Příčin srážky bylo hned několik: vysoká rychlost, nedostatečně jižně vychýlený kurz určený kpt. Smithem, nevhodné světelné podmínky a absence pátracího světla v důsledku jeho zákazu pro britské civilní lodě.
A proč zahynulo tolik lidí? Zejména proto, že záchranné práce byly velmi špatně organizovány, byl zde nedostatek záchranných člunů a nepostačovala ani jejich technologie obsluhy.
Zábava na palubě opravdu ve skutečnosti pokračovala
Když v kultovním filmu Titanic od Jamesa Camerona ledovec narazí do lodi, sledujeme lidi, jak se baví v salóncích, popíjejí, smějí se, tančí, pokuřují kvalitní doutníky nebo se snaží usnout. S největší pravděpodobností to tak vypadalo i v reálu. Pasažéři všech tří tříd si chtěli dovolenou na luxusní lodi plnými doušky užít. Historici dokonce zjistili, co jedli cestující Titanicu hodinu předtím, než se katastrofa udála.
SS Prinz Adelbert: Fotografie ledovce, který potopil Titanic, a popis červené barvy poškrábané po jeho jedné straně vyšly najevo až po letech ...
Mezi oběťmi byli i někteří z nejbohatších lidí světa a mnoho známých osobností, které si nechtěly plavbu, jež vstoupí do dějin, nechat ujít. Zachovalý vrak byl později objeven ve vodách Atlantiku, což dalo další inspirativní myšlenky všem, kdo se chtěli katastrofou zabývat.
Luxus a bohatství, dnes na dně oceánu
Titanic měl představovat luxus a bohatství. Loď byla vybavena palubním telefonním komunikačním systémem, knihovnou i holičstvím, pro cestující první třídy byl k dispozici i bazén, tělocvičně, sqashové hřiště, turecké I elektrické lázně a Veranda Cafe.
Taktéž Café Parisien nabízelo speciality pro cestující první třídy, které mohli konzumovat na prosluněné verandě s dekorovaným mřížovím. Společenské místnosti první třídy byly obloženy vyřezávaným dřevěným obložením, drahým nábytkem a dalšími dekoracemi. Naproti tomu třetí třída byla vybavena velmi skromně, a o tomto rozdílu svědčily i ceny jednotlivých lístků: Cena salónní kajuty se v dnešních cenách pohybovala kolem 128 000 USD; kajuta v první třídě stála zhruba 4 400 USD, druhá 1 900 USD a palubní lístek pro třetí třídu pouhých 440–1170 USD. Stejně odlišné bylo i technické vybavení v jednotlivých třídách – od výtahů přes elektrické osvětlení. K dalšímu vybavení patřil prostor pro venčení psů, nemocnice s operačním sálem místo běžné lodní ošetřovny, mrazicí skladiště řezaných květin, ubytovací prostory pro služebnictvo první třídy a jiné. Loď byla vybavena na svou dobu nejvýkonnějšími rádiovými stanicemi.
Rozdíl v jednotlivých třídách na Titanicu byl vskutku propastný
Podle toho se můžeme i domýšlet, co dělali lidé na palubě před tím, než se Titanic navždy ztratil v hlubinách oceánu. Kapacita záchranných člunů byla reálně minimálně o pětinu nižší, než se udávalo. Představy o záchranně 2 200 lidí z paluby Titanicu během asi 30–60 minut s pomocí tehdy dostupných technologií je nereálná.
Na palubu se nalodilo přes 1 300 cestujících, z toho více než 300 v první třídě, téměř 300 osob v druhé třídě a přes 700 ve třídě třetí. I když Titanic nebyl na své první plavbě kapacitně zcela vytížen, společně s posádkou bylo na palubě celkem 2 223 lidí.
Zlé předtuchy
Ač byla plavba Titanicu nesporně největší událostí života smetánky té doby, mnohé prameny uvádějí, že existovalo mnoho špatných znamení a „náhod“, které svědčily o tom, že se něco nepovede. Více než tři desítky lidí plavbu na Titanicu odřekly na poslední chvíli z různých důvodů, mezi kterými nechyběly ani zlé předtuchy, jež panovaly i na lodi – několik přeživších vzpomínalo na kokrhání kohouta, které v Cornwalu a Walesu ohlašuje smrt.
Titanic jel rychle, byl těžký a ... další souhra náhod
V neděli 14. dubna bylo dobré počasí. V dopoledních hodinách nechal kapitán E. J. Smith sloužit bohoslužbu v jídelně, která byla poté opět připravena ke stolování. Jako obvykle jídlo bylo skvělé a mělo až deset chodů!
Podle zaznamenávaných rychlostních údajů se rychlost Titanicu stále zvyšovala a k poledni 14. dubna urazil dalších 546 mil (879 km).
Již v průběhu dopoledne přicházely na loď radiodepeše se znepokojujícími informacemi o výskytu ledového pole, když v tu dobu plul Titanic rychlostí přibližně 22 uzlů (41 km/h) a blížil se k mělčinám, od nichž se ve vzdálenosti asi 200 mil (320 km) nacházela ledová pole.
