Poslanci poslali do závěrečného čtení digitální daň nebo občanské průkazy s otisky prstů

Sněmovna propustila do závěrečného čtení vládní návrh na zavedení takzvané digitální daně, tedy daně z digitálních služeb. Vláda původně navrhla sazbu daně sedm procent, vládní koalice se ale později dohodla na pěti procentech. Důvodem bylo, že původní sazba by byla nejvyšší ze zemí, které chtějí daň zavést, nebo ji už zavedly.

V návrhu letošního státního rozpočtu, který loni na podzim vláda předložila poslancům, se už počítalo se sazbou pěti procent. Návrh rozpočtu předpokládal, že daň letos vynese 2,5 miliardy korun.

S výběrem daně počítal již loňský státní rozpočet. Vláda přitom návrh poslancům předložila na konci listopadu 2019 a prvním čtením prošel až loni v lednu. Zákon má podle návrhu vlády nabýt účinnosti 15. dnem po svém vyhlášení ve sbírce.

Navrhovaná daň se má podle návrhu vztahovat na internetové firmy v Česku s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít v tuzemsku roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Týkat by se měla předních světových společností jako Google, Facebook, Amazon či Apple.

Spojené státy začátkem loňského června oznámily, že daň prověřují. Ministerstvo financí v reakci na to uvedlo, že pokud se podaří v souvislosti s digitální daní najít řešení na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), je Česko připraveno daň na národní úrovni zrušit. Řada poslanců během debat ve sněmovně vyjadřovala obavy z odvetných opatření proti tuzemským firmám. USA se již několikrát vyjádřily, že daň považují za diskriminační vůči americkým podnikům a výsledkem přezkumu by mohla být odvetná cla.

Část zápisů budou moct notáři zřejmě provádět elektronicky

Plénum na zasedání posunulo do finále také poslaneckou novelu, podle níž budou moci notáři provádět část zápisů v elektronické podobě. Poslanci ve druhém čtení podali k předloze jen legislativně-technickou úpravu. Sněmovna by mohla novelu schvalovat případně už příští týden.

„Nejdůležitější bod je zavedení možnosti on-line založení obchodní společnosti,“ uvedla za předkladatele Monika Červíčková (ANO).

Navrhovaná změna notářského řádu navazuje na zákon o právu na digitální služby, díky kterému mají lidé získat právo řešit úřední věci výhradně elektronicky. Elektronické zápisy by podle předlohy zlepšily podnikatelské prostředí, zejména v případě rozhodnutí orgánů společností a zápisů do veřejných rejstříků.

Notáři by využívali podle předlohy videokonference. Úřední razítko a vlastnoruční podpis notáře by nahradil jeho elektronický podpis. Notáři by také ověřovali pravost elektronických podpisů. Díky předloze by notáři také dostali výslovné právo provádět zápisy do evidencí skutečných majitelů a svěřenských fondů. Notářská komora by mohla vyhotovovat ověřovací doložku k oficiálním listinám a dokumentům pro jejich použití v zahraničí.

Notářská komora by nově vedla Evidenci ověřených podpisů a Sbírku dokumentů, která by obsahovala údaje o zápisech. Oba rejstříky by byly podle novely veřejně přístupné, lidé by si tedy mohli ověřit pravost ověřovací doložky nebo notářského zápisu. Notářské registry by tak podle předkladatelů zvýšily ochranu proti různým podvodným jednáním.

ÚOHS nebude získávat údaje z telefonů podnikatelů

Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování předlohu, která zajišťuje, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nebude mít možnost získávat údaje z telefonů podnikatelů, které prověřuje. Vláda tuto změnu chtěla prosadit se zavedením evropského kodexu pro telekomunikace v rámci novely o elektronických komunikacích. Proti se postavili poslanci opozice i vládní koalice, stejně jako sněmovní hospodářský výbor. 

Novela podle vlády měla umožnit antimonopolnímu úřadu kontrolovat provozní a lokalizační údaje z mobilních telefonů podnikatelů, které prošetřuje. Podle poslanců by tato pravomoc měla zůstat jen orgánům činným v trestním řízení. 

Poslanci v rámci novely navrhli umožnit podélné umístění vedení inženýrských sítí v pozemních komunikacích nebo omezit telekomunikační marketing. Novela má umožnit kontaktovat pouze ty uživatele, kteří výslovně uvedli, že si to přejí. 

Novela má usnadnit změnu poskytovatele služeb a nabídnout lepší ochranu například lidem, kteří si předplácejí balíček služeb. Zároveň by měla podnítit investice do vysokorychlostních sítí, například zajištěním předvídatelnosti regulačních opatření pro držitele přídělů rádiových kmitočtů s ohledem na podmínky investování do infrastruktury, která je závislá na využívání rádiového spektra. 

Lidé budou zřejmě už letos dostávat občanské průkazy s otisky prstů

Poslanci poslali do finálního kola schvalování, které se uskuteční zřejmě v červnu, také návrh, na jehož základě budou lidé dostávat občanské průkazy s čipy s otisky jejich prstů. Norma reaguje na nařízení Evropského parlamentu. Podle něj součástí občanských průkazů bude muset být i strojově čitelná část, aby doklady splňovaly minimální bezpečnostní normy v podobě, jak je stanoví Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). SPD požadovala, aby uvádění biometrických údajů v občanských průkazech bylo dobrovolné.

