InzerujTEĎ

 
 
 

Kdy a kam

  • Vernisáž výstavy kuriozit k 120. výročí založení muzea

    středa 1.5 16:00 - Muzeum, Vodňany

  • Výstava historických hraček

    středa 1.5 9:00 - Muzeum – Stará radnice, Volyně

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Letní a zimní čas

V roce 2018 skončila v EU debata o letním a zimním času. Každý stát se má zařídit podle svého. Téma se odsunulo do pozadí, momentálně není na stole. Co vyhovuje vám?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Úvod  >  Táborsko  > 

V táborských Čelkovicích se objevila nutrie říční. Škůdce, mazlík nebo dietní lahůdka?

6.5.2021 10:57

TÁBOR - Pokud při procházce zaměříte z čelkovického mostu pozornost na vodní hladinu, můžete při troše štěstí ve vodě uvidět zvíře podobné bobrovi. „Už v zimě jsem si všiml, že ve vodě plave zvíře, které má snad 10 kilo. Jsem rybář, ale takto velikou vodní myš jsem ještě neviděl. Lidé ji začali krmit a až když to vylezlo na břeh, tak jsme poznali, že to není bobr, ale nutrie. Bylo to pro nás veliké překvapení. Kde se tady vzala? Jezdí si mezi pruty, jako by se nic nedělo. Zřejmě krmením skoro ztratila plachost a snadná obživa přilákala na jaře i další kusy. Vylezou na břeh, dojdou si pro padané jablko nebo pro to, co na břeh přinesou lidé třeba i kachnám. Úplně na pár kroků k ní zatím nepřijdete," všiml si rybář Jiří Martinů z Čelkovic.

 

„Výskyt nutrie není pro rybáře nic pozitivního, protože ničí rostliny, narušují břehy řek a rybníků tím, že dělají nory. A navíc se hrozně rychle množí. Všiml jsem si, že mají v břehu už jednu noru, ale myslím si, že jich tam bude víc," dodává Jiří Martinů, který redakci na nutrie upozornil. A skutečně se podařilo nutrie vyfotit nejen ve vodě, ale i na břehu.

Kde se nutrie vzaly?
Nutrie byly v nedávné minulosti chovány pro kožešinu i maso. Jak je to však s nimi dnes, kdy móda kožešin ze zvířat je passé, chov proto není rentabilní a tudíž chovatelů bude poskrovnu? „Nutrie se do Československa poprvé dovezly v roce 1924 do uzavřeného chovu ve východních Čechách. Poté v 80. a 90. letech začal tento živočich pronikat do volné přírody a způsobovat zde značné škody. Nutrie říční, stejně jako norek americký či další invazivní druhy do české přírody nepatří," říká Ondřej Šanda z Hnutí Duha v Českých Budějovicích a pokračuje: „Nutrie v přírodě způsobuje neřízeným šířením značné škody a tohoto živočicha rozhodně nebude nikdo chránit."
Kdo se však má postarat o redukci dle ochránců přírody nežádoucího tvora? Na to jsme se zeptali mysliveckého hospodáře Tomáše Voborského z mysliveckého sdružení Hýlačka Větrovy. I on potvrdil, že populace nutrie říční byla zpočátku málo početná a její přítomnost byla v minulosti zcela přehlížena. V současné době se vzrůstající četností narůstají i problémy. „Chybí nám potřebné informace o biologii nutrie, na jejichž základě by bylo možné jednoznačně definovat její roli v přírodě. Nemáme k dispozici ani celková data o škodách, které působí. Na základě zkušeností z řady oblastí v jiných zemích je zřejmé, že nutrie patří mezi druhy invazivní, se značným potenciálem pro negativní vliv na domácí faunu a flóru a s možnými riziky epidemiologickými i hospodářskými. To jsou důvody, proč je nutrie říční v Evropě považována za nežádoucí dle nařízení EU č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazivních nepůvodních druhů," dodává Voborský.
V současné době může nutrii říční lovit pouze myslivecký hospodář a myslivecká stráž. Ve výkazech mysliveckého hospodaření se tento velký hlodavec objevil poprvé v roce 2003. První tři roky bylo v ČR vykazováno v průměru 300 ulovených jedinců. Od té doby úlovek exponenciálně narůstá a v roce 2016 přesáhl 6000 jedinců. Nutrie se v řadě honiteb stává významným druhem, který je ceněn pro kvalitní kožešinu i dietní zvěřinu, ale zároveň je druhem v přírodě značně problematickým.

