Hlavní obsah

Senioři by mohli v Praze fungovat jako „živá laboratoř“

– Praha

Někteří senioři a seniorky v hlavním městě by mohli začít fungovat jako takzvaná živá laboratoř pro inovátory a výrobce nových technologií. Mohli by testovat jejich nápady a produkty a dodávat podněty a požadavky ke zlepšení. Zapojení do vývoje a testování nabízí organizace Sociální služby Praha 9 (SSP). K propojení start-upů či výzkumných týmů s nejstarší generací má přispět projekt I-CARE-SMART, který tento týden představily jeho manažerka Veronika Schwarzová a ředitelka SSP Michaela Žáčková. Podle nich se za epidemie ukázalo, že moderní technologie nejsou ke starším lidem příliš vstřícné.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Vedle SSP se do projektu, který začal v květnu 2019 a skončí za rok, zapojilo 12 organizací a institucí ze sedmi zemí. Cílem je zlepšit kvalitu života starších lidí díky inovacím a zapojit je do vývoje nových technologií. Vzniknout má mezinárodní platforma na podporu takzvané stříbrné ekonomiky, v níž jsou hlavním hráčem senioři. Je možné získat peníze z evropského fondu pro regionální rozvoj.

SSP provozuje domov pro seniory či pečovatelskou službu. Stará se o více než tisícovku lidí ve vysokém věku či s postižením. K využívání technologií přispěla epidemie. Platila nařízení o zákazu návštěv a opouštění zařízení. Začaly se využívat tablety, počítače a aplikace, které pomáhaly spojit se s blízkými.

„Poučili jsme se, že technologie mají limity. Většina není přizpůsobena seniorům. Řada z nich špatně vidí, špatně slyší, mají omezenou jemnou motoriku. Problém technologií není, že bychom je nechtěli, ale většina se seniory nepočítá,” uvedla Schwarzová.

5G sítě pomohou s péčí o seniory

Mobil

Virtuální realita či kontakt s robotem

Autoři projektu v SSP na začátku ověřovali, zda mají starší lidé o moderní techniku zájem. Ukázalo se, že je virtuální realita, kontakt s robotem, různé aplikace či komunikace na dálku baví a pomáhají jim. „Vyzýváme ke spolupráci inovační subjekty, start-upy, malé a střední firmy, univerzity či výzkumné týmy, které mají nějaký nápad a pracují na výrobku či službě, která by reagovala na potřeby našich seniorů. Zveme je ke spolupráci jako živá laboratoř,” řekla Schwarzová. Inovátoři by dostávali podněty od klientů i pracovníků, mohli by své produkty podle toho vyvíjet či upravit.

Podle Žáčkové jsou na trhu sice třeba zjednodušené telefony a aplikace pro seniory, ale není jich dost a nejsou propracované. „Problém je v infantilizaci. Lidé nejsou dětinští, nemají mentální omezení. Potřebují ale pomoci s motorikou. Je problém pracovat s myší či touchpadem. Třesou se jim ruce. Chytrý mobil je pro starší seniory velká potíž,” popsala šéfka SSP.

Problém dělají i příliš malá tlačítka či nepřátelské ovládání. Zkušenosti ukazují, že obsluhování by mělo být snadné bez komplikované cesty a složitých technických řešení. Nutná je propracovanější vizuální stránka. „Cesta tudy povede, je tomu potřeba přizpůsobit trh,” je přesvědčena Žáčková. Podle Schwarzové by senioři ocenili také to, kdyby tvůrci a výrobci pamatovali na postupné zhoršování jejich kondice kvůli věku.

Vědci v Česku i cizině zkoumají vztah nejstarší generace k technologiím. Testují využívání humanoidů, umělé inteligence či virtuální reality. Nové technologie mají přispět ke zlepšení zdravotního stavu, posílení soběstačnosti, odbourání pocitu osamělosti či zajištění většího bezpečí.

Reklama

Související témata:

Související články

Spamy na internetu nejčastěji šíří senioři

Nejaktivnějšími šiřiteli nevyžádané elektronické pošty na internetu jsou senioři ve věku nad 65 let. Zajímavý je také fakt, že s přibývajícími léty uživatelé...

Výběr článků

Načítám