráku  a dokonce  v Mali, že?

3-exploze  nešťastnou náhodou, například  samovznícením

4-exploze  díky  neodborné  manipulaci

5-zámerné  vyhození  skladu  vlastníky  nebo  zaměstnanci  na zakrytí nějakých temných machinací

6-exploze  na zamaskování krádeže zbraní a střeliva   lidmi zvenčí

7-záměrná sabotáž  IMEXu  od konkurence

Ale když si vezmu  trochu času, jistě lze vymyslet další. Není  tu takhle náhodou PČR od  toho, aby  šetřila  všechny myslitelné možnosti zločinu?

V každém případě, pan poslanec  Růžička  doporučil občanovi ze  svého volebního obvodu  místo Kosy  a vlka  dva jiné, podle  něj – tajené pravdě blížící se veřejně  dostupné zdroje.

Jak  dopadly  v konfrontaci  s  jinými tvrdými  a renomovanými  jste  si přečetli včera a dnes. Závěr  si udělejte  sami!

Jestli takhle  vypadá to, co je před námi utajováno, pak potěš koště!

A  aby toho nebylo málo, přidám ještě video z YouTube, z roku  2017, kdy policejní ředitel Zlínského kraje pořádá tiskovku  kvůli dvěma mužům ze Zlínského kraje kteří se tehdy na jaře vloupali do střeženého muničního skladu ve Vrběticích, který v roce 2014 zničily rozsáhlé výbuchy. Muži ve věku 20-35 let z areálu odnesli desítky zbraní a výbušnin…..

V roce  2017, kdy byl objekt muničáku už opravdu  důkladně  střežen.Na  rozdíl od roku 2014…. je nutné ještě něco dodávat?