Galerie získala kolekci sběratele Tutsche, měl čich na autory od 80. let

Kolekce, díky níž se královéhradecká Galerie moderního umění zařadila mezi nejvýznamnější galerie v České republice, čítá více než 800 děl.

Tím se stává výlučným dokumentem sběratelství od 80. let minulého století, neboť obsahuje zásadní díla českého umění mezi modernou a postmodernou od významných autorů jako jsou Jiří Načeradský, Jiří Sopko, Antonín Střížek, Naděžda Plíšková nebo Alena Kučerová. Kromě obrazů se brněnský sběratel zaměřoval i na konceptuální umění, kam náleží Jiří Kovanda, Jiří David nebo Ján Mančuška.

Karel Tutsch (1941 - 2008) od roku 1986 do své smrti provozoval Galerii Na bidýlku v Brně, nejstarší soukromou galerii u nás, v níž uspořádal 169 akcí. 

12 fotografií

„Platila za zásadní místo setkávání a prezentace české a slovenské neoficiální scény. Byla v nevelkém podkrovním bytě na Václavské ulici a ve své době šlo o podnik veskrze ilegální. Po roce 1989 doplňovala a mnohdy nahrazovala zaseklý výstavní porevoluční provoz,“ říká ředitel Galerie moderního umění František Zachoval.

Galerie Na bidýlku zahájila výstavou Jiřího Načeradského (1986). Vedle známých neoficiálních autorů se od počátku zaměřovala také na nastupující generaci, především na členy postmoderní skupiny Tvrdohlaví, a solitérní umělce jako Jan Merta, Jiří Petrbok, Vladimír Kokolia nebo Vladimír Skrepl, či ještě neetablované mladé autory Ján Mančuška, Eva Koťátková, Tomáš Vaněk.

Zejména site specifik instalace Jiřího Davida a Jiřího Kovandy z konce 80. let patřily v českém kontextu k ojedinělým experimentům. V 90. letech Karel Tutsch sledoval také zahraniční autory, především německé, k nimž patří André Butzer, Thomas Helbig, Markus Selg nebo Christian Macketanz.

„S Karlem Tutschem jsem se znal mnoho let. Snad si mohu dovolit říci, že jsme byli přátelé. Karel měl vytříbený cit pro dobré umění i pro dobré víno. Co se týče vína, mnohé jsem se od něj přiučil,“ tvrdí Jiří Kovanda, který měl Na bidýlku třináct samostatných výstav a ve sbírce je zastoupen 72 pracemi. 

„Mám velmi pěkné vzpomínky na několik společných výletů do vinných oblastí na Moravě i v Rakousku. Stejně tak mi pomohl otevřít cestu na naši uměleckou scénu. Jeho Galerie Na bidýlku na ní svého času hrála jednu z nejvýznamnějších rolí. Nabízel však pomocnou ruku i dalším umělcům a umělkyním a pro mnohé z nich to byly první důležité kroky na jejich úspěšné pouti,“ vzpomíná Jiří Kovanda.

Milostná lyrika

V kolekci je například Kovandova Milostná lyrika (1988), která byla k vidění na společné výstavě s Martinem Johnem a Vladimírem Skreplem v Okresním kulturním středisku v Liberci v roce 1988.

„Trojice autorů tam tehdy představila jednu z aktuálních podob postmoderní malby, která stála v opozici vůči předchozí umělecké generaci. Kovandova instalace sestávala z 11 obrazů různých formátů vytvořených ze vzorovaných látek s ornamentem kosočtverců, na něž autor s jistou dávkou sarkastické distance aplikoval motiv usmívajícího se klauna, který dostal erotické vyznění. Edith Jeřábková tuto přelomovou výstavu rekonstruovala podle dobových fotografií v roce 2010 v pražské Galerii Svit,“ říká Judita Kožíšková.

S brněnským galeristou měl blízký vztah také umělec Jiří David. „Ještě než Karel Tutsch otevřel svou, dnes už legendární, Galerii Na bidýlku, dokázal díky svému intuitivnímu rozhledu v brněnském vysokoškolském klubu uspořádat větší výstavu studentů Akademie výtvarných umění, jako například Michala Gabriela, Tomáše Císařovského, Antonína Střížka i mou práci. Z dnešního pohledu se to zdá běžné, že se třeba studenti uměleckých škol stávají finalisty Chalupeckého ceny, ale v polovině 80. let to byl průkopnický čin,“ podotýká Jiří David.

„Karel měl opravdu přirozený ‚čich‘ a dokázal vyhmátnout to podstatné z tehdejší vizuální scény. Proto je také jeho sbírka zcela zásadní a jedinečná,“ uvádí malíř, pedagog a spoluzakladatel skupiny Tvrdohlaví.

Totální distance v období sociální vybledlosti

David měl v roce 1988 Na bidýlku vlastní výstavu, kterou doprovodil manifestačním textem Totální distance v období sociální vybledlosti. Neboli totální distance jako projev nulové situace, jenž ve své době pobouřil starší modernistickou generaci umělců a představuje zásadní dokument o počátcích postmodernismu v českém umění. V témže roce David namaloval díla Na růžích a Bohemia nebo cyklus Domov, která se posléze stala součástí sbírky Karla Tutsche.

Klíčová díla ze sbírky galerie vystaví ve čtvrtém patře do 23. května. Až bude detailněji probádána, v roce 2023 má být k vidění v ucelené podobě.

„Samozřejmě jsem se se sbírkou nechtěl rozloučit, protože jsem v provizorním depozitáři na svého bratra často vzpomínal. Nakonec převládla motivace prodat ji sbírkotvorné instituci, která s konvolutem bude schopna pracovat a v budoucnu ho i prezentovat,“ konstatuje Jindřich Tutsch, bratr zesnulého sběratele Karla.