Vědce, popularizátory vědy i studenty a pedagogy dnes ocenila Učená společnost ČR. Ceny pro vědecké pracovníky za rok 2021 převzali například odborník na ekologii mikroorganismů Petr Baldrian a chemička Mariya Shamzhy. Medaili za zásluhy o rozvoj vědy dostali vedoucí dramaturgyně redakce vědy České televize Gabriela Cihlářová, moderátor Daniel Stach nebo genetik Milan Macek. Laureáty dnes zástupci Učené společnosti vyhlásili on-line. Kvůli protiepidemickým opatřením si ocenění osobně převzali jen někteří.
Ceny Učené společnosti jsou předávány za významné výsledky tvůrčí práce v badatelském nebo cíleném výzkumu. Ocenění je určeno vědcům, kteří pracují v Česku, ale nepatří k členům Učené společnosti.
Baldrian, který vede Laboratoř environmentální mikrobiologie Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, byl oceněn v kategorii Vědecký pracovník. Kombinuje různé metody při výzkumu složení a funkce mikrobiomu, tedy mikroflóry - zejména v půdním prostředí, vlivu člověka na mikroorganismy i využití mikroorganismů v biotechnologiích. "Mezi nejvýznamnější vědecké výsledky patří návrh a aplikace postupů umožňujících identifikaci aktivních mikroorganismů v prostředí," uvedla společnost v tiskové zprávě. Baldrianova skupina pracuje i na sdílení vědeckých dat - například formou celosvětového atlasu rozšíření hub.
Shamzhy, která uspěla v kategorii Mladší vědecký pracovník, je podle společnosti talentovaná vědkyně se skvělými výsledky na poli výzkumu a vývoje nových materiálů na bázi zeolitů, což jsou hlinitokřemičité minerály s mikroporézní strukturou. Vědkyně působí v Centru pro cílenou syntézu a aplikaci perspektivních materiálů na Přírodovědeckě fakultě Univerzity Karlovy.
Dalším oceněným ve stejné kategorii je Jan Perner, který pracuje v českobudějovickém Parazitologickém ústavu Akademie věd ČR. "Zasloužil se o zavedení a využití nových experimentálních přístupů, které představují významný pokrok při výzkumu roztočů či klíšťat a jejich přizpůsobení k parazitickému způsobu života," uvedla společnost. Tento výzkum vždy závisel na využití laboratorních zvířat, Perner však s kolegy vyvinul tenké membrány a sadu "parfémů" imitujících kůži hostitele, pod níž vědci podávají klíšťatům krmnou krev. Výzkum i testování nových přípravků proti klíšťatům je tak etický a levnější. Perner se podílel i na vývoji diagnostické sady pro rychlé testování na covid-19.
Medaile za zásluhy o rozvoj vědy získala čtveřice osobností. Cihlářovou ocenila společnost za to, že týdeník Hyde Park Civilizace, jehož je hlavní dramaturgyní, představuje lidi, kteří zachránili mnoho životů, postavili se útlaku a utrpení, nebo ukázali nový pohled na svět. "Za existenci pořadu v něm bylo mnoho nositelů Nobelovy ceny a další české i zahraniční osobnosti vědy i společnosti. Některé hosty neúnavně kontaktuje roky, než se jí podaří je přesvědčit," uvedla společnost. "Mám radost, že vám můžeme takto splatit ten dluh," řekl pak fyzikální chemik a předseda Učené společnosti Pavel Jungwirth.
Hlavního moderátora redakce vědy České televize Daniela Stacha pak organizace ocenila jak za dlouhodobou kvalitu jeho práce, tak i za to že v posledním roce srozumitelně vysvětluje divákům závěry epidemiologických rozborů pandemie, přibližuje novinky o lécích a vakcínách a další související záležitosti.
Třetím laureátem je vědec v oboru experimentální biologie rostlin Jan Krekule. Podle společnosti má hluboké odborné znalosti a mimořádně široký je také záběr jeho všeobecného vzdělání. Krekule se jako vědec zabýval indukcí kvetení rostlin, podle US tvořil tento výzkum jednu ze základních částí programu oddělení vývoje rostlin Ústavu experimentální botaniky Československé akademie věd. Krekule, který se narodil před 90 lety, se podílel na povýšení československé experimentální botaniky na vysokou úroveň.
Medaili získal i genetik Macek, osobnost českého biomedicínského výzkumu. "Navzdory nelehké době vytvořil díky svému nadání pro vědeckou práci, nezměrnému pracovnímu vypětí a schopnosti silně motivovat své spolupracovníky, školu lékařské genetiky vysoké mezinárodní úrovně," uvedla organizace. Macek podle ní vytvořil také předpoklady pro vznik nynějšího Ústavu biologie a lékařské genetiky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a patřil k těm, kterým se dařilo plynule převádět poznatky základního výzkumu do klinické praxe. Macek dnes uvedl, že cena patří i odborníkům, s nimiž spolupracoval.
Učená společnost ocenila také desítku talentovaných středoškolských studentů a studentek a pedagožku Ivonu Štefkovou z Malostranského gymnázia v Praze. Chemikářka Štefková podle společnosti dovede přenést své nadšení do výuky i na studenty. Mnozí její studenti tak podle US si zvolí studium chemie na vysoké škole, i když o tom původně neuvažovali a řada jich pak zůstává v akademické sféře. Štefková si cenu převzala, oceněným středoškolákům však budou doručeny jinak. Organizace dnes také předala ocenění za minulý rok.
Učená společnost sdružuje vědce, kteří působí v Česku. Počet řádných členů nesmí dle stanov přesáhnout číslo 111. Hlavním cílem společnosti je podpora svobodného pěstování vědy a šíření vědeckých poznatků. Organizace klade důraz na mezioborový dialog a etiku vědeckého konání, pořádá přednášky a debaty, uděluje ocenění. Její členové se vyjadřují ke společenským otázkám souvisejícím s vědou a vzděláváním a usilují o popularizaci vědy. Jungwirth je předsedou Učené společnosti od loňska, předtím byla předsedkyní imunoložka Blanka Říhová.
Pandemie onemocnění covid-19 přináší bezpočet otázek a problémů, s jejichž řešením mohou pomoci vědci mnoha oborů od virologie po demografii. Učená společnost České republiky připravila v rámci svého XXVII. valného shromáždění přednáškový blok, v němž čeští i zahraniční odborníci představili aktuální poznatky svých oborů. Záznam můžete sledovat zde:
Videostream označený značkou PROTEXT VIDEO není součástí zpravodajského servisu ČTK, jde o komerční prezentaci zadavatele.
Lékař Kai-Uwe Eckardt z berlínské univerzitní nemocnice Charité představil onemocnění covid-19 nejen jako infekci dýchací soustavy, ale jako multiorgánové selhání. O demografických aspektech pandemie pohovořila Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty UK. Molekulární biolog Martin Jínek vysvětlil možnosti využití „genetických nůžek“ CRISPR – revolučního nástroje, který byl loni oceněn Nobelovou cenou (a Martin Jínek měl na jeho vývoji významný podíl). Epidemiolog Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti, podal přehled účinnosti a bezpečnosti vakcín proti onemocnění covid-19, imunoložka Jiřina Bartůňková z 2. LF UK a FN Motol popsala imunitní odpověď lidského organismu na covid-19 a na očkování proti němu. Strukturní biolog Rolf Hilgenfeld z Univerzity v Lübecku na závěr informoval o vývoji protivirových léků účinných proti koronavirům.
