Přibližně tři stovky diváků, které mezi sebou dělily povinné rozestupy, přivítaly soubor dlouhým potleskem. Ještě před úvodní skladbou zazněla státní hymna. Koncertem, který mohli diváci sledovat online na webových stránkách festivalu, provázel herec Jan Budař.
Zahajovací koncert skončil po půl deváté večerní několikaminutovými ovacemi.
Zatímco loňský program byl redukován pouze na domácí umělce a online přenosy, letos již dorazí i zahraniční interpreti a diváci
To je ovšem podmíněno dodržením přísných pravidel, která jsou součástí pilotního projektu ministerstva kultury. Počet diváků je omezen, všichni návštěvníci musí povinně absolvovat PCR test a samozřejmostí je také respirátor. Kromě dnešního zahajovacího večera a jeho zítřejší reprízy se před obecenstvem odehraje ještě Debut Pražského jara 26. května, jenž na festivalovou scénu uvede mladého dirigenta Františka Macka, a závěrečný koncert 3. června.
„Tyto koncerty by se měly stát příkladem toho, jak při respektu k epidemické situaci uskutečnit akce s účastí publika – i to je činí výjimečnými,“ upozorňuje ředitel festivalu Roman Bělor. „Věříme, že zatím velmi přísný a omezující režim bude možné při dobrém vývoji boje s epidemií rozvolňovat a postupně se vrátit ke standardní podobě koncertního i společenského života,“ dodává.
Má vlast z doby Smetanovy
To je však zatím jen naděje do budoucnosti. Letošní, notně změněný program, čítá na dvě desítky koncertů, jejichž živé přenosy poběží na webu Pražského jara, některé odvysílá i Česká televize a Český rozhlas.
Tak třeba tuto sobotu zavede diváky belgický vokální soubor Huelgas Ensemble do světa renesančního skladatele Josquina Despreze; koncert se uskuteční v Pražské křižovatce. V neděli se v Rudolfinu objeví americký pianista Garrick Ohlsson. Na závěrečném koncertu bude Českou filharmonii řídit britský dirigent Mark Wigglesworth.
Z domácích souborů a sólistů vystoupí Pražákovo kvarteto, Filharmonie Brno a Český filharmonický sbor Brno nebo Cappella Mariana. Největší očekávání je však přirozeně spojeno s hudebníky Collegia 1704 a dirigentem Václavem Luksem, kteří Mou vlast zahrají místo tělesa z Berlína, jež kvůli domácím covidovým omezením dílo nemohlo nastudovat. A protože se věnují starší hudbě, podělí se o svou představu, jak asi mohla Má vlast znít v době vzniku. Vytvořit si ji bylo podle Lukse o něco snazší než třeba u barokních autorů.
„Nejsme odkázáni pouze na verbální svědectví, ale máme k dispozici řadu nahrávek, které dobře dokumentují interpretační praxi kolem roku 1900. Před našima očima pak vyvstává obraz interpretace, který je na hony vzdálený moderní představě o takzvané ‚romantické interpretaci‘,“ popisuje Luks.
