Tento článek je součástí Special reportu: Polská energetická transformace
Napětí na polsko-česko-německých hranicích způsobené prodloužením těžby v uhelném dole Turów stále roste. Česko tvrdí, že těžba je už rok nelegální a že způsobuje kontaminaci místní pitné vody.
Česko se odhodlalo k ojedinělému kroku a v únoru zažalovalo Polsko u Evropského soudního dvora. Důvodem je prodloužení těžební koncese povrchovému uhelnému dolu Turów, který se nachází jen kousek za polskými hranicemi.
Praha se domnívá, že Varšava porušila směrnici EU o posuzování vlivů na životní prostředí, podle které mělo být prodloužení těžby konzultováno napříč hranicemi. Polsko podle Česka navíc porušilo zásadu spolupráce zakotvenou ve Smlouvě o EU.
Unijní soudci se nyní případem zabývají a již brzy by měli rozhodnout o předběžném opatření v podobě dočasného uzavření dolu, které Česko požaduje.
Polské ministerstvo pro klima uvedlo, že jeho rozhodnutí prodloužit licenci je ve veřejném zájmu, neboť Turów dodává hnědé uhlí do nedaleké elektrárny, která zajišťuje výrobu přibližně 5 procent polské energie.
PGE, státní energetická skupina provozující elektrárnu, rovněž uvedla, že náhlé uzavření Turówa by mohlo vést k hospodářskému kolapsu v regionu a otřást „stabilitou polského energetického systému“.
„Je zde téměř 80 000 pracovníků, spolupracovníků a jejich rodin, jejichž živobytí závisí na existenci dolu a elektrárny – uzavření dolu povede ke zhroucení celého regionu, jehož obyvatelé nemají reálnou vyhlídku na to, že by si v krátké době našli jiné zaměstnání nebo alternativní zdroje příjmů,“ uvedla Wioletta Czemiel-Grzybowská, předsedkyně správní rady PGE GiEK.
Tvrzení energetické společnosti však zpochybňují aktivisté, kteří tvrdí, že v dubnu 2021 bylo v hnědouhelném dole a elektrárně Turów zaměstnáno pouze 3 536 lidí. Zatímco počet obyvatel regionu na konci roku 2019 činil 89 200 osob, v komplexu Turów je zaměstnáno pouze 6 procent z nich, vyplývá ze statistik.
Aktivisté rovněž zpochybňují tvrzení PGE, že elektrárna Turów zajišťuje „až 7 procent“ polské elektřiny s tím, že v roce 2019 se mělo jednat zhruba o 3 procenta.
„Polští občané se obávají, že by mohli ze dne na den přijít o práci. Tato zpráva se šíří na polské straně,“ uvedla právnička Petra Urbanová, která se případem zabývá.
Náročná historie, náročná současnost
Spor o Turów vynesl na světlo pohnutou minulost příhraničního regionu.
Důl je v provozu už sto let a má za sebou silnou historii. Původně německý důl se po druhé světové válce dostal do vlastnictví Poláků, uhlí ale nadále dodával do německé elektrárny. Později byla na polské straně vybudována nová elektrárna, kterou měla v roce 2020 doplnit nová výrobní jednotka. Elektrárna by tak potřebovala více uhlí než předtím.
Německu zbývá několik týdnů na to, aby se k české žalobě připojilo. Ve sporu se ale zatím drželo při zemi. Polsko-německé vztahy jsou v současné době napjaté zejména kvůli výstavbě rusko-německého plynovodu Nord Stream 2, který Varšava ostře kritizuje. Berlín se tak zdráhá toho, aby vléval další olej do ohně.
Kvůli německé opatrnosti jsou Češi v boji proti prodloužení těžební licence sami. Kromě obav o životní prostředí poukazují čeští politici a ekologické nevládní organizace na porušování práva EU, podle kterého by měly před rozšířením provozu dolu proběhnout regionální konzultace.
Polsko v roce 2015 zadalo svým úřadům vypracování zprávy o regionálním dopadu dolu Turów na sousední země. Studie sice v roce 2018 spatřila světlo světa, Češi a Němci s ní však nebyli spokojeni, nezahrnovala totiž jimi požadované environmentální aspekty.
Zatímco PGE tvrdí, že přeshraniční konzultace mezi Polskem, Českem a Německem trvaly několik let, podle kritiků se dvěma dotčeným státům dostaly pouze nedostatečné informace.
