Macron považuje rasismus za temnou stránku francouzské historie a chce nápravu křivd

Velký památník v Tuilerijských zahradách, ulice pojmenované podle afrických vojáků bojujících za Francii a sochy černošských vůdců patří mezi projekty francouzské vlády, jejichž cílem je napravit křivdy minulosti spojené s otroctvím.

Prezident Macron přikládá dni Národní jednoty velký význam, ceremoniálu se zúčastnilo hned pět klíčových ministrů francouzské vlády, připomněl zpravodaj ČT v Paříži Jan Šmíd. 

Zákon, která odsoudil obchod s otroky

Přesně před dvaceti lety schválil Senát text zákona nazvaný podle jeho předkladatelky a budoucí ministryně spravedlnosti Christiane Taubirové. Podle něj byl transatlantický obchod s otroky zločinem proti lidskosti.

„Rasismus je jeden z dlouhodobých důsledků otroctví a systému, který se ho snažil ospravedlnit. Diskriminace lidí černé barvy pleti přetrvává bohužel i v dnešní společnosti,“ řekla ředitelka Nadace na památku obětí otroctví Dominique Taffinová.

Útoky na sochy

Snaha o nápravu křivd vede ve Francii až k útokům na symboly otroctví, uvedl Šmíd. Dodal, že právě v pondělí byl zahájen proces s Francem Lolliou, aktivistou z Guadeloupu. Ten poškodil sochu Jeana Baptista Colberta před Národním shromážděním. Ministr financí za vlády Ludvíka XIV. se podle současných aktivistů podílel na konci sedmnáctého století na vzniku černého zákoníku, který legalizoval otroctví.

„Prezident Macron rasismus a negrofobii institucionalizuje tím, že označuje všechny, kteří útočí na sochy, za separatisty,“ hájí se Franco Lollia, aktivista skupiny proti negrofobii. 

Francie reflektuje svou minulost

Francie se zejména v posledních několika desítkách let staví ke své minulosti čelem, připomíná Šmíd. Jako důkaz zmiňuje i památník obětem otroctví, který vyrostl v Nantes. Tedy ve městě, které díky obchodu s otroky výrazně zbohatlo.

Dalším krokem musí podle prezidenta Macrona být především důsledný boj proti jakýmkoliv formám diskriminace.