Česká národní banka na dnešním zasedání sazby nezměnila. Prognóza opětovně ukázala výhled celkem trojího zvýšení úroků během letošního roku, bankovní rada však zůstává opatrná. Jak ale upozornil guvernér Jiří Rusnok, většinové vymezení vůči výstupu modelu bylo mnohem slabší než dříve. Rusnok by si dokonce tipl, že letos k nějakému zvýšení sazeb stoprocentně dojde.
Aktualizovaná prognóza ukázala citelné zpomalení ekonomického růstu během letošního roku z 2,2 % na 1,2 %. Tento pokles však bude do značné míry vykompenzován růstem v roce 2022, který ČNB zvýšila z 3,8 % na 4,3 %. Výrazná změna je vidět i u letošní inflace, která by měla zrychlit z únorových 2 % na 2,7 %. V příštím roce by pak tempo růstu cen mělo činit 2,4 % oproti předchozímu odhadu 2,2 %.
Změna výhledu tříměsíční sazby Pribor je minimální, a to pouze pro příští rok, kdy by sazba měla být vyšší o jednu desetinu procentního bodu oproti únorové prognóze. Obdobně lehkou změnu vidíme i u kurzu korunym který by měl letos posilovat.
Ke snížení prognózy růstu guvernér Rusnok uvedl, že se centrální banka stále drží opatrného přístupu. Důvod zhoršení vyplývá nejen z původně očekávaného výkonu domácí ekonomiky v prvním čtvrtletí, ale především z vlivu nadále trvajících pandemických omezení, která odpovídají scénáři pozdějšího a velmi pozvolného otevírání ekonomiky. Z globálního hlediska pak centrální banka pracuje s vlivem stagflačního prostředí, pro které jsou charakteristická omezení produkčních kapacit vinou nedostatků některých vstupů.
Z hlediska inflace ČNB letos pracuje s posunem směrem k horní hranici tolerančního pásma. Na to budou mít vliv některé tranzitorní efekty, a samozřejmě i otevření ekonomiky. V příštím roce se však inflace vrátí do blízkosti inflačního cíle, k čemuž přispěje i zpřísňování měnových podmínek zhruba od poloviny letošního roku.
O toto zpřísnění by se měly postarat první kroky úrokové normalizace a silnější koruna. Prognóza sice stejně jako v únoru ukázala výhled celkem tří kol navyšování úroků v letošním roce, bankovní rada se ale stále přiklání k opatrnosti. Ta je však podle Rusnokových slov mnohem „slabší“ než dříve. S tím souvisí vyjasňující se epidemiologické prostředí navázané na rychlejší očkování, předpokládaný nárůst ekonomické aktivity, domácí i zahraniční, a také nové inflační tlaky, s nimiž únorový výhled natolik nepočítal.
Celkový obrázek tak říká, že extrémně nízké sazby nebude potřeba držet tak dlouho. Takový scénář by naopak mohl být kontraproduktivní. Podle Rusnoka sice nelze ještě spekulovat, o kolik sazby porostou, osobně je však přesvědčen, že k nějakému zvýšení letos stoprocentně dojde. Zároveň ale upozornil, že necítí žádnou naléhavost úrokové normalizace, zejména když prognóza říká, že se v příštím roce tempo růstu cen přiblíží k cíli.
My nadále předpokládáme, že ČNB letos zvýší sazby minimálně jednou, a to ve čtvrtém čtvrtletí – v listopadu. Z jestřábí rétoriky guvernéra Rusnoka ale cítíme nárůst pravděpodobnosti alternativního scénáře předpokládajícího možnost dvojího zvýšení úroků, a to v srpnu a v listopadu. K tomu však bude potřeba ještě dalšího snížení pandemických rizik ve spojení s proočkováním celkové populace a otevřením ekonomiky.
