Klimatickou změnu vnímáme na regionální úrovni jako daleko menší problém než na té globální, říká sociolog Martin Buchtík

Propastný rozdíl je ale ve vnímání klimatické změny coby globálního versus českého/regionálního problému. „Čtyřicet procent lidí u nás si myslí, že na globální úrovni je změna klimatu zásadní problém, ale čím jdeme blíž k nám na úroveň Česka, regionu nebo obce, je to najednou už jenom patnáct procent lidí, kteří ho považují za extra naléhavý,“ zdůrazňuje Buchtík.

Jedním z důvodů je abstraktnost a vzdálenost celého tématu, ale také například fakt, že česká veřejnost vnímá například sucho coby oddělený problém od změny klimatu.

Čtěte také

Změna klimatu je i změna myšlení. Mladí designéři se učí od přírody

Z výzkumu také vyplynula vysoká nerozhodnost dotazovaných, co se týče opatření týkajících se uhlí. Tedy co nejrychlejšího upuštění od jeho užívání pro výrobu elektrické energie a tepla (38 % nerozhodných) a ukončení dotací na energii z něj (44 % nerozhodných).

Proč pro Čechy podle Buchtíka není uhlí takový strašák? „Jsme zvyklí, že uhlí jsme tu vždycky měli, a společnosti nejsou jasné rozdíly od jeho upuštění do roku 2033 nebo 2038. Zároveň to pro spoustu lidí znamená ohrožení pracovních pozic jich samotných nebo jejich blízkých a to vtahuje do hry úplně jiné otázky, na které v mediální zkratce nenabízíme odpovědi.“

Máme dobrý nebo špatný odhad ve velikosti naší uhlíkové stopy? Jak velká je naše individuální uhlíková stopa v porovnání s tou průmyslovou? A kde najít kompletní výsledky výzkumu zaměřeného na vnímání klimatické změny v české společnosti? Poslechněte si celý rozhovor.