Mosul v roce 4. Jak město zničené Islámským státem vstává z popela

4. května 2021

Ulice opět ožily, nejdříve se obnovily trhy a obchody.

Lenka Hrabalová

Druhé největší město Iráku se nechvalně proslavilo jako dějiště hrůz páchaných Islámským státem. Teroristická organizace zde vládla v letech 2014 – 2017. Do míst, která byla domovem prastarých kultur i početné křesťanské komunity, se po válce vrací život.

Noříme se do úzkých uliček starého města. Z některých domů v historické části Mosulu zbyla jen hromádka suti, jiné zmizely úplně. Uličky zdobí množství mešit, svatyň i křesťanských kostelů. Všechny se usilovně opravují, některé svatostánky se staví kompletně znovu.

Ulice jsou plné lidí. Na blonďatou cizinku ukáže takřka každý, mnozí zamávají. Někteří se zastaví na kus řeči, další nás zvou k sobě domů na čaj. Atmosféra je mnohem lepší, než jsem čekala. Nebýt všudypřítomné suti a stížností na vládu, řekla bych, že je dokonce pozitivní.

Zkáza

Mosul přišel v éře Islámského státu o velkou část významných památek, díky kterým byl ještě na začátku 21. století považován za unikátní ukázku orientálního města. Islámský stát ničil především náboženské stavby, jeho bojovníkům padlo za oběť dvaačtyřicet mešit, hrobek i svatyní, a také tři křesťanské kostely.

Destrukce Mosulu je pro zbytek světa spjatá s videem z Mosulského muzea, v němž muži v maskáčích ničí historické exponáty. Uváděným důvodem byl odpor k vyobrazení živých bytostí, které mohou coby modly lákat k uctívání jiných bohů. Poničena byla i archeologická lokalita Ninive, ležící přímo uprostřed tehdy téměř dvoumilionového města.

Mnoho artefaktů bylo rozprodáno sběratelům za miliony dolarů, které skončily v kapsách Islámského státu. Místní obyvatele nejvíce zasáhla destrukce hrobky proroka Jonáše (Nabí Júnis), která byla společným svatým místem pro muslimy, židy i křesťany. Prvnímu pokusu o její likvidaci lidé zabránili, podruhé už zkázu neodvrátili.

Podpořte Reportér sdílením článku