Když Luigi Galvani v roce 1780 objevil živočišnou elektřinu, neboli galvanismus, netušil, jakého bude mít nástupce. Jeho synovec Giovanni Aldini se narodil v Bologni 16. dubna 1762 ve vědecky založené rodině. Jeho starší bratr Antonio se stal váženým právníkem a jeho matka, sestra již zmíněného Luigiho, malého Giovanniho vedla k fyzice odmalička.
Bylo tedy jasné, že ji mladý Aldini začně na univerzitě v Bologni také studovat. Díky svému strýci nastoupil Giovanni hned po promoci ve výzkumné laboratoři. Tam vynalézal různé stroje na výrobu elektřiny a stal se horlivým propagátorem konceptu živočišné elektřiny. Prováděl experimenty na těle teplokrevných zvířat a všechny své poznatky se snažil zveřejňovat vědecké obci. V roce 1798, v roce smrti svého strýce, přijal Aldini místo fyzika na Boloňské univerzitě, která jeho výzkum podporovala.
„Dopravovat energetickou tekutinu na místo všech vjemů, distribuovat sílu do různých částí nervu a svalového systému. Vyrábět, oživovat a abych tak řekl, ovládat vitální síly. To je předmět mého výzkumu," psal ve svých pracích. (Zdroj: www.cambridge.org)
Aldini byl vášnivý experimentátor. Nechával si do laboratoře dovážet mrtvoly odsouzených trestanců, a na nich zkoušel, jak budou jejich těla reagovat na elektrické výboje. Byl však zklamaný. Srdce, sval, který byl podle něho nejdůležitější, nijak nereagoval. Zato stimuloval mozek.
Stejně, jako se to dělo u volů, i obličeje odsouzených se stahovaly do děsivých grimas. Mladý vědec se rozhodl, že se svým objevem procestuje celou Evropu. Chtěl vědecké komunitě dokázat existenci živočišné elektřiny a demonstrovat užitečnost galvanismu jako léku na psychické problémy.
„Nejprve se umrlcovi rozechvěla brada a čelist, zkroutily se mu svaly v obličeji a nakonec otevřel obě oči,“ popisoval jeden ze zděšených přihlížejících proceduře, při níž Aldini pustil do mrtvého těla proud. „Poté se mrtvole sevřela pravá ruka v pěst, začala sebou neklidně házet. V ten moment nikdo nepochyboval o tom, že se Foster znovu probouzí k životu.“ (Zdroj: allthatsinteresting.com)
Experiment s 27letým farmářem trpícím melancholií, který byl byl hospitalizovaný v nemocnici, se totiž povedl. Nálada pacienta se postupně zlepšovala a za několik týdnů byl zjevně vyléčen. Farmář byl jedním z prvních hlášených úspěchů v případě léčby stejnosměrným proudem v psychiatrii. (Zdroj: www.scielo.br)
Vrchol však přišel v Anglii 17. ledna 1803, kdy ve svém velkolepém představení dokázal Aldini „oživit" části těla vraha Georga Fostera. Podívaná byla dramatická. Při aplikaci prutů do uší a úst se Fosterova ústa zkroutila a levé oko se dokonce otevřelo. Když se jeden prut posunul ke konečníku, celé tělo se naplnilo plynem, svaly se zkroutily a tělo se začalo chvět. Vypadalo to, jako by se měla mrtvola vzkřísit.
Celá demonstrace byla popsána v londýnském deníku The Times. Vědci i obyčejní lidé si od té doby začali myslet, že elektřina je tou dlouhou hledanou životní silou. Domněnku podpořil i román dcery Marie Wollstonecraftové, Shelley. Hororová kniha Frankenstein neboli moderní Prométheus byla vydaná v roce 1818 a stala se bestsellerem.
Od té doby byl Aldini často považován za jakéhosi Dr. Fausta, hledajícího způsob, jak velet silám, které ovládají lidský život. Aldini ve skutečnosti usiloval o mnohem pokornější cíl. Věřil, že galvanismus může být užitečným nástrojem v různých oživovacích postupech, především u obětí utonutí. Aldiniho experimenty se však mohou zdát, podle současných trendů, jednoduché. Inspirovaly však k dalšímu bádání. Jejich výsledkem je například elektrická stimulace srdce v případech srdečního selhání a elektrokonvulzivní terapie rezistentní deprese.
