Rok 2020 v českých symfonických orchestrech

V České republice existuje poměrně hustá síť profesionálních symfonických orchestrů, většinou dotovaných městy, menším podílem kraji a u velké části z nich (s výjimkou České filharmonie, FOK, SOČR a některých vzniklých po roce 1989, například ČNSO) je činnost pravidelně podpořena i z takzvaného Programu státní podpory profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů na základě Usnesení vlády z r. 2003 č. 902. V roce 2020 to bylo 55 milionů pro 13 souborů vyhovujícím kritériím programu, mimořádně doplněné o zdroje ze Záchranného balíčku 2020 (38 milionů), který měl pomoci udržet pracovní místa i při redukci činnosti souborů. Některé menší komorní soubory získávají podporu pro celoroční činnost z běžného grantového programu (například orchestr Berg).

Za normálního chodu se finanční soběstačnost našich orchestrů pohybuje okolo 20 %, pokud škrtneme „těžké konce“. Nejvyšší míru soběstačnosti orchestrů dosahují soubory bez zřizovatele nebo zakladatele, a to 60-70 %. Propad v roce 2020 snížil procento soběstačnosti zhruba na polovinu, někde více, někde méně, protože situace během Covidového omezení činnosti postihla soubory v různé míře podle celkového zázemí – nejvíce soubory bez zřizovatele jako PKF-Prague Philharmonia a Český filharmonický sbor, orchestr Berg a další. Roli hrálo i štěstí, jak se komu podařilo trefit s naplánovanými projekty do krátkých časů volného provozu začátkem roku a do září.

Vlastnictví budov, které je normálně přínosem a poskytuje i vedlejší příjmy z pronájmů, se v době omezení projevilo jako nákladová přítěž s výpadkem vedlejších příjmů. Oproti tomu orchestry v pronájmu, často s větší mírou externích honorářů, tentokrát provozně ušetřily, i když jim, jako všem, odpadly příjmy z hlavní činnosti a zvýšily se výdaje za neplánované formáty činnosti (natáčení, nadstandardní plenérové akce) a hygienická opatření v řádu statisíců (nejen na roušky, testy a dezinfekce, ale také úpravy prostor, náklady na energie a personál a podobně). Další vícenáklady, které ovšem mají charakter investic, byly vloženy do technologií a softwaru pro nahrávání nebo partnerských smluv s nahrávacími společnostmi (Parma Recordings, Arco Diva, NAXOS a další).

Zřizovatelé a zakladatelé (města, kraje, stát) v naprosté většině neomezily dotace, část z nich dokonce mírně navyšovala – zřejmě kvůli zvyšování platů ze zákona (snížilo citelněji Brno). Je to i proto, že města získala kompenzaci propadu příjmů z daní mimořádným neúčelovým příspěvkem státu obcím. Jde tedy o to, aby se stav omezené činnosti neprodlužoval, protože není dlouhodobě udržitelný. Akce zvané „pilotní“ – koncert České filharmonie 10. května 2021 se zajištěním PCR testů pro publikum, částečný režim Pražského jara – ani uvolnění avizované ministrem kultury po 17. květnu nemůže být vzorem dlouhodobější následné praxe, protože je nereálné, aby náklady na PCR testy (cca 1500 Kč na osobu) pro publikum hradili posluchači k ceně vstupenky, nebo pořadatel, nebo dlouhodoběji stát.

Celková částka ve státním programu podpory se sice navýšila celkově na 93 milionů pro hudební soubory (pro rok 2021 je předpokládané navýšení na 160 milionů) a je určitě významným prostředkem pomoci udržení sítě, ale zásadní rozvaha bude na zřizovatelích a zakladatelích. Omezení také ukázalo, jak křehká je existence umělců v souborech, které nemají zaměstnanecká místa, byť někteří umělci volí svobodné povolání úmyslně. Na druhou stranu situace vedla orchestry k větší flexibilitě a tvořivosti. Každý soubor k tomu měl jiné dispozice, ale objevila se praxe a zkušenost, která je využitelná i pro další období.

Prakticky všechny soubory streamovaly koncerty, které následně (pokud to dovolila práva) nechávaly v archivu, protože přímá sledovanost streamingu v čase premiéry bývala většinou nízká v desítkách diváků, a to i u velkých orchestrů. Během dalších dnů ovšem počty narůstaly zhruba na průměr 500 účastníků, i když na Youtube může zjistit pouze pořadatel, kolik z nich setrvalo do konce. Čísla na Facebooku bývají výrazně vyšší, ale tam je kontinuita zvuku obvykle horší a zřejmě se jedná o krátké časy sledování.

