Tak se zdá, že Netflixu se zase jednou povedl parádní obchod. Animák Rodina na baterky z produkční stáje Phila Lorda a Chrise Millera měl sice původně řádit loni v kinech, nakonec se ho však rodinky s dětmi dočkaly právě na streamovací službě. A ta si tak letos konečně může připsat výrazný kvalitativní zářez. Nový animák o nesourodé rodince bojující proti robotí apokalypse totiž doprovází velmi nadšené zámořské reakce mluvící o animáku roku i sympaticky vysoká hodnocení na filmových databází. Trefili se tvůrci Paralelních světů či LEGO příběhu i v naší redakci opět do černého?

Jak to vidí Imf:

Lord a Miller se vracejí. S technikou ze Spiderverse, ale tematicky spíš zpátky k Zataženo, občas trakaře, s nepřehlédnutelným rodinným drámem, které jako by vypadlo z těch lepších pixarovek. Co se na tomhle all-star týmu může pokazit? Vlastně nic moc. Rodina na baterky potvrzuje post letošního favorita a potěší celou rodinu, ať už mluvíme o boomerech, mileniálech nebo malých dětech. Je to hodně barevné a hýbe se to opravdu rychle, takže až ve třetím aktu ti starší a pokročilí pochopí, jak banální vlastně hlavní zápletka je, jakkoliv se snaživě kryje za neprůstřelný vztah otce a dcery, co se myšlenkově odcizili, ale srdíčkově jsou si pořád blízko. 

Malá domů, navíc opentlená frenetickou akcí, kdy proti obrazovce neustále něco vystřeluje nebo vybuchuje v reji technicolorových odstínů. Formálně rozhodně o parník před konkurencí, nenuceným odsypáváním popkulturních referencí i vizuálních easter eggů taky, ale zároveň mám pocit, že Lord a Miller při zabrušování do rodinných traumátek rychle opouštějí pevnou půdu pod nohama. Naštěstí odtamtud vždy vykličkují se ctí a odžónglují tu svou divočinu až do konce ve zběsilém tempu, u kterého se tatínkům a maminkám bude odlepovat obočí, ale zase si poplakají u závěrečných titulků plných dobových fotek tvůrců. A jejich ratolesti? Pro ty bude Rodina na baterky animák roku, co jim většinu stopáže mluví z duše. A jestli je právě tohle cílovka, pak jde jednoznačně o trefu do černého.

Jak to vidí Mr. Hlad:

Možná jsem se těšil trošku moc. Rodina na baterky je hodně fajn animák, který minimálně co do vizuálních nápadů zvládá nabídnout mnohem víc než to, na co jsme zvyklí a možná i víc, než co servírují ti nejlepší v oboru. Navíc to má celé i sympatické hrdiny, funkční vtipy a velmi dobrou akci. Jenomže v základu je ten příběh až příliš obyčejný a předvídatelný, ať už v rovině „táta hledá cestu k dceři a dcera k tátovi“ nebo „technologii ruplo v bedně a chce ovládnout lidstvo“. Není to nic, co by mi vyloženě zkazilo zážitek z filmu, ale na druhou stranu ta technická kreativita, nápaditost a zábavnost tu často jen zdůrazňuji banalitu a obyčejnost zápletky. Tvůrci sice zvládají s grácií prodat i tu, ale přeci jenom jsem čekal trošku víc.

Jak to vidí Spooner:

Tak se zdá, že animované kousky z produkce Phila Lorda a Chrise Millera už jsou skoro stejnou zárukou kvality, jako počiny od Pixaru. Tahle sehraná dvojka to totiž zase zvládla a naservírovala nám další neskutečně nabitý a nahláškovaný animák, který totálně překypuje nápady a svými vizuálními hrátkami si mě získal od prvních minut. A až do samotného konce mě nepustil. Tvůrci zde přitom na první pohled nepřichází tentokrát s žádnou inovací a vlastně mixují dohromady to nejlepší z předchozích titulů. Máme tu ulítlost ze Zataženo, občas trakaře, zběsilost LEGO příběhu a originální vizuální stránku po vzoru Spider-Mana. To vše je ale zabaleno do tak neodolatelného a režijně suverénního hávu, že mě tahle disfunkční rodinka semlela ve výsledku více než většina zmíněných pecek. Přidejte si pak k tomu až nečekaně funkční a správně dojemnou linii mezi otcem a dcerou, z níž jsem byl dost naměkko, a máme tu dokonale vybalancovanou a naspeedovanou rodinou zábavu, ke které se budu vracet asi hodně často.

Jak to vidí Cival:

Nejzábavnější animák za hodně dlouhou dobu. Miller s Lordem se zase smějou. Já taky.

Recenzi čekejte velmi brzy.