Pomůcka pro distanční i prezenční výuku. Brněnští vědci vyvíjejí hry pro virtuální realitu
Novou formu výuky testují vědci z Masarykovy univerzity v Brně. Vzdělávání zkouší přesunout do virtuální reality. Na dálku by se tak mohli potkávat například studenti a učitelé na středních školách. Vědci teď pro ně vyvíjejí speciální hry, třeba na procvičení angličtiny. Ve virtuálním prostředí můžou studenti spolupracovat stejně jako ve třídě, každý přitom může být u sebe doma.
„Ocitli jsme se na dvoře brněnské vily Šťastných. Jsou z nás takoví balónkoví panáčci a můžeme si vilu projít,“ řekla Českému rozhlasu Brno Alžběta Šašinková z filozofické fakulty, která provázela reportérku jednou z úloh, kterou spolu s kolegy vymysleli.
Brněnští vědci zkouší do výuky zapojit virtuální realitu. Více si poslchněte v reportáži Ivany Chatrné
Obě měly brýle pro virtuální realitu a herní ovladače. Redaktorka se od začátku cítila, jako kdyby hrála počítačovou hru. Procházela vilou a sbírala informace o předmětech, které se v ní nacházejí. Přitom si mohla procvičit poslech nebo konverzaci v angličtině.
„Člověk se ponoří a zažere do toho prostředí nebo toho úkolu, že zapomene, že se něco učí. Mohlo by to mít ten vliv, že se člověk rozpovídá, aniž by se na to zvlášť soustředil,“ dodala Šašinková.
Vědci postupně testují různé typy úloh. Zatím se jim nejvíc osvědčili klasické rolové hry, ve kterých se studenti vžívají do zvolených postav. Namodelovat se dá prakticky jakákoliv situace, například objednávání jídla v restauraci.
„Málokdo si vysloveně užívá vystupování v cizí kůži. Virtuální postavičky, které vidíte kolem sebe, nejsou úplně realistické, což často ještě podpoří snížení ostychu a že tam není přímá konfrontace,“ vysvětluje Šašinková.
Pomůcka pro distanční výuku
Výukové hry by mohli využít učitelé na středních školách. Vědci už pro ně zkouší vyvinout úlohy do dalších předmětů.
Přerušení sportovní sezony? Profesionálové usedli k počítačům, někteří přes simulace i trénují
Číst článek
Na gymnáziu ve Znojmě začal výzkumník Čeněk Šašinka testovat například úkoly pro hodiny zeměpisu. „Jsou témata, která mohou být vyučována pomocí virtuální reality mnohem efektivněji. Student se může podívat na mapu, jak vypadá standardně dvourozměrně a překlopit si mapu do 3D modelu,“ popsal.
Podle Šašinkové se dá virtuální realita použít jako doplněk při prezenční výuce. Ještě větší efekt ale může mít při distančním vzdělávání. Skrz brýle spolu mohou studenti a učitelé v různých prostředích komunikovat a nemusí se spoléhat jen na setkávání u obrazovek počítačů.
„To může být velký rozdíl, jestli s těmi lidmi můžete víceméně reálně interagovat, nebo se vidíte jen na plocho,“ řekla Šašinková.
Jihokorejka se setkala se zemřelou dcerou ve virtuální realitě. ‚Byla jsem opravdu šťastná,‘ řekla
Číst článek
Brýle pro virtuální realitu neustále zlevňují. Vědci proto předpokládají, že by se do budoucna mohly stát běžnou součástí školní výuky. Jednotlivé úlohy se proto informatik Jiří Chmelík snaží zpracovat do přehledné aplikace.
„Bude to fungovat tak, že si nasadíte headset a v něm uvidíte seznam aplikací. Tam si ji vyberete, stáhnete a to je všechno,“ popsal Chmelík.
Kromě škol chtějí vědci virtuální realitu postupně dostat také do knihoven. Lidé by si v nich mohli půjčit vybavení a vyzkoušet si individuální výukové aktivity, nebo by se mohli spojit s lektorem kdekoliv na světě.
