Celkem 62 procent jízd do práce nebo do školy absolvují obyvatelé Kodaně na kole. O městě, které je v podpoře cyklodopravy jedním z nejlépe hodnocených na světě, to uvedl web cistoustopou.cz.

Plzeň si o tomto podílu může nechat jen zdát. Zlepšení v posledních letech je sice patrné, ale k optimu se město posouvá jen pomalu. V anketě Cykloměsto roku se známka zlepšila z 3,75 v roce 2017 na loňských 3,43. První Pardubice získaly ohodnocení 2,62. 

Ze třinácti hodnocených měst byla loni Plzeň jedenáctá. „Pokroky v budování a propojování sítě cyklostezek jsou v Plzni opravdu žalostně pomalé. Cyklistika stále nemá náležitou podporu. Stále tu jsou náhodně budované cyklostezky, které jsou nespojité, neprůběžné skrz křižovatky, končící v nájezdu do silnice a podobně. Přitom řada výzkumů dokazuje, že právě mikromobilita je řešením pro budoucnost,“ ohodnotil rozvoj cyklistiky v Plzni v roce 2020 web plzennakole.cz.

Podle zástupce webu Jiřího Konečného je ukázkovou nahodilou cyklostezkou ta na Mikulášském náměstí, která měří 353 metrů, začíná na rohu Církevního gymnázia, vede podél sousedního Gymnázia Plzeň, ale dál nepokračuje.

Dalším příkladem je ukončení cyklostezky podél Radbuzy pod restaurací Jednadvacítka. I tady ústí do frekventované silnice. V Plzni je takových míst mnoho. 

Bolavým místem je centrum Plzně

Náměstek plzeňského primátora pro oblast dopravy Michal Vozobule věří, že se město dopracuje k propojení jednotlivých cyklostezek. „Útvar koncepce a rozvoje dává dohromady studii týkající se centrální oblasti města až po vlakové či autobusové nádraží, kde má navrhnout i způsob propojení cyklostezek,“ uvedl.

Bolavým místem je podle Konečného centrum města, které se bezpečně nedá projet bez překročení pravidel. „V centru se dá na kole jezdit pěšími zónami, to nám částečně pomáhá, takže Martinská, Smetanova a další jsou průjezdné,“ říká Vozobule. 

Podle Konečného by pomohly takzvané cykloobousměrky, tedy ulice jednosměrné pro auta, kde by ale cyklisté mohli jet v obou směrech. „To už platí na Denisově nábřeží před prodejnou PMDP, za zastávkami v sadech Pětatřicátníků, v Goethově ulici a na dalších místech,“ sdělil Vozobule. Zároveň ale přiznal, že ne na všech místech, kde jednosměrky jsou, z nich profitují cyklisté.

„Ale pracuje se na tom, aby všude, kde to rozměry dovolí, cykloobousměrky byly. Někde ale parkují auta po obou stranách a tam nám to odbor dopravy zamítne,“ vysvětlil Vozobule, který sám jezdí do práce na kole.

K tomu, aby sedli při jízdě do práce na kolo všichni, kdo ho mají rádi, je daleko. Pro některé odborníky i milovníky kol je ale přelomovým rozhodnutím nedávné výběrové řízení na cyklokoordinátora Správy veřejného statku města Plzně, které vyhrála Radka Žáková.

Sází se na ni proto, že skoro 14 let vytváří regionální informační portál plzenskonakole.cz, navíc je aktivní cyklistkou.

Od chodníků po stezky v dopravě

„Mým dlouhodobým cílem je, aby cyklogenerel města nebyl jen plán, kudy mají vést stezky, ale aby řešil třeba i parkování kol nebo stále opomíjené cykloobjížďky,“ sdělila Žáková. 

„Měli bychom se také systémově postavit k tomu, jak od chodníkových stezek přejít na budování stezek v hlavním dopravním prostoru. V rámci České republiky jsou už relativně běžné, v Plzni ale máme jen 20 metrů této stezky v Dlouhé ulici,“ sdělila Žáková.

Třeba v Hradci Králové, který je v podpoře cyklodopravy jedním z nejlépe hodnocených měst v zemi, je 79 kilometrů cyklistických komunikací. Ty by podle Žákové dostaly některé lidi na kola, protože by zrychlily a zjednodušily cestu do práce. 

„Měření na téměř kilometrové trase od začátku Částkovy ulice k Lobezské ulici v Plzni na Slovanech ukázalo, že jízda po chodníkové stezce znamená pro cyklistu přibližně minutové zdržení oproti jízdě po silnici. Cyklista totiž musí brzdit a sesedat z kola v místech křížení s komunikacemi,“ popsala.

Vedoucí Úseku veřejné dopravy a cyklodopravy Správy veřejného statku města Plzně Jan Hakl doplnil pro plzennakole.cz, že prosazení cyklostezky do hlavního dopravního prostoru se připravuje pro projekt prodloužené aleje Svobody, což je propojení západního okruhu přes čtvrť zvanou Berlín na Karlovarskou ulici.