Česká televize i Český rozhlas a TV Noe projevily větší aktivitu v partnerstvích – ČT například průběžně u koncertů České filharmonie, nebo projektů Janáčkovy filharmonie Ostrava (v září 2020 Stíny v mlze a v listopadu Vánoční koledy v obýváku s A. Plachetkou, K. Kněžíkovou, T. Klusem a sestrami Geislerovými). Český rozhlas zaznamenal Beethovenovo oratorium Kristus na hoře Olivetské s Českým filharmonickým sborem a Kateřinou Kněžíkovou zahajující s publikem Svatováclavský festival nebo recitál Lukáše Vondráčka. V Brně se podařilo s ČT Art před lockdownem zahájit například festival Janáček Brno operou Osud v Janáčkově divadle v režii Roberta Carsena a natočit oratorium Lenore A. Rejchy k 250. výročí autora. To jen příkladem. Tento trend pokračuje i v r. 2021.

V podstatě všichni bez výjimky zavedli jako základ vlastní streaming nebo partnerství s nahrávacími společnostmi – například Janáčkova filharmonie Ostrava a Moravská filharmonie Olomouc se Slezskou univerzitou a Parma Recordings. Ještě v době nedávné bychom se nedovedli představit časté natáčení na 5-13 kamer jako běžnou praxi, i když kvalita zvuku (často kvůli akustice prázdného sálu) i obrazové režie byla různá.

Tímto způsobem byla nasdílena velká část plánovaného repertoáru, i když kvůli sníženému počtu hráčů často se změnami repertoáru, nebo změnami aranžmá. Často se sahalo po komorních úpravách, které zřejmě budou inspirací pro budoucí praxi (na okraj v jiné souvislosti: vzpomínám na vynikající komorní úpravu partitury Dvořákovy Rusalky Mariánem Lejavou v roce 2014, která v malé prostoře švýcarského divadla zněla skvěle). I když byly streamované koncerty někdy nabízené za vstupné, to bylo často dobrovolné a koncerty byly zároveň dostupné zdarma, takže nemohly kompenzovat ztráty z běžného vstupného.

Většina orchestrů zařadila také větší podíl open air akcí, často v prostorách a formátech, které dříve nezkoušely – například Jihočeská filharmonie realizovala ve spolupráci s krajem a městem děkovný koncert zdravotníkům na náměstí Přemysla Otakara II. 11. září, Komorní filharmonie Pardubice nový projekt Filharmonie seniorům s vystoupeními pod okny uzavřených domovů, v zahradách, atriích (natáčel Český rozhlas i televize). Vůbec poprvé se také Komorní filharmonie Pardubice pustila do kontaktní kampaně, kdy v komorních sestavách hráli členové orchestru venku v projektu Filharmonie Open, a právě i změnou formátu dosáhl orchestr většího zájmu médií. Karlovarský symfonický orchestr připravil projekt, ve kterém umělci hráli rovněž pro seniory a na sídlištích (Novosvětskou A. Dvořáka), a také Západočeský symfonický orchestr dojížděl koncertovat k domovům seniorů, LDN, domům sociální péče po celém regionu, a to s nemalým ohlasem.

Z uvedených příkladů vyplývá, že řada souborů získala v mimořádných aktivitách širší zájem publika, ve streamingu a nahrávkách i publika ze zahraničí, a také i jistý „sociální kapitál“. Je to trend, který můžeme sledovat po celém světě.

Řada původně streamovaných nahrávek zůstává v archivu souborů s možností pozdějšího využití (pokud tomu nebudou bránit práva). Zvýšilo se také množství studiových a CD nahrávek, například orchestry z Pardubic a Ostravy vydaly nová CD ve spolupráci s NAXOS. Dále příkladem – Janáčkova filharmonie ze zajímavých titulů nahrála oba klavírní koncerty D. Šostakoviče pro Český rozhlas, Houslový koncert č. 2 P. Glasse pro vydavatelství Estile, koncertní provedení Tristana a Isody pro Navona Records a Symfonii č. 3 Z. Fibicha pro NAXOS. Plzeňská filharmonie natočila pro Český rozhlas koncert soudobé hudby autorů S. Vetché, T. Ille a S. Hořínky. Filharmonie Hradec Králové pro Český rozhlas Ebenovu Symfonii gregorianu, na CD Bachovy klavírní koncerty a díla Z. Matějů a O. Kukala, to jen ochutnávkou.

Jindy již tradiční a četné programy pro děti byly v podstatě všude zrušeny, ale i tak se našly způsoby, jak postupovat. Například Plzeňská filharmonie udržela projekt pro mateřské a základní školy Namaluj hudbu, Filharmonie Brno zřídila novou pozici edukačního lektora pro koncepční edukační činnost i ve formátu online, Karlovarský symfonický orchestr připravil cyklus pěti videopohádek, které představují hudební nástroje zábavnou formou a mohou později sloužit i k běžné výuce hudby ve školách.

Nyní jsme v květnu 2021 a, bohužel, přesunuté termíny koncertů se dále odsouvaly na druhou polovinu roku. Orchestry nabyly větší zručnosti v zaběhnuté praxi a zatímní finanční situace je ještě udržitelná, i když hygienická opatření nenahrávají běžnému provozu a budou zřejmě i v následném období problematická. Přejme si tedy, aby se situace co nejdříve vrátila do skutečného normálu bez podmínek.