↗

„Česko-ruské vztahy vstoupily do mimořádně obtížné etapy,“ řekl ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek. Foto @mzvcr

Nově jmenovaný ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek (ČSSD) si ve středu večer předvolal velvyslance Ruské federace v České republice Alexandra Zemjevského a oznámil mu, že ruská strana má do čtvrtečního poledne umožnit návrat všech vyhoštěných českých diplomatů na moskevskou ambasádu. V opačeném případě rozhodne o snížení počtu pracovníků ruského velvyslanectví tak, aby odpovídal současnému stavu toho českého v Rusku. Koalice SPOLU Kulhánkovo rozhodnutí přivítala. Piráti a Starostové očekávali důraznější postup.

„Všichni víte, co se stalo. Česká republika na zjištění ve věci výbuchů ve Vrbětících zareagovala jako suverénní země. Vyhoštění osmnácti zpravodajců nijak neohrozí fungování ambasády Ruské federace v Praze. Naopak protireakce ruské strany, která vykázala dvacet českých diplomatů, naši ambasádu v Moskvě prakticky paralyzovala. Předvolal jsem si proto ruského velvyslance a vznesl jsem protest proti tomuto kroku,“ oznámil Kulhánek s tím, že na rázném postupu se shodl jak s prezidentem, tak premiérem.

Na ambasádě Ruské federace v Praze podle informací Černínského paláce dnes působí sedmadvacet diplomatů a sedmašedesát dalších administrativně-technických pracovníků. Česká republika má diplomatů v Moskvě podstatně méně, a to jen pět. Spolu s nimi na velvyslanectví pracuje devatenáct zaměstnanců. Pokud by Rusko českému ultimátu nevyhovělo, což lze s ohledem na vyjádření tiskového mluvčího prezidenta Putina, který prý nemíní s českou stranou vést další rozhovory, očekávat, přijde o plných sedmdesát pracovníků.

Část opozice pokládá ultimátum za nedostatečné

Představitelé koalice SPOLU, kteří volali po vyhoštění dalších ruských diplomatů, vyjádřili s Kulhánkovým krokem uspokojení. „Postup, jenž představil nový ministr zahraničních věcí, mi přijde v této situaci správný,“ uvedl Marian Jurečka (KDU-ČSL) s tím, že je třeba česko-ruské vztahy restartovat. „Jsem rád, že vláda po dnech váhání a ustupování pochopila, že v jednání s Ruskem je potřeba postupovat jako suverénní stát. Snížení počtu ruských diplomatů je správný krok,“ dodal lídr aliance pravicových stran Petr Fiala (ODS).

Naopak jisté roztrpčení vyvolalo rozhodnutí Černínského paláce mezi Piráty a Starosty. Podle Ivana Bartoše (Piráti) Kulhánek propásl šanci vyřešit otázku nerovnoměrného počtu diplomatů mezi Českou republikou a Ruskem. „Diplomacie je především o jasných, sebevědomých a srozumitelných krocích,“ podotkl. A v podstatě totéž konstatoval i Vít Rakušan (STAN). „Tenhle mezikrok vede do ztracena. […] Ani případný návrat Čechů do Moskvy totiž nesrovná počty diplomatů na obou ambasádách,“ shrnul.

Sněmovna a Senát volaly po rázných krocích

Případem výbuchu dvou muničních skladů ve Vrběticích, které bylo podle zjištění českých bezpečnostních složek dílem ruských tajných služeb, se ve středu na svém zasedání zabývala i horní komora Parlamentu. Ta mimo jiné vyzvala kabinet Andreje Babiše (ANO), aby neprodleně vypověděl Smlouvu mezi Českou republikou a Ruskou federací o přátelských vztazích a spolupráci, požadoval po ruské straně náhradu škod a odškodnění obětí a snížil počet pracovníků ruského velvyslanectví v Praze na jednoho.

Obdobné usnesení přijala v úterý Poslanecká sněmovna, která vládu vyzvala k tomu, aby omezila počet zastoupení na ambasádě Ruské federace podle principu reciprocity. Podle předsedkyně sněmovního Výboru pro obranu Jany Černochové (ODS) se jeho členové téhož dne s vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD) shodli, že vztahy mezi Ruskem a Českou republikou by měly začít od nuly, a proto by se měl počet ruských diplomatů v Praze výrazně snížit. Ideálně by jich mělo v naší zemi zůstat tolik, kolik jich zbylo na české ambasádě v Moskvě.

Ve veřejné debatě posledních dní — až na výjimky — naopak chyběly hlasy, které by nabádaly ke zmírnění napětí mezi oběma státy a zdůrazňovaly, že se v diplomatické při nelze soustředit toliko na obsazení ambasád, ale je třeba zohledňovat i další okolnosti. Současně nikdo z českých politiků doposud nenaznačil, v jakém okamžiku by mělo vzájemné vyhošťování diplomatů skončit. A v diskusi rovněž takřka nezaznívalo, nakolik akce České republiky zohledňují možnost dojednat solidární akce ze strany spojenců, jež by Rusko mohly postihnout s větší vahou.