Hlavní obsah

Vojanovy sady jsou sice oázou klidu, ale také plné křiku pávů

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Zcela nenápadný je vchod do jedné z nejhezčích pražských oáz klidu, Vojanových sadů. Brána je ve zdi ulice U Lužického semináře na Malé Straně. Ono je to s tím klidem trochu relativní. Neustále se tu ozývá křik pávů, kterých jsou tu minimálně dvě desítky.

Foto: Vratislav Konečný

Nejstarší pražská zahrada, nynější Vojanovy sady

Článek

Pronikavé skřeky vydávají samci, kteří se předvádějí před svými favoritkami. Když roztáhnou svou ocasní ozdobu a začnou předvádět tanec, přestane jejich nezpěv vadit a jen se koukáte na to ptačí divadlo.

Prostor zvaný Vojanovy sady je nejstarší pražskou zahradou.

V sadech je spousta laviček zvoucích k odpočinku, přes sezonu stále něco kvete, nyní hlavně stromy a keře. Pro děti je nedaleko vchodu k dispozici hřiště, o kus dále malá kavárnička a veřejné toalety.

Foto: Vratislav Konečný

Tři ukřičení králové, v zahradě je jich daleko víc.

Pojmenovány po nejpřednějším českém herci

Vojanovy sady jsou nazvané po velkém českém herci Eduardovi Vojanovi (1853 až 1920), který se na nedalekém Klárově narodil.

Vojan byl hercem známým nejen na domácí, ale i zahraniční scéně, označovali ho za nejlepšího českého herce přelomu 19. a 20. století. Od roku 1888 měl angažmá v Národním divadle. Ztvárnil 309 převážně hlavních postav v 278 divadelních hrách - například Husa, Žižku, Francka v Maryše, Othella, Marka Antonia. Na pohřeb na Olšanech přišel i prezident T. G. Masaryk.

Foto: Vratislav Konečný

Sluneční hodiny s postavou Marie Elekty

Dlouhá léta se pozemku říkalo zahrada anglických panen, které ho vlastnily od roku 1783. Z ulice U Lužického semináře je obklopen vysokou zdí, další část „hrazení“ zabírají budovy ministerstva financí. Severní část uzavírají Thurn-Taxisův a Windischgrätzský palác.

Původně církevní zahrada

První záznamy o využití prostranství blízko Vltavy jsou ze 13. století, kdy tu vyrostl biskupský dvorec.

Není překvapením, že církevní stavby spolu s zelení vzaly za své v roce 1420, kdy se tu vyřádili husité. Stromy byly poraženy, aby se tu nemohlo ukrývat Zikmundovo vojsko.

Foto: Vratislav Konečný

V kapli svatého Eliáše bylo umístěno tělo převorky pražských karmelitánek Marie Elekty.

V další etapě byly pozemky rozparcelovány a prodány měšťanům. Ferdinand III. je v roce 1653 odkoupil a věnoval řádu karmelitek. Ty původně bydlely v nedalekém Valdštejnském paláci, dnes užívaným Senátem ČR, později nechaly postavit klášter s kostelem zasvěceným svatému Josefovi.

V roce 1670 sestry založily užitkovou zahradu. V zahradě vznikla kaple svatého Eliáše, která připomíná krápníkovou jeskyni. V kapli bylo v roce 1663 umístěno tělo první převorky pražských karmelitek svaté Marie Elekty, občanským jménem Kateřina Tramazzoliová. Její mumifikované tělo bylo posléze přemístěno do kostela svatého Benedikta na Hradčanech. Odtud ji karmelitánky převezli do nového kláštera v Drastech na Praze-východ.

Foto: Vratislav Konečný

Kaple svaté Terezie z Avily

Řádové sestry pokračovaly ve zvelebování zahrady, postupně přibyly další stromy a vyhlídková terasa s nikou, kaple svaté Terezie z Avily, vysazena byla lipová alej. Až do roku 1782 zahradu využívaly jako ovocnou a užitkovou.

Anglické panny zbudovaly anglický park

Když se jí ujaly anglické panny přebudovaly ji na anglický park, vysadily jehličnany, přibylo jezírko. Řád anglických panen byl založen Angličankou Mary Wardovou v roce 1609.

Foto: Vratislav Konečný

Vojanovy sady jsou oázou klidu, izolovanou od městského ruchu.

Oficiální jméno kongregace je Congregatio Jesu, v Čechách působily od roku 1746 v Karmelitské ulici v paláci Lažanských. Hlavním posláním je výchova dívek ve školách a péče o potřebné.

Když vznikla republika

Majetkem státu se pozemek stal v roce 1919. Část zahrady zabraly budovy ministerstva financí. Pro veřejnost se otevřely sady v roce 1954. Teprve v roce 1980 byla objevena barokní kašna na vyvýšené zadní části sadů.

Foto: Vratislav Konečný

Vějíř jako lákadlo na pávice

Vedle stojí mohutný strom, kam zalétají hřadovat pávi. Na zdi u stromu najdete ve větvoví ukryté sluneční hodiny. Pocházejí asi ze 17. století. Představují žehnající Marii Elektu.

V přední části uvidíte několik instalací děl předních českých umělců.

Vojanovy sady jsou otevřeny celoročně.

Klisny koně Převalského se prohánějí na pláni pražských Dívčích hradů

Tipy na výlety

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám