Výsledek voleb ve Skotsku je pro 314 let starou unii Spojeného království Anglie, Walesu, Skotska a Severního Irska velmi důležitým momentem. Strany usilující o nezávislost získaly v místním parlamentu většinu křesel, nikdo proto nepochybuje, že se v dalších měsících a letech naplno rozjedou pokusy o vyhlášení nového referenda, ve kterém by se lidé vyjádřili k možnosti odpojení Skotska od zbytku Spojeného království. Jaké mají šance?

Tento článek je více než rok starý.

Analýza Edinburgh 6:41 11. května 2021 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Volby už počtvrté za sebou vyhrála Skotská národní strana (SNP) v čele se skotskou první ministryní Nicolou Sturgeonovou. Na většinu v parlamentu sice její strana nedosáhla, přesto výsledek označila za historické vítězství a vyslala do Londýna jasný vzkaz: referendum o nezávislosti je ochotná prosadit i přes odpor britského premiéra Borise Johnsona.

Čas na další referendum? Strany podporující skotskou nezávislost mají po volbách v parlamentu většinu

Číst článek

Z celkových 129 křesel získala SNP 64, k dosažení většiny jí tedy chybí jen jediné křeslo. Osm dalších si však zajistili skotští Zelení, kteří se podobně jako skotští nacionalisté vyslovují pro nezávislost na Spojeném království.

„Výsledek voleb umožňuje SNP a dalším stranám, které usilují o vyhlášení referenda, aby dál vznášely požadavek na uskutečnění hlasování o nezávislosti. Kdyby většinu nezískaly, otázka referenda by v zásadě automaticky spadla pod stůl a přestala by se řešit. Výsledek voleb tedy udržuje tuto otázku ve hře a dává těmto stranám určitý mandát,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Kryštof Kruliš, podle kterého se ale interpretace tohoto mandátu různí.

Hlasy pro Skotskou národní stranu a Zelené totiž nemusí být ze 100 procent od voličů, kteří požadují referendum a nezávislost Skotska na Spojeném království.

V tomto duchu ovšem výsledek voleb prezentuje šéfka SNP, která krátce po hlasování prohlásila, že uskutečnění referenda je nyní „vůlí země“ a že ho „v žádném případě nelze označit“ za požadavek její nebo SNP.

Své požadavky Sturgeonová zopakovala také v nedělním telefonním rozhovoru s Borisem Johnsonem. Během telefonátu mimo jiné zdůraznila, že s ohledem na výsledek voleb není otázkou, zda referendum o nezávislosti vyhlásit, ale kdy se tak má stát.

Ve Skotsku budou volit i Češi. ‚Fascinuje mě občanská angažovanost, lepí si plakáty do oken,‘ říkají

Číst článek

Vyvolání hlasování ale vláda ve Westminsteru tvrdě odmítá. Podle Johnsona by se teď Skotsko mělo soustředit hlavně na zotavení z pandemie, a ne na snahy o získání nezávislosti. Snahy o vypsání referenda proto v rozhovoru pro deník The Daily Telegraph označil za „nezodpovědné a bezohledné“.

Výsledek voleb ve Skotsku tak sice znamená jistý posun, pozice obou táborů ale zůstávají stejné.

Johnson míní, že referendum má být událostí, která se koná „jednou za generaci“, a protože se Skotové ke stejné otázce vyjadřovali už v roce 2014, není důvod ho nyní vypisovat znovu. Skotští nacionalisté ale upozorňují na to, že v následujících letech došlo k podstatné změně okolností – Spojené království vystoupilo z Evropské unie, přestože 62 procent Skotů hlasovalo pro setrvání. Podle SNP je tedy brexit natolik zásadní proměnná, že je vyhlášení referenda nutnost.

„V tomto duchu bude debata v následujících měsících a možná letech dál pokračovat, pokud tedy nedojde k nějakému radikálnímu kroku ze strany SNP a dalších, kteří usilují o vypsání referenda,“ odhaduje Kruliš.

Brexit jako silný argument

Právě odchod Velké Británie z Evropské unie ve Skotsku vyvolal mohutné rozčarování, které u části obyvatel ovlivnilo i postoj k otázce nezávislosti. Ještě před sedmi lety se proti odtržení Skotska od Spojeného království vyslovilo 55 procent voličů, s příchodem brexitu se ale misky vah začaly vyrovnávat.

Co rozpoutalo násilí? A může vyústit v referendum? Otázky a odpovědi k nepokojům v Severním Irsku

Číst článek

„Podpora samostatnosti Skotska narůstá a pohybuje se i nad 50 procenty. Tato změna je interpretována převážně tak, že část váhajících voličů přesvědčila skutečnost, že Skotsko společně se zbytkem Británie vystoupilo z Evropské unie. Otázka evropské integrace je totiž pro Skoty velmi důležitá, podobně jako v případě Katalánců, pro které je evropská integrace důležitější než pro zbytek Španělska,“ popisuje odborník AMO.

„Skotové a Katalánci představují specifický, kulturně odlišný národ, který se s centrální vládou stoprocentně neidentifikuje. Evropskou autoritu vnímají jako určitou protiváhu centrální vládě a potenciálního partnera při správě veřejných věcí, evropská integrace se proto dlouhodobě těší velké podpoře. Dopady odchodu z EU jsou navíc tvrdší, než když se původně uvažovalo o ‚norském scénáři‘ a zachování členství na vnitřním trhu. Část váhajících Skotů to zřejmě přesvědčilo k tomu chtít referendum a případně v něm i hlasovat pro nezávislost,“ dodává Kruliš.

Pokud ale má být referendum legální a právně závazné, je to britská vláda v čele s Borisem Johnsonem, která má v této otázce rozhodující slovo. Podle článku 30 „zákona o Skotsku“ musí tamní vláda požádat o svolení britský parlament ve Westminsteru, který by následně zmocnil k vypsání referenda skotský parlament. Ten si pak sám určuje podmínky hlasování, kdy a jak má referendum proběhnout.

Stejným způsobem proběhlo referendum i v roce 2014, kterému dala zelenou tehdejší vláda v čele s premiérem Davidem Cameronem, současná vládní garnitura ve Westminsteru to ale odmítá.

Podle Sturgeonové nicméně premiér Johnson nemá nárok na to, aby „stál v cestě skotských demokratických rozhodnutí“. Už na začátku května proto pohrozila, že pokud se ústřední vláda v Londýně bude snažit referendum zablokovat, požene spor k soudu.

Scénáře skotského referenda

Je tedy otázkou, jakou cestou se Skotská národní strana a Zelení – obojí zastánci nezávislosti a zároveň připojení Skotska k Evropské unii – nakonec vydají. Mají ale řadu dobrých důvodů, proč usilovat o to, aby referendum proběhlo podle stanovených pravidel.

Hlavním tématem skotských voleb bude nezávislost. Vstoupí do nich i nová strana expremiéra Salmonda

Číst článek

„Jestliže by k vyhlášení referenda skotský parlament přistoupil bez zmocnění a šel by cestou Katalánska, byl by to ústavně velmi složitý výsledek, na základě kterého by Skotsko těžko mohlo vstoupit do Evropské unie. Přistoupení nového člena musí všechny stávající členské země přijmout, a zejména španělská vláda, která má sama potíže se separatismem na svém území, by to z tohoto důvodu mohla zablokovat,“ říká Kruliš.

Hrozba takového scénáře by se podle něj mohla promítnout i do váhajících hlasů ve Skotsku, které usilují o integraci s Evropskou unií – s vědomím toho, že by samostatnost nemusela znamenat vstup do EU, by v referendu mohli hlasovat proti nezávislosti.

Brexit ale do otázky skotské nezávislosti zároveň vnesl nové nejistoty. Po odchodu Británie z unie totiž došlo k zásadním změnám, případný vstup Skotska do EU by proto přinesl řadu praktických problémů.

„Pokud by Skotsko vstoupilo do EU, zatímco by zbytek Británie zůstal mimo, nutně by mezi nimi vznikla hranice pro kontrolu zboží. To by samozřejmě přineslo zásadní změny do života Skotů, zejména těch žijících na hranicích, ale i ostatních. Obchodní a ekonomická propojenost Skotska se zbytkem Spojeného království je obrovská, z ekonomického hlediska by tedy nezávislost Skotska byla velmi svízelná,“ vysvětluje odborník AMO.

Skotsko bude brzy zpět. Brexit se odehrál proti naší vůli, vzkázala Evropě Sturgeonová

Číst článek

Kvůli tomu před sedmi lety hlasovala proti odtržení Skotska i 38letá Helen Whiteová. Původně sice chtěla hlasovat pro nezávislost, obavy z ekonomických dopadů jí to ale nedovolily. „Chtěla bych říct, že jsem si to rozmyslela a příště bych hlasovala pro, upřímně to ale nevím,“ uvedla volička pro americký deník The Wall Street Journal.

I její slova vypovídají o tom, jak moc je Skotsko v otázce nezávislosti hluboce rozděleno a že ne všichni mají jasno v tom, jak by nakonec hlasovali. Výsledek případného referenda se proto velmi špatně odhaduje, brexit a výsledek čtvrtečních voleb ve Skotsku ale rozdmýchaly nové vášně, které bude muset britská vláda v následujících měsících a možná i letech řešit.

„Obě dvě strany drží v rukou velmi silné argumenty a je velmi těžké být nějakým rozhodcem, který by se přiklonil na jednu, či druhou stranu. Jsou tedy dva různé scénáře. Buď se podporovatelé nezávislosti vydají radikálnější cestou, tedy referenda bez souhlasu centrální vlády, ovšem s vědomím toho, že ztratí část příznivců, anebo budou muset vyčkat na změnu politické konstelace, díky které by centrální vláda nové referendum umožnila,“ uzavírá Kruliš.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít