Zákaz žen na Karlštejně nebyla fikce. Před 705 lety se narodil Karel IV., co o něm nevíte?

Osobnost Karla IV. je pro český národ velmi důležitá.

Karel IV. slaví 705 let (zdroj: CNN Prima NEWS)

Osobnost Karla IV. byla pro český národ zcela klíčová. V pátek uplynulo 705 let od jeho narození. Jak vzniklo označení „otec vlasti“? A věděli jste, že uměl i česky? To a mnoho dalšího prozradil kastelán hradu Karlštejn Lukáš Kunst.

Mnoho z nás zná Karla IV. jako „otce vlasti“. Kde se toto označení vlastně vzalo?
Titulem označil Karla IV. v den jeho pohřbu v roce 1378 Vojtěch Raňkův z Ježova, rektor pařížské Sorbonny a kanovník pražské kapituly sv. Víta. Promlouval nad jeho rakví a nazval Karla IV. středověkým titulem římských císařů Pater patriae – otec vlasti.

Ví se, jakou měl Karel IV. povahu?
To je spíš otázka na historiky, ale obávám se, že tak podrobné informace nemáme. Nicméně Karla IV. považujeme za jednoho z největších panovníků našich dějin, českého patriota, mírotvorce, zbožného člověka a budovatele.

Měl císař nějaké koníčky?
Otázka je, zda můžeme v jeho případě hovořit o koníčcích, jak je známe dnes. Karel IV. žil v době rytířských turnajů, hodně cestoval. Za koníček lze označit i jeho sběratelskou činnost. Sbírky Karla IV. byly možná větší než sbírky Rudolfa II., ale bohužel se nedochovaly ve své celistvosti. Byl také velkým sběratelem svatých relikvií, které uložil na Karlštejně v kapli sv. Kříže.

Karel IV. prý uměl několik jazyků, dokonce hovořil i česky. Je to pravda?
Ano, díky výchově ve Francii, kam jej poslal otec Jan Lucemburský, ovládal francouzštinu, díky pobytu v Itálii italštinu, ovládal zřejmě i základy latiny. Ještě v českém prostředí se jistě naučil i německy a česky. Jak píše ve svém životopise, češtinu sice během studií ve Francii pozapomněl, ale po svém návratu se ji rychle doučil.

Jste kastelánem Karlštejna, takže se nemohu nezeptat – proč se hrad postavil? Proč byl založen zrovna na Berounsku?
Místo vybral údajně Karel IV. sám a hrad budoval od začátku jako svoji letní rezidenci za Prahou, kterou pak nechal přebudovat – na pokladnici a trezor na uložení císařských korunovačních klenotů a říšských svátostin, když se stal císařem.

Místo bylo velmi dobře vybrané – hrad stojí na kopci, a přesto je chráněn dalšími ještě vyššími kopci. Dojet se sem dalo pohodlně koňmo za půl dne. Co se obranyschopnosti týká, našli bychom bezesporu bezpečnější místa, ale např. hradební systém byl částečně budován až druhotně právě během přestavby na pevnost. Muselo se tak využít stávajícího skalního masivu a částečně zbudovat předsunuté brány do dnešního městysu. Jejich pozůstatky jsou místy patrné dodnes.

Všichni jsme viděli film Noc na Karlštejně. Jak to tedy bylo se ženami na hradě ve skutečnosti?
Tuhle krásnou legendu vytvořil Jaroslav Vrchlický právě ve své Noci na Karlštejně. Došlo k tomu zřejmě špatnou interpretací dvou informací, které Vrchlický měl – jednak že císařovna obývala nedaleký Karlík, a zároveň že do Velké věže hradu byl zamezen přístup ženám. Spojení těchto dvou informací dalo vzniku krásné legendě, která je dodnes živá. Ženy tedy na Karlštejn mohly, jen „jest zakázáno se ženami ve Velké věži léhati a spávati!“ Tento zákaz byl skutečně ukotven již v zakládací listině karlštejnské kapituly, ale týkal se pouze Velké věže.

Pandemie koronaviru zasáhla kulturu i cestovní ruch. Jak jste se s absencí návštěvníků vyrovnali?
Napnuli jsme všechny síly na probíhající rekonstrukci hradu, obnovu hradního areálu, restaurování, drobné i větší opravy a kompletní přípravu tak, abychom opět letos v květnu – až to pandemická situace dovolí – mohli opět otevřít brány. Doufáme, že to bude velmi brzy.

Tagy:
hrad Karlštejn hobby Francie rekonstrukce rozhovor Karel IV. narozeniny král císař kastelán Lukáš Kunst otec vlasti Noc na Karlštejně Sorbonna Hrad Karlštejn purkrabí Jaroslav Vrchlický Ježov