Velení Titanicu mělo dostatek informací o výskytu ledovců, ale se zprávami nebylo účelně nakládáno.
Palubní promenáda ve 2. třídě
Před večerním střídáním služeb, změnil Titanic kurz a 18 hodin proběhlo střídání důstojníků na můstku. Velicí důstojník provedl na základě informací výpočet, ze kterého mu vyšlo, že k místu setkání s ledem dojde až po ukončení jeho služby a dále se o toto nezajímal.
Kolem osmé hodiny večerní proběhlo další střídání a s ním i nové výpočty, které potvrdily, že k setkání s mělo dojít až před jedenáctou hodinou.
Vzhledem k tomu, že nevál vítr, byla hladina oceánu klidná. Lidé v první třídě měli honosnou večeři a dále se bavili.
Ledovec nebyl vidět
Pár minut po varování od jiné lodi, jež právě ledovým polem proplouvala (mnohá varování nebyla doručena pro problémy s radiotechnikou), zpozorovala hlídka Titanicu mlžný opar vpředu, přímo před přídí. Loď prudce změnila kurz, ale ledová masa již byla příliš blízko.
Ve 23:39 signalizovaly zvonce třemi údery „Předmět před lodí“.
Ledovec, který se ocitl v plavební dráze lodi, se údajně před několika málo hodinami ve vodě převrátil a stékající voda jej učinila tmavým, a pro hlídku neviditelným. Titanic byl velmi těžký a plul obrovskou rychlostí. Měl tedy i velkou setrvačnost, malé, ale na tehdejší dobu dostatečné kormidlo, a ledovec byl zpozorován pozdě. Výsledné roztržení boku lodi bylo pro Titanic daleko více devastující než čelní náraz.
Na nejvyšší palubě zábava pokračovala
I když na horních palubách nevypadal náraz dramaticky, v podpalubí tomu bylo jinak. Zejména na palubě D byl náraz cítit nejvíce, někteří lidé dokonce vypadli z lůžek. Kotelna již byla v té době pod vodou.
Ihned po nárazu přišel kapitán Smith na můstek, aby zjistil, co se stalo. Ještě předtím uzavřel 1. důstojník vodotěsné dveře v přepážkách jednotlivých komor. Ty však byly vodotěsné pouze mezi sebou, nikoli směrem k palubám. Plnící se přední komory zatěžovaly trup lodi tak, že začal klesat přídí pod hladinu a voda se postupně začala přelévat do dalších komor přes horní hranu.
Titanic nešlo udržet na hladině ani při odčerpávání vody balastními čerpadly. Kolem půlnoci, cca 20 minut po srážce již pronikla voda do obytných prostor 3. třídy. Všichni cestující i posádka dostali záchranné vesty. Vzhledem k chladnému počasí a ledové vodě severního Atlantiku mohli cestující přežít pouze 5–10 minut, odolnější jedinci i 20 minut.
Pět minut po půlnoci vydává kapitán rozkaz k přípravě záchranných člunů, v 00:10 bylo provedeno vyklonění člunů a v 00:25 rozkaz k opuštění lodi, podle lodních zvyklostí „ženy a děti první“.
Velmi vzácný, finančně téměř nedostupný plakát, hlásající plavbu Titanicu, která již nikdy neproběhla...
Suběžné tragédie lidských životů
Stejně jako ve filmu, stovky lidských dramat se odehrávaly na jednom místě, uprostřed ztemnělého oceánu. Nezištní jednotlivci se vzdali svých míst, aby zůstali s blízkými nebo dovolili zranitelnějšímu cestujícímu uniknout, muži odváděli své manželky, které se většinou po katastrofě staly vdovami… Nakonec se zachránilo pouze 706 lidí.
Očití svědci později vypravovali, jak jednali lidé, kteří čekali na potopení lodi na palubě. Thomas Andrews, hlavní designér Titanicu, byl naposledy viděn v kuřácké místnosti první třídy, když tupě hleděl na obraz lodi na zdi. Benjamin Guggenheim a jeho komorník se vrátili do svých pokojů a převlékli se do formálních večerních šatů. Vyšli pak na palubu a prohlásili: „Jsme oblečeni v nejlepším a jsme připraveni jít dolů jako pánové.“
Isidor Straus zase se svou manželkou Idou odmítli, kvůli vysokému věku, místo na záchranném člunu a společně odešli do kajuty, aby tam v objetí zemřeli. Navíc existuje i emotivní legenda, která vypráví o tom, že zatímco se Titanic potápěl, lodní kapela zůstala na palubě a hrála píseň Blíž k tobě, Bože můj. Ani jeden hudebník z osmičlenného uskupení ztroskotání lodi opravdu nepřežil.
Přibližně ve 2:20 dne 15. dubna 1912 se Titanic ponořil do hlubin oceánu.
Zdroje:
www.history.com, Titanic, březen 2020
https://cs.wikipedia.org/wiki/Titanic
https://epochaplus.cz/odhalena-zkaza-titanicu-unikatni-video-ukazuje-tragedii-v-realnem-case/
