Střetů aut se zvěří ubývá, roste ale výše škod. Kde dochází k nehodám nejčastěji?

Podobně jako při první vlně koronavirové pandemie se i mezi loňským podzimem a letošním jarem vlivem vládních opatření na silnice vydalo výrazně méně aut než obvykle. Následkem toho citelně ubylo střetů se zvěří, což potvrzují statistiky Centra dopravního výzkumu (CDV) a pojišťovny Generali ČP. Roste však výše škod.

Zatímco v období mezi říjnem 2019 a březnem 2020 došlo v České republice k 6 980 nehodám, letos v tomto období bylo evidováno 5 776 srážek. To znamená, že zhruba na každých 7,7 kilometrech tuzemských silnic došlo ke střetu se zvěří.

„Ačkoliv se číslo meziročně snížilo, stále zůstává vysoké. Jasně tak potvrzuje, že střety se zvěří jsou na českých silnicích trvale přítomným problémem, jehož následky přináší škody v řádech stovek milionů korun,“ upozorňuje Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojistných událostí motorových vozidel v Generali České pojišťovně.

Důvodem je mimo jiné i to, že zvěř je významně přemnožená, řidiči by si tedy měli dávat mnohem větší pozor než dříve. To se ale podle Miloše Fischera z Českomoravské myslivecké jednoty neděje. „Doprava se neustále zahušťuje a navíc chování mnoha řidičů absolutně nebere v potaz zvěř, která se v naší krajině vyskytuje. U srnčí zvěře je trvalý nárůst srážek daný jednak tím, že je to nejpočetnější druh spárkaté zvěře v naší krajině, zároveň ale žije i na nejvíce lidmi navštěvovaných místech. Toto rušení je nezanedbatelnou příčinou přebíhání této zvěře přes komunikace. Velké množství sražené srnčí zvěře je dáno kamionovou dopravou v nočních hodinách,“ vysvětlil.

Podle dat Centra dopravního výzkumu končí pod koly automobilů na českých silnicích nejčastěji právě srnčí zvěř, konkrétně srnec obecný (za celý rok 2020 je evidováno 6636 sražených kusů). Časté jsou srážky také s prasetem divokým (662 kusů za rok 2020) nebo zajícem polním (162 za rok 2020). Reálně jsou ale počty samozřejmě vyšší, protože zdaleka ne všechny srážky se dostanou do policejních statistik. Podle expertních odhadů mohou být reálná čísla až o 50 % vyšší.

Nehod je méně, ale škody rostou

Počet srážek se zvěří sice meziročně klesl, výše škod ale roste. „Výše škod se zvyšuje pravidelně – spolu s tím, jak Češi jezdí novějšími a dražšími vozy. Průměrná škoda za období říjen 2020 – březen 2021 činila 41 000 korun. Evidujeme však i takové střety, za jejichž opravu pojišťovna vyplatila i 800 tisíc korun,“ uvádí Patrik Nauš z Generali České pojišťovny. Celkově pojišťovna za střety se zvěří řidičům vyplatila v uvedeném období přes 167 milionů korun. „Naši klienti škody řeší v drtivé většině případů z havarijního pojištění, ale možností je i připojištění střetu se zvěří, které se sjednává k povinnému ručení,“ dodává Patrik Nauš.

Výše škod je přitom do značné míry závislá na tom, s jakým zvířetem se auto srazí. Nejnákladnější bývají škody způsobené srážkou s prasetem divokým. Nejvíce pak pojišťovna vyplácí za opravy vozidel z kategorie SUV.

Pozor v Litvínově, ale i v Praze

Zveřejněná data zároveň prozrazují, kde ke střetu auta se zvěří dochází nejčastěji. Jako nejrizikovější úsek se ukázal ten u Litvínova v Ústeckém kraji – od října 2020 do března 2021 se zde na úseku silnice 133 mezi Janovem a Horním Jiřetínem, který čítá 304 metrů, událo 14 srážek se zvěří. Celková výše škody se vyšplhala na 470 tisíc korun. Tento úsek je přitom problematický opakovaně a dlouhodobě.

Druhý v Česku nejnebezpečnější úsek je v katastru hlavního města Prahy – a to při výjezdu směrem na Úvaly. Lesní 283 metrů měřící úsek silnice I/12 přinesl 13 srážek zvěře s vozidly, přičemž škoda činila 740 tisíc korun.

Třetí nejnebezpečnější úsek pro střet se zvěří je pak v Libereckém kraji. Konkrétně v katastru obce Skalice u České Lípy. Na frekventované silnici I/13 došlo ve sledovaném období k 10 srážkám, u nichž policie vyčíslila škodu na 270 tisíc korun. Jde přitom o úsek měřící pouhých 180 metrů.

Tagy: