Sputnik V: pochybnosti se vrší, očkování ruskou vakcínou nyní nelze doporučit
Jan KašpárekDebata, za jakých okolností lze očkovat vakcínou Sputnik V, se snad konečně chýlí ke konci. Pochybnosti o kvalitě látky se množí, závažné podezření nyní nově vznesla Brazílie. Pro nás to znamená jediné: postupujme společně s Evropskou unií.
Další a další státy začínají očkovat ruskou vektorovou vakcínou Sputnik V (čteno „sputnik vé“). V Evropě ji podává například Bělorusko, Černá Hora, Maďarsko či Srbsko. Dále ve světě produkt moskevského Gamalejova výzkumného institutu najdeme hlavně v chudších zemích globálního Jihu.
Na Západ, tedy mezi státy, jež světu vykoupily zásoby nejmodernějších a nejúčinnějších mRNA vakcín, Sputnik V nepronikl. Evropská unie čeká na posouzení látky svou Agenturou pro léčivé přípravky (EMA).
Kdy se verdiktu dočkáme, není zřejmé. Ruskou vakcínou se sice očkuje skoro půl roku, skoro nic konkrétního o ní však nevíme. Principiálně je postavena velmi chytře, přesto nemálo odborníků překvapilo, jak dobré výsledky si odnesla z dosavadních klinických zkoušek.
Žádné vážné nežádoucí účinky, statistická efektivita přes devadesát procent… To vše by bylo krásné, jen kdyby nevycházely na světlo stále další indicie, podle nichž se reálný Sputnik V od prvotního preparátu podstatně liší.
Poslední a zatím největší pozdvižení vyvolal brazilský regulační orgán Anvisa, jehož vedení začátkem týdne oznámilo, že nasazení Sputniku V jednohlasně odmítá kvůli nedostatku „konzistentních a spolehlivých dat“. Experti nalezli v látce defekty, které se podle nich mohou doslova kriticky promítnout v účinnosti očkování.
Co se tedy děje? Napřed připomeňme, jak má Sputnik V fungovat. Jde o vektorovou vakcínu, tedy látku využívající geneticky upravený, neaktivní a neškodný virus k doručení očkovací informace lidským buňkám.
Tento nosič (vektor) je vždy něco jiného než SARS-Cov-2: Sputnik V používá lidské adenoviry, způsobující v aktivní formě obyčejné „nachlazení“. Ruská očkovací látka má v každé ze dvou dávek jiný nosič, čímž teoreticky předchází příliš rychlé neutralizaci adenoviru imunitním systémem.
Nosiče jsou běžně „vypnuté“: upravené tak, aby se v člověku nemnožily a nekonkurovaly svou přítomností té správné, očkovací imunitní reakci. Brazilci ale zjistili, že výroba Sputniku V tento krok zřejmě zanedbala: adenovirus 5 užívaný při druhé dávce je ve zkoumané šarži podle všeho replikačně kompetentní, funkční.
Očkovaným by sice neměl přímo ublížit, z hlediska výroby vakcín a jejich efektivity ale jde o vážné pochybení. Tím vážnější, že navazuje na dřívější podezřelé náznaky a setrvalé varování odborníků, že i výbornou vakcínu může znehodnotit výroba. Právě chyby ve výrobním procesu se nyní vyloženě nabízejí jako vysvětlení výskytu aktivního adenovirového nosiče.
Brazilské odhalení navazuje na sérii podivných zpráv z naší bezprostřední blízkosti. Slovenský Státní ústav pro kontrolu léčiv (ŠÚKL, českou variantou je SÚKL) již dříve uvedl, že Sputnik V dodaný za chaotických okolností a pro ruskou stranu „maximálně výhodných“ podmínek na Slovensko se liší od původního preparátu Gamalejova institutu. Ruský výrobce slovenskému ŠÚKL navíc nedodal naprostou většinu žádané dokumentace.
Totéž u našeho SÚKL. Ten posuzoval informace o ruské vakcíně v rámci dosavadního vyústění sporu kolem možného očkování Sputnikem V i bez posvěcení EMA. Opět nám ale scházejí data. „To, co jsme viděli, je opravdu zlomek dokumentace, která by měla být poskytnuta k registraci nějaké vakcíny,“ shrnula Radiožurnálu ředitelka Ústavu Irena Storová.
Marketingový tým Sputniku V, respektive státní Ruský fond přímých investic organizující mezinárodní politiku vakcíny, se proti všem pochybnostem ohrazuje. Oficiální twitterový účet @sputnikvaccine se nyní věnuje intenzivnímu tweetování v portugalštině, hlavním jazyku Brazílie.
Střídavě zemi hrozí a vysvětluje, že se nestalo nic podezřelého. Něco podobného dělal i v případě nálezu ŠÚKL. Rusové tehdy slovenský regulační orgán osočovali ze zaujatosti, provokací a sabotáže.
Nejlepší propaganda? Ani úplná lež, ani plná pravda
Právě komunikaci ruských vývozců Sputniku V se vyplatí věnovat podrobněji. Zatímco jasných dat o vakcíně máme velmi málo, různými vyjádřeními by se mohla vytapetovat prázdná skladiště vakcín na globálním Jihu. Zarážející je již jedno z hlavních hesel preparátu: „První registrovaná vakcína proti covid-19“.
Z jistého úhlu pohledu je pravdivé: ovšem proto, že látku registrovalo ruské ministerstvo zdravotnictví pod názvem Gam-COVID-Vac již v srpnu 2020. To jest měsíc a půl předtím, než výzkumníci publikovali alespoň výsledky z prvních fází klinických testů.
Hromadné očkování začalo v prosinci, tedy v době, kdy odborníci stále marně žádali jakákoli podrobnější data z hlavní a největší, třetí části zkoušek. Ta má mimochodem podle původních plánů končit až teď, 1. května 2021.
Komunikace Sputniku V přesto vystupuje suverénně. Odvolává se především na desítky zemí, jež vakcínu v posledních měsících uvedly do praxe.
Hned na úvodu webu propagujícího ruskou vakcínu — mimochodem protkaného nejtypičtějšími snímky internetových fotobank — dokonce srovnává svůj vektorový princip užívající lidské adenoviry s jinými. Jistě nikoli náhodou se měří s vektorem šimpanzího adenoviru — jaký používá AstraZeneca — a novějším očkovacím principem mRNA, na němž stojí západní vakcíny Comirnaty (firmy BioNTech/Pfizer) a Moderna.
Vakcinační mechanismy, jež Sputnik V nepoužívá, vycházejí z daného tabulkového srovnání poněkud zavádějícím způsobem jako nevyzkoušené. Jde o vzorový příklad zavádějícího sdělení, s nimiž se v následujících odstavcích podrobněji seznámíme více než do sytosti.
Pokud se podíváme na sociální sítě vakcíny, zjistíme, že administrátoři dělají dokola hlavně několik věcí. Zveřejňují pochybná data o tom, jak Sputnik V překonává mRNA vakcíny. Informují o prosazení látky v dalších zemích. Naznačují, že západní vakcíny jsou drahé a nespolehlivé. A stěžují si na diskriminaci a zaujatost ze strany západních médií i úřadů. Při bližším prozkoumání ovšem zjistíme, že propagandisticky a neseriózně se chová hlavně sám tým Sputniku V.
Postup prvý: Reálná čísla, ale o něčem nesouvisejícím
Zřetelná je především kampaň proti mRNA preparátům, jmenovitě Comirnaty a Moderně. Při šetření možných problémů krevní srážlivosti po očkování vektorovou vakcínou AstraZeneca/Vaxzervia administrátor účet Sputnik V například tweetoval: „Prosím, sdílejte tyto tweety s reálnými daty o vakcinaci, která se snaží farmakorporace zamaskovat a tlačí média, aby o nich neinformovaly (…) Mohou média mlčet o datech [ukazujících], že průměrná úmrtnost mezi očkovanými Pfizerem je mnohem vyšší než u AstraZenecy?“
„Data“ jsou tabulka zveřejněná na Facebooku maďarskou vládou ve snaze propagovat očkování proti covid-19. Prezentuje počet infekcí a úmrtí po vakcinaci. Nejlépe z nich vychází Sputnik V a nejhůře Comirnaty. Nejde však ani omylem o odbornou studii, označení za data je správné jen čistě žánrově.
Neříká se zde nic o příčinách smrti, chybí srovnání doby, po níž se látky používají, tabulka se vyhýbá i tomu, že mRNA vakcíny v Maďarsku dostávali hlavně nejstarší a chronicky nemocní lidé, u nichž je mnohem vyšší průměrné riziko náhodného úmrtí v době po očkování.
Uvedená čísla jsou v protikladu k údajům, jež poskytují skutečné studie účinnosti, odborně recenzované a publikované v oborových žurnálech. Hlasy, podle nichž jsou zveřejněné údaje manipulativní, se ozývají i přímo v Maďarsku.
Lidé odpovědní za komunikaci vakcíny Sputnik V si v takových tabulkách libují. Podobné srovnání počtů úmrtí po očkování postavili i z mezinárodních dat. Nejlépe vychází opět ruská vakcína, nejhůře Comirnaty.
Tak jako u maďarské tabulky i zde jsou ovšem prezentovaná čísla výsledkem několika zamlčených faktorů. Jednak nesrovnávají, kdo je čím očkován (a že ohroženější skupiny lidí obecně dostávají spíše Comirnaty), ale hlavně za míru úmrtí dosazují cosi, co o účinnosti či rizikovosti očkování nic neříká. Jde o další manipulaci, obšírněji rozebranou zde či zde.
Postup druhý: Čísla o daném tématu, ale velmi sporná
Podobně můžeme pokračovat. V článku, kterým se Sputnik V brání proti odmítnutí Brazílií, vytasil tabulku uvádějící údajnou míru vedlejších účinků očkování v Mexiku.
PR tým Sputniku V táž data již dříve tweetoval. Jak bychom již čekali, z tabulky vychází Sputnik V mnohonásobně lépe než západní vakcíny, především… ano, znovu Comirnaty. Zdroje dat jsou zapuštěné v obrázku, nelze se na ně tedy prokliknout. Tabulka navíc prošla jakousi kompresí dat, odkazy lze jen stěží přečíst.
Při troše snahy se dané dokumenty mexické vlády — ve španělštině — dají najít. Nejde ale o „oficiální vládní vakcinační studii“, jak zdroj hlášených podezření na nežádoucí účinky popisuje web ruské vakcíny, ale pravidelnou prezentaci tamějšího ministerstva zdravotnictví.
Z ní vychází, že velká většina možných reakcí na očkování opravdu připadá na Comirnaty. Té se do Mexika mimochodem dodalo skoro osmkrát více než Sputniku V.
Počet nežádoucích účinků vychází pro BioNTech/Pfizer velmi vysoký i v přepočtu na počet dávek. Půjde ale spíše o zvláštnost než projev reálné odlišnosti. Comirnaty byla vystavena důslednému sledování — jednak je první široce použitou mRNA vakcínou, jednak první vakcínou proti covid-19 v Mexiku. To zřejmě statistiku ovlivnilo.
Porovnáme-li totiž nová mexická čísla s údaji starších souhrnných prezentací, zjistíme, že se míra hlášených vedlejších účinků mRNA vakcíny v průběhu času snižuje. A tak se tedy nabízí vysvětlení, že byla zprvu vychýlena vysoko vzhůru.
Z dřívějších klinických zkoušek ani výzkumů nevyplývá, že by se Comirnaty měla v nežádoucích efektech zásadně lišit — ve srovnání například s AstraZenecou určitě ne osminásobně, jak vyplývá z dat v mexické prezentaci. Nic takového neukazuje ani praxe jiných zemí. Například Velká Británie registruje v přepočtu na množství podaných dávek u Comirnaty dokonce asi o třetinu méně podezření na vedlejší účinky než u AstraZenecy/Vaxzervie.
Český SÚKL záměrně zveřejňuje podezření na vedlejší účinky pro všechny látky dohromady. Vysvětluje, že počty hlášení se mohou lišit podle toho, kdo vakcíny podává a dostává, podle šíře a trvání očkovacího programu i ostražitosti lékařů.
Šíření chaosu a zasévání pochybností jako širší strategie
Společným rysem popsaných vyjádření Sputniku V je vzorec komunikační metody. Napřed existují nevinná data s jakousi výpovědní hodnotou. Ta se ale vezmou, zavádějícím způsobem se okomentují, případně se vsunou do manipulativního kontextu či popisků. Základní sdělení ruské strany je ale vždy totožné: Sputnik V vede, Comirnaty zaostává.
Ve vlákně na Twitteru se typicky přidá cosi v tom smyslu, že se západní úřady a média nedostatky „své“ vakcíny snaží utajit. Bizarnost takového rámování vyniká v objektivním kontextu, kdy se jakákoli rezerva západních sér ihned stává předmětem bádání a veřejně dostupných studií, zatímco už jen ověřit ruskými marketéry tak oblíbené tabulky trvá řádově hodiny.
Jde o typickou situaci. Jak známo, sestavit z polonáhodných čísel důvěryhodně působící, ale manipulativní sdělení je záležitostí trochy cviku a času — zatímco rozkrývání podobných konstrukcí je pomalé a vyčerpávající.
Není divu, že se komunikaci Sputniku V věnuje i aktuální zpráva evropské pracovní skupiny pro boj s dezinformacemi ve středovýchodní Evropě, East StratCom Task Force. Podrobně popisuje prakticky všechny jevy, jež jsme shrnovali výše.
Zasazuje je do kontextu soustavného úsilí Kremlu o zasévání nedůvěry k evropským strukturám, aktuálně v čele s EMA, a snahy rozštěpit evropské země na ty „se Sputnikem“ a „bez Sputniku“. Analýza zmiňuje také fenomén zřejmého nepřátelství k mRNA vakcínám u ruských, ale i čínských státních médií.
Sputnik V na evropskou zprávu o dezinformacích odpověděl twitterovým vláknem, v němž prohlašuje za oběť dezinformací sebe sama, zdůrazňuje zájem na veřejném zdraví i potlačení pandemie a rámuje celé sdělení motty jako „demokracie umírá ve tmě“ či „společně jsme silnější“. Prvé heslo působí mírně ironicky, jde o známé motto amerického listu The Washington Post.
A vyjádření marketérů Sputniku je svým až idealistickým tónem v rozporu s útočným tónem jiných příspěvků. O upřímné motivaci náhle probuzené verbální vstřícnosti je ale na místě přinejmenším pochybovat. Pořád tu zůstává zásadní otázka: máte důkladnou náležitou dokumentaci ke své vlastní vakcíně? A mohli bychom ji vidět?
Když nevíme, počkejme na EMA
Debata posledních měsíců kolem Sputniku V je i zpětně nepřehledná. Mezi zastánci i odpůrci různých perspektiv se nenacházejí zdaleka jen politicky zaujatí manipulátoři, ale hlavně množství lidí s čestnými záměry. Tím, že jsou vakcíny již delší dobu politickým tématem, se však celá problematika — bohužel — proměnila ve vyostřenou a často neodborně pojímanou pranici, v níž se promítají širší společenské střety i neprůhledné záměry nátlakových skupin.
V době, kdy se ruská vektorová vakcína dostávala do mezinárodní praxe, si nepochybně zasloužila objektivní posouzení oproštěné od jakýchkoli předsudků. A to navzdory nemístně zběsilému odmítání ze strany rusofobních komentátorů a politiků. Nyní se však situace posunula, především vinou vyhrocení tématu z ruské strany, potažmo strany přímých zastánců Kremlu — u nás KSČM či Pražského hradu.
Racionální a objektivní postup zůstává sám o sobě správný. Jen je stále těžší jej udržet, když Rusko vykládá požadavek na poskytnutí řádných dat jako diskriminaci, případně se zastoupení Sputniku V chová útočně a ještě tvrdí, že je samo obětí útisku ze strany Západu.
Přesto vyplývá jako nejlegitimnější a nejvěcnější zkrátka udržet kurz a zavedené procesy — tedy stejně přísné posuzování všech vakcín bez ohledu na zemi původu. Pro nás to znamená počkat, jak rozhodne EMA.
Evropa, jakkoli se v očkovacích programech potýká s bezpočtem potíží v čele s nespolehlivostí dodávek AstraZenecy/Vaxzervie, nemůže v zájmu bezpečnosti a důvěryhodnosti vakcinace ustupovat manipulativnímu tlaku. Pokud je reálně očkovaný Sputnik V touž vakcínou, za niž se prohlašuje a kterou hodnotil kladně i odborný žurnál Lancet, ať to prokáže. Očkovací látky, jejichž účinnost PR tým Sputniku V tak kreativně zpochybňuje, takovou výzvu bez vytáček a s přehledem zvládly.
Zvlášť při pohledu na dávné vakcinační úspěchy, jako bylo vyhubení pravých neštovic či rinderpest viru, se vyvolávání chaosu a okopávání kotníků provázející ruskou vakcínu jeví hlavně jako smutné. Pokud má Moskva skoro zázračnou vakcínu, jak tvrdí, může zkoušenému světu zásadně prospět.
Svým dosavadním chováním ale spíše působí jako mastičkář na středověkém tržišti. Nebo ještě hůře, jako expanzivní velmoc s vysoce pragmatickou vakcinační politikou, jež dodává zemím globálního Jihu lahvičky s látkou, o níž lze s jistotou říci jen to, že je na nich napsáno Sputnik V.