Stýská se nám. Ani ne tak po práci, jako po práci s kolegy a kolegyněmi. Ale zase ne tak moc, že bychom s nimi museli být v kanceláři denně. Dvakrát až třikrát týdně bude stačit. A nejspíš to tak bude vyhovovat i nadřízeným.
Jak v posledních týdnech klesají čísla nakažených covidem-19, ve firmách se čím dál častěji vznáší otázka, kdy a jak se budeme vracet do kanceláří. Jasnou odpověď už zkraje měsíce dostali lidé na ministerstvu zdravotnictví, kde oběžník vedení přikázal návrat zpátky na úřad.
Práce z domova? Dva dny v měsíci vám musí stačit. Podobný direktivní přístup ale v komerční sféře už s největší pravděpodobností nehrozí.
Z globálních firem to ukazuje například Google, jehož lidé budou z kanceláří počínaje zářím pracovat tři dny v týdnu. A právě to je model, který se zdá být nejpravděpodobnější pro většinu těch, pro něž bývala kancelář druhým domovem.
„Podle zpětné vazby a průzkumů u našich klientů očekávám, že lidé se do kanceláří těší,“ konstatuje Filip Muška, workplace konzultant společnosti CBRE, která se specializuje na odborné poradenství v oblasti pracovního prostředí.
„Vadí jim dlouhá absence i celodenní online schůzky. Přijde tak první vlna návratu, ze které ale část zaměstnanců brzy vystřízliví a znovu se vrátí k častější práci z domova,“ říká Muška a očekává, že se v průměru usadíme na dvou až třech dnech v kanceláři týdně.
Otázku návratu řeší i v pražské centrále finanční skupiny ČSOB, kde za normální situace najednou pracovalo až pět tisíc lidí. Minulé dva měsíce jich do práce chodila v průměru desetina, což se však začíná měnit.
„V posledních dnech evidujeme lehký nárůst počtu zaměstnanců, kteří se na centrálu začínají vracet. Nyní jich je kolem sedmi set denně,“ vypočítává Marcela Suchánková, členka představenstva ČSOB zodpovědná za oblasti HR.
I tak se ale v ČSOB nic z nastavených pravidel nemění. Limit na počet dnů strávených doma firma nemá, takže záleží jen na domluvě s nadřízenými. Stejně liberální jsou i v České spořitelně, kde před pandemií home office využívali v průměru jednou týdně.
Covidová zkušenost jim ukázala, že fungovat se dá i za situace, kdy z domova pracuje osmdesát procent lidí, takže v současnosti očekávají, že počet dnů strávených na home officu dlouhodobě vzroste. A bránit se tomu nehodlají.
Ještě volnější politiku nastavil technologický obr Avast, který své kanceláře během pandemie zaměstnancům doslova zamkl. Dovnitř se dostal jen ten, kdo si vyzvedával osobní věci nebo musel odbavit pracovní záležitosti, které nešly vyřešit vzdáleně.
Dveře se budou v Avastu otevírat během léta, ale vcházet do nich budou jen ti, kdo budou skutečně chtít.
„Všem jsme dali možnost si vybrat, zda chtějí po skončení pandemie pracovat primárně z kanceláře, nebo z domova, kavárny nebo třeba chalupy,“ popisuje přístup Michaela Koštířová, vedoucí interní komunikace. Druhou variantu si v Avastu zvolila téměř polovina všech zaměstnanců.
Výjimkou není ani internetový obchod Alza.cz. I tady vědí, že zřejmě už napořád budou k práci přistupovat jinak. A opět zvítězí důvěra ve vlastní lidi, kdy zásadní bude, že konkrétní zaměstnanec odvádí svoji práci a přináší výsledky, které se od něj očekávají.
„Tento model se nám osvědčil a myslíme si, že jej zachováme i do budoucna. Nepotřebujeme sledovat, kolik hodin zaměstnanci tráví u počítačů ani to, jestli pracují od stolu, z gauče, nebo třeba z chalupy,“ dodává za Alzu její personální ředitel Marek Premus.
Na nová pravidla si budou zvykat i čtyři tisícovky zaměstnanců českého Siemensu, které personální ředitelka Petra Jeřábková během pandemie poslala pracovat z domova. I tady tak míří ke standardu v podobě dvou až tří dnů práce z domova.
„Home office jsme umožňovali před pandemií, v takzvaném novém normálu pak bude jeho využití ještě intenzivnější u pozic, kde je to možné,“ připouští Jeřábková.
Filip Muška z CBRE upozorňuje, aby se firmy vyvarovaly pevných a plošně stanovených dnů v kanceláři, respektive na home officu. A také nadměrné administrativy spojené s jejich vykazováním.
„I když se to některým manažerům příčí, obecně se nám ukazuje, že méně pravidel a více doporučení funguje lépe,“ radí Muška, podle kterého není dobré zapomínat, že někteří lidé mohou mít nadále oprávněný strach z covidové nákazy.
Takoví lidé pak chtějí raději zůstat na home officu, ale stydí se o tom mluvit, případně si netroufnou odporovat přání vedení, aby se vrátili zpět do kanceláře.
Režim dva až tři dny v práci a zbytek kdekoli jinde bude mít samozřejmě vliv i na podobu kanceláří. Z těch se tak v mnoha firmách stane spíš místo pro společné setkávání a kreativní schůzky a jednání.
Zároveň přibudou prostory pro uzavřené schůzky a tiché zóny pro ty, kteří se potřebují v klidu soustředit, což je častým problémem práce z domova.
Některé společnosti, třeba už zmíněný Avast či Alza, už proto kanceláře předělávají – a další mění své původní kancelářské plány. Příkladem může být Česká spořitelna, kterou do čtyř let čeká přesun do nově vznikající čtvrti na pražském Smíchově.
Vedení banky už teď zvažuje navýšit takzvané kolaborační prostory, které na úkor klasických pracovních míst lidem umožňují jak samostatnou práci, tak větší možnosti setkávání.
„Nevylučujeme ani růst zastoupení takzvaných flexi office prostor, kde víc lidí sdílí jedno pracovní místo,“ komentuje plány mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Spořitelna si navíc už teď uvědomuje, že vzhledem k proměně stylu práce všechny prostory v připravovaném kampusu nevyužije. K částečnému nebo plnému využití je tak nabídne komunitním nebo veřejným organizacím.
