Keňský export avokád za první čtvrtletí letošního roku vzrostl o 93 procent na 4,3 miliardy šilinků (zhruba 850 milionů korun). Skok byl částečně dán zrušením zákazu dodávek do zahraničí, kterým vláda brání předčasné sklizni ovoce a poškození reputace keňské produkce. Na plodech hruškovce přelahodného chce totiž v poslední době v Africe vydělat kdekdo a někdy ani není ochotný čekat, až budou správně zralé.
Pěstování avokáda, kterému se začalo přezdívat zelené zlato, získává v Africe na popularitě díky rostoucí světové poptávce. Jen ve Spojených státech se jeho spotřeba za necelé dvě dekády ztrojnásobila na zhruba 3,6 kilogramů na osobu za rok.
Za africký boom může i pokles cen kávy v uplynulých letech, který vedl k tomu, že její pěstitelé měli v roce 2019 nejmenší výdělky za třináct let. „Avokádo je vlastně dar ze nebes, protože ho farmáři mohou využít jako alternativu k pěstování kávy,“ řekl Deutsche Welle Sammy Carsan ze Světového agrolesnického centra v Nairobi.
Bývalý nigerijský prezident Olusegun Obasanjo dokonce minulý rok označil avokádo za novou ropu. Sám přitom vlastní zhruba dvacet hektarů, na kterých se pěstuje exportní odrůda Hass. Nigérie má ambici být do roku 2030 největším africkým vývozcem lahodných plodů. To však nebude snadné. Ve zmiňované Keni, která už patří mezi deset největších globálních exportérů, se sady s hruškovcem také stále rozšiřují.
„Došlo k nárůstu obdělávané plochy a posunu z tradičních zón pěstování do příkopové propadliny a západní části Keni,“ uvedlo podle Business Daily Africa zahradnické ředitelství země s tím, že výdělky z jeho pěstování tvoří téměř polovinu výnosů z veškerého ovoce. Export se tak vyšplhal na téměř sedmdesát tisíc tun plodů ročně.
Avokádová společnost Keni však v poslední době stále častěji musela řešit problém se stížnostmi na nezralost plodů a panovaly obavy, že by se kupci mohli od země odvrátit k jiným dodavatelům. V listopadu byl proto zakázán export dvou oblíbených odrůd – Hass a Fuerte – a povolen byl znovu během února a března.
Jižní Afrika vyváží zhruba polovinu keňského objemu. V Tanzánii je nyní do produkce avokáda podle odhadů zapojeno na padesát tisíc lidí, to přitom před dekádou začínala úplně na nule. Smělé plány má i Uganda. Farma Musubi, největší pěstitel odrůdy Hass v zemi, zaměstnala tisícovku pracovníků a připravuje se na komerční vývoz.
Místní věří, že nové příležitosti jim pomohou vymanit se z chudoby. „Podporujeme finančně školu a poskytujeme zázemí policii. Avokáda mohou změnit naši komunitu,“ věří Baker Ssengendo, který se stará o komunikaci farmy.
Produkce hruškovníku má každopádně i své stinné stránky. Je velmi náročná na spotřebu vody a v Jižní Americe je spojována s jejím nedostatkem a půdní erozí. V Africe věří, že se podobným problémům vyhnou výběrem vhodných míst a pěstováním u drobných farmářů udržitelným způsobem.
Velká část afrických avokád míří do Evropy. Odborníci přitom míní, že zdejší trh má potenciál dále růst. Nizozemské středisko pro podporu dovozu uvádí, že se za posledních pět let import těchto plodů na starý kontinent zhruba zdvojnásobil na více než šest set tisíc tun.
Evropská konzumace avokáda přitom mírně převyšuje kilogram na osobu, tedy je podstatně nižší než v USA. Je však otázka, jestli se spotřeba skutečně může přiblížit americké, nebo se její růst v předchozích letech vyčerpal s trendy mezi mladými.
Největší globální exportéři avokáda v roce 2019
(v dolarech/podíl na trhu)
| 1. Mexiko | 2,8 miliardy | 43 procent |
| 2. Nizozemsko | 1 miliarda | 16 procent |
| 3. Peru | 751 milionů | 12 procent |
| 4. Španělsko | 392 milionů | 6 procent |
| 5. Chile | 301 milionů | 5 procent |
| 6. Kolumbie | 175 milionů | 3 procenta |
| 7. USA | 154 milionů | 2 procenta |
| 8. Keňa | 138 milionů | 2 procenta |
| 9. Francie | 92 milionů | 1 procento |
| 10. Dominikánská republika | 87 milionů | 1 procento |
Zdroj: Worldstopexports.com