U lidí starších 15 let budou mít občanské průkazy stejnou platnost jako dosud, tedy deset let. Děti mladší šesti let mohou dostat občanský průkaz s platností na dva roky, od šesti do 15 let budou vydávány průkazy s pětiletou platností. Průkazy, které budou vydány lidem nad 70 let, budou mít platnost 35 let. Poslanec ODS Martin Kupka navrhoval, aby i pro mladší děti byla doba platnosti průkazu pětiletá, jako je tomu u cestovních pasů.

Lidé, u kterých je odebrání otisků fyzicky nemožné, a děti mladší šesti let budou od povinnosti poskytnout otisky prstů osvobozeni. To se může týkat i dětí do 12 let. V případě, že je nemožné otisky odebrat dočasně, bude podle novely průkaz vydán s platností na rok.

Zákon má zrušit vydávání občanských průkazů bez strojově čitelných údajů s měsíční platností, které byly vydávány v souvislosti s výkonem volebního práva. Návrh totiž upravuje vydávání průkazů ve zkrácené lhůtě, a to buď do 24 hodin v pracovním dni, nebo do pěti pracovních dnů. Podle návrhu také nebudou v občanském průkazu zapisovány některé údaje, jako je akademický titul nebo rodné číslo. To by se podle návrhu ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) mělo v průkazech zapisovat do konce roku 2023. Jako identifikátor by podle dřívějších informací ministerstva vnitra mohlo sloužit číslo průkazu, ze kterého na rozdíl od rodného čísla nelze vyčíst další osobní údaje. 

Zpřísnění výplaty dávek, jak navrhla SPD, sněmovna asi upraví

Návrh SPD na zpřísnění poskytování dávek v hmotné nouzi sněmovna zřejmě upraví. Předloha zamířila po středečním druhém čtení do sněmovního finále, mohlo by se uskutečnit ještě tento měsíc. Bude čelit snaze Pirátů o zamítnutí.

Z hmotné nouze by měli být podle celkového pozměňovacího návrhu skupiny poslanců ANO, ČSSD, ODS, SPD a KSČM v čele s Markem Novákem (ANO) lidé vyloučeni například v případě vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání kvůli porušení režimu dočasné neschopnosti. O dávky by mohli přijít také rodiče, kteří neposílají svého potomka do posledního ročníku mateřské školy.

Zpřísnil by se výpočet výše doplatku na bydlení, pokud společně posuzovaný člověk není v hmotné nouzi nebo není oprávněnou osobou. Předloha by na druhou stranu například zvýšila o deset procentních bodů zvýhodnění zápočtu důchodu při posuzování nároku na dávky a na jejich výši. Při výpočtech by se vůbec nezapočítávaly příjmy studujících z praxe, případně částky, které rodič pošle na dítě nad rámec soudem stanoveného výživného, třeba na kroužky nebo tábor.

Doplatky na bydlení by mohly směřovat jen do uzamykatelného bytu s dveřmi a okny aspoň s jednou obytnou místností, provozuschopným sociálním zařízením a prostorem pro přípravu jídla. Byt by také musel mít zajištěný neomezený přímý přístup k pitné vodě. „Od schválení zákona bude pět let na to, aby si lidé dali do pořádku své bydlení,“ uvedl Novák.

Předloha by podle úprav přinesla i další změny. Týkají se například podmínek pro zvýšení částky na živobytí lidem pracujícím na malé úvazky. Tito lidé se budou muset snažit o zvýšení úvazku nebo si hledat lépe placenou práci. 

Hnutí SPD novelu podalo podle Lucie Šafránkové s cílem omezit zneužívání dávek a posílit kontrolní možnosti úřadu práce. Dávky by podle ní měli dostávat pouze lidé, kteří se dočasně ocitli bez vlastního přičinění v hmotné nouzi a snaží se z této situace aktivně dostat. 

Ochrana oznamovatelů protiprávní činnosti

Poslanci také v úvodním kole podpořili návrh, podle něhož budou oznamovatelé protiprávní činnosti chráněni před odvetou ze strany zaměstnavatelů. Obdobnou předlohu pirátských poslanců zamítla komora v prvním čtení, podle kritiků nebyla v souladu s příslušnou evropskou směrnicí.

Vládní předlohu posoudí ústavně právní a správní výbor. Sněmovna odmítla zkrátit dvouměsíční lhůtu, kterou na projednávání návrhů zákonů standardně mají. Není proto jisté, zda bude ochrana takzvaných whistlebowerů přijata do konce volebního období.

Oznamovatelům by podle vládního návrhu hrozila pokuta až 50 tisíc korun, pokud by podali vědomě nepravdivé udání. Firmy by musely zavést vnitřní systém pro přijímání a vyřizování oznámení. Za nedodržení povinností by mohly dostat až milionovou sankci.