Opylují vaše ovocné stromy „chlupaté“ včely? Jsou to včely samotářky
Poletovat z květu na květ je vídáme i za nepříznivého počasí. Možná proto jsou „tepleji oblečené“. Na rozdíl od včel medonosných, bydlících v úlech postavených člověkem, samotářky budují obydlí v zemi, ve dřevě, v dutých stéblech a na dalších místech. A často nepohrdnou ani hmyzími hotely. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Většinou máme představu, že ovocné stromy nám opylují včely z úlů. Pokud je včelín v hloubi sadů, pak nejspíš ano. Ale když stojí někde na okraji zahrady a v polích či lukách kvete něco atraktivnějšího, rostoucího ve větším množství, se včelami medonosnými moc počítat nemůžeme.
Čtěte také
Pak službu opylovačů obyčejně vykonávají včelky samotářky: čalounice a další divoké včely, které nosí pyl a med do hnízda. Těch včelek je velké množství druhů, v různých velikostech. Protože nemají úly se zásobami, obyčejně se krmí tím, co je nejblíže k hnízdišti. Vyletují každý den, každý den si musí nasbírat nektar, posnídat ho, posvačit, poobědvat, aby vydržely létat celý den. Musí vylétnout i ve dnech, kdy je opravdu chladno a nepříjemně a kdy včela medonosná zůstává doma a žije ze zásob v úlu.
Včelám samotářkám můžeme vybudovat takzvaný hmyzí hotel nebo podobné obydlí, abychom je udrželi v zahradě. Kupříkladu do dřeva můžeme do hloubky 5-10 cm vyvrtat vrtačkou otvory o průměru 3-10 mm. Některé včely se uhnízdí v trouchnivějícím dřevu, některé v písčité zemině, v trávníku, na jižní straně chaty, chalupy, jiné vyhledají námi připravené úkryty. Děrované cihly, svazky přeříznutého rákosu, kuláče s navrtanými otvory. Když je včelám nabídneme, do některých typů takového obydlí se nastěhují.
Jejich úlky rády vykrádají třeba sýkory, nebo zástupci datlovitých, ptáků, kteří dobývají larvy zpod kůry stromů. Některé včely po násilném otevření úlku zahynou, i když nebyly sežrány, někdy podlehnou mrazům, chorobám. Přibývají docela pomalu. Ale jak se v zahradě objeví, už z ní dobrovolně nezmizí.“
Související
-
Kdy vysévat tykve, okurky a keříčková rajčata do záhonů
Na Moravě se říká: „Na svatého Marka sej oharka“. Ideální pro tyto teplomilné rostliny ale je, když je vysejeme do dostatečně prohřáté půdy, nejlépe na 15 stupňů Celsia.
-
FOTONÁVOD: Roubujeme ze stromu na strom
Jednoduchým a oblíbeným způsobem roubování, pokud je podnož silnější než roub, je roubování za kůru. Jak postupovat? Poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
-
Vajgélie a tavola kalinolistá dodají zahradě šmrnc
Každý z těchto kvetoucích keřů zahradníci obdivují kvůli něčemu jinému. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