Praha se loni obrátila se svými obavami na Evropskou komisi. Po vyslechnutí obou strana dala Komise Česku částečně za pravdu, když ve svém prosincovém stanovisku uvedla, že polské úřady „nesprávně aplikovaly“ dvě směrnice – směrnici týkající se posuzování vlivů na životní prostředí a směrnici o přístupu veřejnosti a členských států zapojených do přeshraničních konzultací k informacím.
Třetí českou výtku ohledně údajného porušení směrnice o vodě označila Komise ze neopodstatněnou.
Aktivisté tvrdí, že Praha tak neměla jinou možnost, než hnát Polsko k soudu. Jednalo se o první případ, kdy jedna země EU zažalovala jinou kvůli obavám o životní prostředí.
„Dlouho jsem se snažil vyřešit spor bez hašteření před soudem,“ uvedl bývalý český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), jehož návrh zažalovat Polsko schválila vláda 21. února.
Polská PGE označila tento krok za „predátorskou kampaň“ české vlády. Pozastavení těžby požadované českou vládou v rámci předběžného opatření by podle společnosti bylo doslova „katastrofou pro celý polský region“ a jeho obyvatele, jejichž živobytí závisí na těžbě. Společnost dále uvedla, že během přeshraničních konzultací zodpověděla tisíce dotazů a že buduje tzv. protifiltrační clonu, která by měla zabránit dalšímu znečišťování vody.
Selhání regionální spolupráce
Evropská komise na dotaz serveru EURACTIV uvedla, že oběma stranám sporu nabídla pomoc a že se nyní čeká na rozhodnutí Soudního dvora EU.
„Komise podpořila dialog mezi členskými státy a nabídla jim pomoc. Je však na samotných členských státech, aby rozhodly, chtějí-li řešit spory jednáním nebo právní cestou před Soudním dvorem,“ sdělila serveru EURACTIV mluvčí Komise Vivian Loonelaová.
Do Evropské komise však byla vkládána nemalá očekávání.
„Turów bezpochyby porušuje evropské právo. Rypadla měla být dávno zastavena a je obrovskou chybou Evropské komise, že se tak dosud nestalo. Tohle Komise zpackala,“ řekl český europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti, Zelení/EFA).
Odbory pro změnu poukazují na selhání regionální spolupráce v rámci EU.
„Turów je případová studie o mezích a slabinách mezinárodní spolupráce,“ uvedla Judith Kirton-Darlingová, zástupkyně generálního tajemníka mezinárodní odborové federace IndustriALL Europe.
„To je přesně ten důvod, proč je evropská spolupráce v oblasti životního prostředí, energetiky a klimatu naprosto klíčová,“ řekla v rozhovoru pro EURACTIV. „Protože to, co se stane na jedné straně hranice, má dopad na lidi žijící na druhé straně,“ dodala.
Podle Kirton-Darlingové budou unijní soudci při projednávání případu Turów „muset zvážit celý kontext“, včetně českých a polských argumentů.
„V obou případech jde o veřejný zájem,“ poznamenala s tím, že „škoda bude tak jako tak“. Zástupkyně evropských odborů nicméně trvá na tom, že důl musí být uzavřen na základě dohody, která bude brát v potaz zájmy horníků a jejich rodin.
„Myslím, že je škoda, že Evropská unie jako fórum pro dialog k vyřešení konfliktu nestačila. Od toho tu ale máme Evropský soudní dvůr jako posledního arbitra sporů mezi členskými státy v Unii. Je to ale nešťastný příběh,“ prohlásila Kirton-Darlingová.
Spravedlivá transformace
Polsko mezitím tvrdí, že český požadavek na pozastavení těžby v dole Turów je v rozporu se zásadami „spravedlivé transformace“, která je součástí Zelené dohody pro Evropu.
„Požadavek okamžitého uzavření polského dolu vyvolává otazníky nad věrohodností záruk evropské solidarity a spravedlivé transformace, která je potřebná, ale musí být provedena plánovaně a postupně,“ uvedla PGE na zvláštní internetové stránce věnované dolu Turów.
Loni se unijní zákonodárci dohodli na vytvoření Fondu spravedlivé transformace s rozpočtem 17,5 miliardy eur. Fond by měl regionům pomoci zbavit se emisně náročných průmyslových odvětví, jako je právě těžba uhlí. Hlavním příjemcem by měly být Německo a Polsko. Spor o důl Turów a neochota Varšavy stanovit datum konce těžby uhlí by však mohly vést k pozastavení financování.
„Doufáme, že žádný region ani místní komunity nezůstanou na holičkách a že Komise potvrdí možnost řešit negativní dopady probíhající proměny s pomocí Fondu spravedlivé transformace i v okolí Turówa,“ uvedla mluvčí PGE Małgorzata Babská.