Pozor na kousnutí
Rodiny nejen z Čelkovic, ale i z Tábora chodí nutrie pod most krmit. Jak jsme byli svědky, skutečně je nutrie velice málo plachá a časem by si mohla vzít pamlsek z ruky jako v Praze na Vltavě. Je však otázkou zda by nemohla kousnout nebo přenést kontaktem na člověka nějakou nemoc.
„Každé zvíře, které se dostane do úzkých, zejména volně žijící zvířata, se brání všemi způsoby. Nejsou to žádní mazlíčci, jak by se na první pohled mohlo někomu zdát. Je dobře známo, že kousnutí je kvůli masivní infekci v tlamě a na zubech vždy komplikované s těžším průběhem hojení," vysvětluje Lubomír Nezbeda, ředitel odboru veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví 2 v Táboře a dodává, že kontakt s každým neznámým zvířetem představuje jisté riziko pro člověka, zejména pro děti.
„Nerad bych označil nutrii za nebezpečné zvíře, vždyť nutrie byla řadu let oblíbeným farmovým zvířetem pro kožešinu a pro kvalitní maso. Přesto je na místě jistá opatrnost. Například právě zmíněné kousnutí, kdy nutrie kousne a pak uteče, je problém. Pokousání člověka zvířetem znamená, že se musí u zvířete provést veterinární vyšetření s cílem vyloučit vzteklinu. A nastává problém, jak to udělat, když je zvíře kdovíkde. Jistým rizikem při kontaktu s nutrií je i přenos toxoplazmózy. Nejde ani tak o výkaly, to je spíš kočičí záležitost, ale platí to obecně při porušení principů osobní hygieny. Nutrie je také hostitelem některých hlístic, které mohou u člověka způsobit zdravotní problémy na kůži," dodává veterinář.

Na víně...
Nutrie říční byla v minulosti vyhledávanou lahůdkou, kterou ze svého jídelníčku nevypustil snad žádný gurmán. Receptů na internetu se nalezne mnoho, ale proč si nenechat poradit od odborníka. „Nutrii jsem vařil mnohokrát a má podobné maso jako králík, jen je takové červenější. Pamatuji si, že dříve se podávala hlavně v nemocnicích, ale byla i volně k prodeji. Doporučil bych nutrii pečenou na víně a zelenině. Očištěnou, odblaněnou a prošpikovanou jí dát do pekáče se lžící sádla. Poté okmínovat, osolit, opepřit a dát péct do vyhřáté trouby na 200 stupňů Celsia. Po třiceti minutách přidat nakrájenou zeleninu, slaninu a během pečení podlévat bílým vínem. Péci ještě dalších půl až tři čtvrtě hodiny a podávat s vařeným bramborem," doporučil úpravu Jiří Martinů, rybář, který na existenci nutrií u mostu v Čelkovicích upozornil, ale je také šéfkuchařem v restauraci Na Mýtě v Sezimově Ústí.
Veterináři ovšem upozorňují, že pro potravinové využití je tu povinnost vyšetřit takové maso na parazitární onemocnění trichinelózou podobně jako se vyšetřuje maso domácích a divokých prasat.

Autor: Miroslav Pejčoch

Diskuse k článku - 1 příspěvek
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 

  • anonymní čtenář 

    Reagovat

     

    Tak sledovaná nutrie je na Lužnici již několik let. Jeden odborník si myslel,že ji pustí na potok a ona tam na něj počká. Není hloupá jako on a šla po vodě a za potravou. Té jí poskytnou břehy Lužnice dostatek a lidé jí taky slušně nakrmí. Samozřejmě se neřízeně a úspěšně množí a tak od Pracova postupuje po proudu a proti proudu. Dělá si nory a dělá také samozřejmě velké škody.Na Pardubicku,kolem Kolína a na Moravě je rozmnožena tak,že dělá neuvěřitelné škody na plodinách kolem řeky.Podívejte se na Farský rybníček v Plané,jaké tam jsou kusy.A pokud ji nedáte co chce,můžete vidět její řezáky. Tak lidé budou teď nadšení,pak to opadne , budou nebezpečné a pak to dopadne jak s havrany,medvědy v Tatrách.O tom co píše pan Martinů bych chtěl zmínit, že nikdy se do nemocnic nedodávaly. Moje známá dělala za dob jiných 22 let vedoucí kuchyně a nikdy a nikde tam nebyla.To se jen povídalo.Králíka samozřejmě předčí chuťově,dietne už tak ne,je daleko tučnější.Dříve se chovala hojně na kůži,maso bylo podřadné,klobásy,salámy,sekaná,karbanátky,udila se,pekla na grilu.Dnes kůže nejdou,maso je je velice ceněné,cca 2.5kg kolem 500Kč.

    Vloženo 7.5.2021 09:10:49

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace